Finian Cunnigham
11.2.2019 ICH. překlad Zvědavec
I přes to, že nebyly poskytnuty žádné důvěryhodné důkazy o ruském vměšování do voleb v USA v roce 2016, od nynějška budou kampaně Kremlu, zaměřené na ovlivňování americké veřejnosti, tak propracované a prohnané, že je nebudeme moci ani spočítat.
To je jednostrannost a rusofobie na steroidech. Zde jde logika od neprokázaných tvrzení k imaginárním. To je „magické myšlení“, nebo řečeno jinými slovy, bludná paranoia. A také od údajných hlavních představitelů zpravodajských služeb USA. Jak má země formulovat efektivní politiku, když ji vedou tak pošetilí lidé?
Další příklad tohoto „magického myšlení“ byl dobře patrný v článku, nedávno publikovaném v New York Times, což jsou údajně nejlepší americké noviny. Nadpis zněl: „Ruská příručka pro dezinformace na sociálních sítích se rozšířila celosvětově“.
Týká se to platforem sociálních sítí Twitter a Facebook, které údajně odhalily „prudký nárůst dezinformací na domácí půdě, kdy se Američané zaměřují na jiné Američany, a předkládají jim falešné nebo zavádějící informace“.
Dobrá, takže teď, když společnosti sociálních médií v poslední době objevují na svých stránkách nejrůznější nesmyslné informace a potrhlé diskuze, hovoří se o tom jako o „důkazu“, že se „ruská příručka rozšířila celosvětově“.
Dalším příkladem „magického myšlení“ – na chvíli se nyní vzdálíme od USA – byl francouzský prezident Emmanuel Macron, který obvinil „Rusy“ za to, že částečně podnítili veřejné protesty v jeho zemi. Opět se nevyžaduje žádný důkaz, je to jen pomatené tvrzení, neboť když je Francie v chaosu kvůli lidovým vzpourám, pak za tím musí být „prohnaný Kreml“, a vůbec se nehovoří o faktu, že Francouzové jsou znechuceni elitářským prezidentem a jeho ekonomickou politikou pro bohaté.
Pravda o „ruské propagandě“ je mnohem prostší. Faktem je, že ruská zpravodajská média, jako RT a Sputnik, zveřejňují pravděpodobně mnohem přesnější náhledy a zpravodajství ohledně současných mezinárodních událostí, než západní média.
A právě díky této službě veřejného informování získala ruská zpravodajská média docela slušnou sledovanost v rámci mezinárodního publika, včetně velkého počtu lidí v USA a celé Evropě.
Není to žádný škodlivý případ „informační nebo propagandistické války“, ale mnohem více prozaický případ toho, že ruská zpravodajská média poskytují lidem spolehlivější a přesnější zpravodajství, které se zabývá vysvětlováním událostí.
Jakékoliv aktuální otázky to potvrzují. Například válka v Sýrii. Západní zpravodajská média se zcela znemožnila, neboť vnucovala své představy o tom, že tato válka je „prodemokratickou“ záležitostí. Vláda prezidenta Bašára al-Asada nastolila, jak média neúprosně tvrdila, despotický režim, a provádí chemické útoky proti vlastnímu lidu.
Ruská média naopak poskytují přesnější a vysvětlitelnější zpravodajství ohledně tohoto konfliktu, hovoří o operaci, zaměřené na změnu zločinného režimu, řízené vládou USA a jejími partnery v NATO. Fakta o západní tajné podpoře zástupných teroristických skupin se objevila z velké části kvůli zprávám a analýzám v ruských médiích.
Zpravodajství ruských médií tudíž odpovídá objektivním okolnostem syrského konfliktu. Obyčejní lidé na celém světě si uvědomují, že zpravodajství ruských médií, týkající se Sýrie, je mnohem spolehlivější, než prospěchářské fantazie, které propagují západní média ve slepé poslušnosti vůči vládní agendě, zaměřené na tajnou a nelegální změnu režimu.
Nebo se podívejte na poslední katastrofu ohledně Venezuely. Západní sdělovací prostředky jsou opět u toho, chrlí výroky z Washingtonu a od evropských přisluhovačů, že zvolený prezident Nicolás Maduro je nějakým způsobem „nelegitimní“ a musí být nahrazen drobnou opozicí, kterou zvolili cizí mocnosti.
Opět platí, že oficiální postavení Ruska a náhled, který poskytují ruská zpravodajská média, mají zdravou skepsi vůči západním tvrzením o Venezuele. Ruské sdělovací prostředky se neoddávají falešným tvrzením o „špatném režimu/dobré opozici“. Poskytují dostatečný prostor a vysílací čas pro kritické analýzy, které spolehlivěji vysvětlují nepokoje ve Venezuele jako výsledek změny zločinného režimu, kterou inicioval Washington.
Lidé po celém světě si daleko více cení tohoto inteligentního, realistického náhledu. To je prostě dobrá a nezávislá žurnalistika.
Oproti tomu magické myšlení západních vlád, takzvaných zpravodajských agentur a médií, vykresluje slušná ruská zpravodajská média jako nějakou „ultra prohnanou ruskou propagandu“. Proč?
Protože veřejnost na Západě je oprávněně ovlivňována ruským mediálním zpravodajstvím, které se zabývá událostmi ve světě. Nikoli proto, že by byla veřejnost oklamána „agendou Kremlu“, ale jednoduše proto, že informace a analýzy, které tak veřejnost dostává, skutečně odpovídají jejich vnímání světových událostí.
A takto bychom mohli pokračovat dál a dál. Útočí Rusko na Ukrajinu, nebo zde proběhl neonacistický převrat, řízený CIA? Západní média tvrdí to první, zatímco ruská média přinejmenším hovoří o tom druhém náhledu. Opět platí, že se lidé mohou rozhodnout, pokud jsou řádně informováni.
Západní státy a jejich média prohlašují, že Rusko „vyhrává informační válku“, protože ruská propaganda je tak „magicky“ sofistikovaná a podvratná. Pravda je taková, že západní vlády a média prohrávají „svou informační válku“, protože jsou neustále dokola konfrontovány s tím, že tvrdí nestoudné lži.
Pravda o „ruské propagandě“ je jednoduše taková, že ruští politici jsou mnohem zásadovější a slušnější, než jejich západní protějšky. A ruská zpravodajská média se alespoň pokoušejí poskytnout opravdu realistický popis důležitých mezinárodních událostí na základě objektivních faktů. To se netýká západních médií, která představují zvučný hlas pro lži a dezinformace.
Truth About ‘Russian Influence’ vyšel 5. února 2019 na ICH. Překlad v ceně 357 Kč Zvědavec.
