The Saker: Velký podvod národního Sionismu

Saker je syn ruských emigrantů z vlny po revolucích roku 1917. Vyrůstal a vzdělání získal ve Švýcarsku, kde určitou dobu pracoval pro stát jako vojenský analytik. Dnes žije na Floridě se svou ženou, občankou USA. Zdá se, že ve Švýcarsku nebyl příliš vítaným hlasem. Není jím ani dnes v USA a pro jistotu už založil rezervní stránku, neb jeho současné prý hrozí zrušení.

Celý článek je velmi obsažný a angličtinářům jej doporučuji pročíst pro Sakerovy logicky uspořádané postoje a vývody k situaci ve světě po 11. 9. 2001.
Dovolil jsem si přeložit jen tuto část uvedeného materiálu, protože za prvé nemám souhlas autora na překlad celého textu a za druhé, je to téma navýsost současné. Napětí mezi Západem a Ruskem houstne tak, že se dá pomalu krájet. Tato část se jmenuje „ Putin’s Russia as a civilizational threat“ tedy:

Putinovo Rusko jako hrozba civilizaci

Musím vyjasnit, proč mluvím o „Putinově Rusku“. Důvodem této volby slov je, že moderní Rusko není Ruskem 90. let ani Sovětským svazem. A ani moderní Rusko není stejné Rusko jako před rokem 1917. Dále chci zdůraznit, že Putinovo Rusko je projektem, pohyblivým cílem, částečně realizovaným potenciálem – ale dosud není stabilním, hotovým „produktem“ (v minulosti jsem psal o těchto otázkách, tady, tady a tady). V Rusku však můžeme vidět řadu velmi zajímavých jevů.

Za prvé, drtivá většina ruského lidu odmítá „demokracii“ v západním stylu a její tzv. „hodnoty“. Po téměř dvou desetiletích hrubého porušování každé jednotlivé normy Západ, který sám sebe po staletí zobrazoval jako důvěryhodný zdroj morální nebo politické inspirace, se nyní se stal smrtícím (roadkills). Pochopte – Rusové chtějí vládu skutečných lidí, skutečnou „demokracii“, pokud chcete, prostě ne tu západního modelu. Chtějí svou vlastní, jedinečnou ruskou demokracii.

Za druhé, Rusko otevřeně a systematicky odhaluje pokrytectví Anglo-Sionistické říše. Na mysl přichází historický projev Putina v Mnichově nebo v OSN.

Za třetí, Rusko je částečně muslimskou zemí! Nemá muslimskou většinu a islámské zvyky a tradice jsou většinou drženy pouze menšinou muslimů (stejně jako křesťanské tradice drží menšina nominálně „ortodoxních“ křesťanů). Jde o toto: pro Rusy nejsou muslimové nějakým typem „děsivých cizinců“, kteří napadnou vaši vesnici a zničí váš způsob života. Historicky, Rusko mělo strašné vztahy (včetně 12 válek) s Tureckem a poněkud kostrbaté vztahy s jinými muslimskými zeměmi (zde myslím na Írán). Rusové ale také žili v míru se svými muslimskými sousedy po staletí a jsou si toho velmi dobře vědomi. To znamená, že Rusové mají mnohem širší spektrum zkušeností s muslimy a islámem, některé dobré, některé špatné a některé naprosto hrozné než Západ. To, co Rusové znají a činí je tak dramaticky odlišnými od většiny lidí na Západě, je názor, že mírové soužití s tradičním islámem je dobře možné. Vše záleží na konkrétním typu muslimů, se kterými se máte co dělat.

Nakonec, zatímco křesťanství v Rusku stále bojuje o místo ve společnosti, není pochyb o tom, že většina Rusů dává přednost tradičním hodnotám křesťanství oproti tomu druhu „křesťanství“ kde „všechno se smí“ nebo také, „všechno má svou cenu“, která tvoří „duchovní“ jádro post-křesťanské materialistické společnosti Západu. To je důvod, proč je většina Rusů jasně „genderově diferencovaných“ – muži vypadají a jednají jako muži, ženy vypadají a jednají jako ženy a různým LGBTTQQIAAP_________ (přidejte více písmen, pokud jste tak nakloněni, což bude více „inkluzivních“) říkají, aby si své „Pride parade“ drželi jinde.