LGBT versus islám

Benjamin Kuras

Benjamin Kuras
17. 3. 2019    iPrima
Chcete zabránit výuce LGBT (lesbo-gay-bi-trans) ve školách? Pošlete na ně muslimy. Nebo opačně: chcete zastavit islamizaci? Zaveďte ve školách výuku LGBT. A sledujte, kdo nad kým zvítězí. Či přesněji řečeno, kdo z nich zvítězí nad vámi.


Takhle se to provedlo v Birminghamu, jednom z nejislámštějších měst Velké Británie, v jedné z jeho nejislámštějších částí Parkfield. Tam je školička zvaná Parkfield Community School, která zavedla výuku homosexuality a genderové rovnoprávnosti. Přesně podle celostátních osnov britského systému vzdělání. Pod titulkem „No Outsiders“. Čili „nikoho nevylučujeme“. Školička má 750 žáků do věku 11 let. Z nich je 98% muslimských. Z nich 600 přestalo do školy chodit na protest, na němž se dohodli jejich rodiče. Uspořádali před školou demonstrace vysvětlující, že škola tímto korumpuje malé děti a podkopává práva rodičů „agresivní výukou homosexuality“. A že žádají zrušení tohoto předmětu, nebo děti ze školy odhlásí. Někteří rodiče už své děti přesadili do škol islámských, kde se naopak učí, že homosexuály se doporučuje (i když pravda, v Británii jen teoreticky, historicky a teologicky, zatím) shazovat s velké výšky nebo věšet na šibenicích po vzoru Iránu a Koránu. Několik rodičů dokonce oznámilo, že mají zvrhlé Británie plné zuby a vracejí se do Pákistánu. To si zopakujme: vracejí se do Pákistánu. Takže trik s výukou LGBT možná začíná fungovat.

Jenže neposílat děti do školy je v Británii trestný čin podléhající sazbám od pokuty přes vězení po odebrání dětí. Tento trestný čin by hrozil rodičům neislámským, kteří by proti výuce mohli protestovat z podobných, nábožensky či morálně motivovaných důvodů. Jenže těch škola moc nemá. Teoreticky by tedy hrozil i rodičům muslimským. Jenže v počtech je síla, a na islám se nesmí dělat bububu, abyste nebyli obviněni z islamofobie.

Riziku tohoto obvinění se statečně vystavil zástupce ředitele Andrew Moffat, držitel státního vyznamenání MBE za „příspěvek k rovnoprávnosti a diverzitě ve školství“, který lekce LGTB prosazuje a vyučuje. S odvoláním na Zákon o rovnoprávnosti a „britské hodnoty“. Bráni je tím, že LGTB je jen jeden z aspektů celkem pěti lekcí za školní rok, v nichž se žáci dozvídají i o rovnoprávnosti podle věku, tělesných vad, změny pohlaví, manželství a registrovaného partnerství, mateřství, rasy, náboženství, víry, pohlaví a sexuální orientace. Přesně podle Zákona o rovnoprávnosti. Taky se o něm ví, že „žije v registrovaném partnerství“. Takže není divu, že ho rodiče obviňují z „prosazování osobních názorů“ a chovají se k němu „agresivně a hrozivě“, jak si postěžoval v televizním rozhovoru.

Připomeňme si, že strach z obvinění z islamofobie potažmo xenofobie potažmo rasismu, přiměl školské, sociální, obecní, policejní, soudní, mediální a kdoví ještě jaké veřejné autority po dvacet let potlačovat informace o bandách muslimských zvrhlíků organizovaně zneužívajících nezletilé Angličanky k sexuálním hrátkám, za něž teprve v posledních pár letech první desítky pachatelů odcházejí do vězení.

Připomeňme si také, že britské islámské organizace požádaly vládu o vydání zákona na ochranu muslimů před islamofobií, kterou definují jako vnímání islámu takto:

1. Jako jednolitý blok, statický a nepříznivý ke změnám.

2. Jako separátní a „jiný“, s hodnotami odlišnými od jiných kultur.

3. Jako podřadný ve srovnání se Západem, barbarský, primitivní, sexistický.

4. Jako násilnický, agresivní, podporující terorismus a angažovaný ve „střetu civilizací“.

5. Jako politickou ideologii používanou k politickým a vojenským cílům.

Kdo má i jen minimální informace o islámu, si nemůže nevšimnout, že s výjimkou bodu 3 jsou to všechno aspekty islámu, které islám sám hlásá a jeho vůdčí osobnosti donekonečna opakují, potvrzují a zdůrazňují. Bude tedy samotný islám trestán jako islamofobie? Nebo se žádá trestnost jen pro nemuslimy citující doslovně islámské postuláty? K pochopení nám trochu napomohou body 6 a 7, podle nichž by bylo trestné i „odmítání islámské kritiky Západu“ a „nevraživost k islámu“. A jsme až po uši v zákonech šaria trestajících nejen jakoukoli a třebas i pravdivou a oprávněnou kritiku čehokoli islámského, ale i sebeobranu před islámskou kritikou namířenou na nás. Taková sebeobrana by byla projevem nevraživosti k islámu.

Vláda (včetně muslimského ministra vnitra) takovou (a jakoukoli jinou) definici islamofobie zatím zamítla, ale přijímají ji různé obecní správy. Pod ty patří školství. Místní obecní správa i státní školský úřad Ofsted však birminghamskou školu podrželi a na výuce „vztahů“ podle vládních osnov trvají. Zdálo se chvíli, že „alternativní sexualita“ nad zákony šaria vítězí. Než škola oznámila, že aby se žáci mohli vrátit do školy a rodiče nebyli trestáni, tyto lekce neruší, jen pozastavuje. Na dobu neurčenou. Vlk se nažral a koza zůstane celá. Zatím.

Plyne z toho pro celou Evropu nějaká lekce? Třeba tato: před islamizací nás může ochránit LGBT, a před LGBT nás může ochránit islamizace. Bud jen záležet na tom, čemu dáme přednost. Takže přiznejme si upřímně: co nás jako specifickou civilizaci lidských a občanských svobod ohrožuje víc? Pohlcení do světového chalífátu bez občanských práv, nebo pár hodin tajtrlíkování pochodujících alter-sexuálů? Zkusme si tu naši civilizaci představit bez Leonarda, Michelangela, Donatella, Caravaggia, Bacona, Shakespearea, Verlaina, Rimbauda, Cocteaua, Andersena, Wildea, Cowarda, Whitmana, Beethovena, Čajkovského, Bernsteina – i když, pravda, u některých ta alternativa byla jen na částečný úvazek. Bez Alana Turinga, jehož matematický génius jen o fous zachránil civilizaci před vítězstvím Hitlerovým. A bez té nejslavnější gayparády nahatých krasavců, jíž je Piazza della Signoria ve Florencii.

– – –