Rusko je žádáno o umístění vojenské základny

18. 2. 2019 informnovosti
Nestává se často, že by jeden stát požádal o umístění na svém území vojenské základny jiného státu. Ještě ojediněleji se stává, že je o to žádáno Rusko. A tím spíš, když tam už jedna ruská vojenská základna je. A ne, není to Sýrie, ale ruský partner v EAEU a ODKB Kyrgyzstán. Proč tato žádost vznikla a v čem spočívá vzájemný zájem stran, na to se podíváme v této publikaci.


Sergej Lavrov, který byl na návštěvě v Biškeku, uvedl, že Rusko je připraveno projednat myšlenku otevření druhé vojenské základny v republice, kterou navrhuje vedení Kyrgyzstánu. Dříve tento návrh vyjádřil velvyslanec Kyrgyzstánu v Rusku Alikbek Dženšenkulov během rozhovoru s ruskými médii.

V současné době tam již působí ruská základna Kant, která je jedinou leteckou základnou ve Střední Asii. Jedná se o leteckou složku kolektivních sil rychlého nasazení středoasijského regionu ODKB. Hlavním úkolem je kontrolovat vzdušný prostor Střední Asie, podporovat pozemní síly a také zajistit bezpečnost vzdušných hranic Kyrgyzstánu. Ve výzbroji základny jsou útočné letouny Su-25 a vrtulníky Mi-8MTV.

Slouží zde 250 ruských důstojníků a praporčíků a 150 vojáků. V případě jakékoli hrozby sem mohou být během 10 minut přesunuty další síly. Kromě toho v Kyrgyzstánu působí zkušební základna námořních sil v Issyk-Kulu a dálkové komunikační centrum námořnictva Ruské federace. Tak proč republika potřebuje další základnu?

Podle jedné verze orgány Kyrgyzstánu chtějí umístit ruskou základnu v naději na další investice. To potvrzuje i skutečnost, že ruské vojenské zařízení má být vybudováno v Batkenské oblasti na jihozápadě republiky, který trpí nedostatkem rozvinuté infrastruktury. Vznik základny přispěje i k rozvoji okolního území, včetně malých podniků a služeb.

Avšak tento důvod není s největší pravděpodobností jediný. Významné jsou obavy republiky z destabilizace situace v sousedním Afghánistánu. V poslední době byla aktivizována jednání o stažení amerických vojsk z Afghánistánu, což vyvolává v regionu obavy. Bez ohledu na to, jak špatně se to v Afghánistánu vyvíjelo, ale stálá přítomnost několika desítek tisíc vojáků NATO na jeho území neumožňuje, aby pomalá občanská válka, která tam probíhá, vyšplíchla za jeho hranice. Znepokojení navíc narůstá na pozadí nedávného oznámení ministerstva vnitra Ruska o přesunu teroristů zakázané skupiny z Pákistánu za hranici Tádžikistánu.

Trump oznámil své přání stáhnout americké jednotky z Afghánistánu, ale jeho záměr včera zablokoval senát. To nám poskytuje čas na přijetí racionálního rozhodnutí. Koncem března navštíví Vladimír Putin Kyrgyzstán a během jeho návštěvy bude pravděpodobně na programu otázka druhé základny. Svého času samotné Rusko nebylo proti druhé základně, ale prezident Bakijev zmařil plány tím, že pustil do republiky základny USA.

Potom, po jeho svržení a útěku, byli Američané vyhnáni. Dnes USA upřeně sledují Kyrgyzstán, rozvíjejí činnost v podobě nevládních organizací, snaží se lobovat přechod Kyrgyzstánu na latinku a určitě budou protlačovat rozhodnutí o obnovení své vojenské přítomnosti. Proto otázka posílení Ruska v Kyrgyzstánu a v regionu vůbec pro nás není jen otázkou bezpečnosti, ale také geopolitického vlivu. A odpověď na ni, s největší pravděpodobností, budeme znát v tomto roce.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová