Martin Koller
8. 1. 2018
Vstupujeme do roku 2019 a je vhodné se zamyslet, jaký bude svět i naše republika. Je to téma na knihu, ale pokusím se o kratší text, jenž raději rozdělím na několik částí, tato je první. Nejdůležitější jsou samozřejmě otázky mezinárodního a globálního charakteru, od nich se odvíjí naše politika kolonie a bude vhodné se opět věnovat našim i jiným ozbrojeným silám. Pokud bychom celý problém zjednodušili, mohli bychom mluvit bez velké nadsázky o pokračování boje dobra a zla, jenž existuje od nepaměti. Přestože většina médií nás ze všech sil přesvědčuje, že se máme skvěle, nejlépe v historii, realita za propagandou výrazně pokulhává.
Ono se bez ohledu na propagandu v podstatě nic nemění, přičemž prognóza je nedobrá. Mnozí odborníci mluví o blížící se velké hospodářské krizi, která má nastat přibližně za rok. Faktem je, že jeden z nich nedávno při pohledu na vývoj na hlavní světové burze v New Yorku konstatoval, že indexy jsou prakticky shodné, jako v roce 2008, tedy v době poslední velké hospodářské krize. Duálně nelze přehlédnout ekologickou krizi, surovinovou krizi, střet ideologického fanatismu globalistů toužících po novém světovém řádu jakési čtvrté říše s reálným lidstvím, ideologizaci hospodářství, informační krizi, řízenou destrukci civilizované společnosti, růst válečné psychózy v euroasijském prostoru a v USA a pokračování válek v Asii a Africe na věčné časy.
Situace je kritická a nemnozí se statečně snaží varovat a probudit veřejnost, bohužel stále bez velkého efektu. Naopak nedovzdělaný herec Hrušínký, vzorový malý synek velkého otce se na Seznamu vysmívá Václavu Klausovi mladšímu, jak nás prý zbytečně straší krizí a jak se máme dobře. Arogantní protekční synek dostává na provoz svého divadla tučnou státní podporu z našich daní, takže se má dobře. Kdyby měl podnikat jako ostatní podnikatelé, kteří nedostanou od státu nic, nanejvýš byrokratickou šikanu a čtvrté nejvyšší daně v EU, tak by končil na úřadu práce a mohl někde na podpoře sbírat psí trus, nebo nabízet svůj zadek u Modré ústřice. Bohužel nemáme jen záplavu parazitujících celoživotních profesionálních flákačů, přivandrovalců, politických neziskovkářů, ale také komediantů. V Paříži, která má 2,2 milionu obyvatel je stejný počet divadel jako v Praze a všechna se uživí. V Praze se neuživí prakticky žádné, přičemž kdyby se polovina z nich zavřela, nikdo by si toho ani nevšiml. Je ilustrativní, že schopní umělci se dokážou uživit sami. Gott žádné dotace nepotřebuje a není sám. Stejně evidentní je, že ti z umělců, kteří se uživí bez podpory státu, či nějakých sponsorů, mají většinou rozumné a vlastenecké názory. Naopak neschopní komedianti se beze studu prostituují v médiích, aby mohli parazitovat na našich penězích a hrát si přitom na elity.
Ekologismus vs ekologie
Především lze konstatovat, že bez ohledu na ekologismus, v němž se točí miliardy dolarů, či eur se lidstvo chová k přírodě nejhorším způsobem v celé zaznamenané historii. Ničení lesů, spalování potravin pro udržování ceny, týrání zvířat. Důvodem je, mimo jiné, fakt, že ekologii, která má za cíl chránit přírodu a životní prostředí, nahradily kšefty ekologistů, jejichž cílem je finanční zisk pod ekologickými hesly a s podporou zdrcující jednostranné mediální propagandy strachu. To vše bez ohledu na dopady na přírodu i člověka. Typickými příklady jsou solární, větrníková a řepková zlodějina. Ukázkovým podvodem je celá pokrytecká ekologická politika EU, kterou vede Německo a tamní zelení. Je ilustrativní, že ekologie vznikla v době takzvané třetí říše. Mávajíce prapory ekologismu zrušili němečtí zelení s podporou dalších euromarxistů jaderné elektrárny, které jsou z hlediska zamoření životního prostoru provozem jednoznačně nejelokologičtejší a nakupují elektřinu z jaderných elektráren ve Francii a uhelných v Polsku. Každoročně v Německu umírá na následky práce v elektrárnách spalujících fosilní paliva kolem 200 lidí. Na následky práce v jaderných elektrárnách tam neumřel nikdo. Otázkou je, zda se Němci protijadernou komedií nechystají na jadernou válku, kde zásahy jaderných hlavic do elektráren mohou mít katastrofální důsledky.
Stejné je to elektromobily. Ty sice nevypouštějí spaliny z výfuku, ale místo nich je budou vypouštět elektrárny, které budou muset pořádně přidat. I v naší zemi, kde je a dlouho bude elektromobil bílou vránou, bude třeba do pěti let zvýšit výrobu elektřiny o 20 %, protože roste spotřeba jak v průmyslu, tak domácnostech. Kromě toho vznikne obrovský problém z hlediska dojezdu automobilů. Baterky elektromobilů nelze dobíjet rychle, ani vzdáleně srovnatelně s dobou naplnění nádrže a většinou neumožňují dosažení dojezdu příliš převyšujícího 100 km. To je pro praktické využití velmi málo, zvláště v případě plánovaných elektrických náklaďáků. Proto by se musela vytvořit síť stanic, kde by se nikoli nabíjelo, ale vyměňovaly celé bateriové bloky. Přitom možnosti úspor v domácnostech se blíží hranici možností. Na každé auto by se musely vyrobit zhruba tři. Další obrovský kšeft pro výrobce baterek a další rána pro ekologii. K ekologii dopravy stačí připomenout, že nemalá část dopravních nákladů je zbytečná, a to nemluvím o obřím tranzitu přes naše území, který by se mohl realizovat pomocí vlaků. Jedná se o transport našich surovin do Německa a převážení po zušlechtění zpět. Nověji se dokonce do Německa vozí hotové výrobky, ať již radiátory, nebo železné profily, tam opatří německými doklady a vezou zpět. V některých případech se ani nesundávají z kamionů. Poté se za podstatně vyšší cenu prodávají u nás. Podvod a zlodějina. Co jí říká naše skvělá vláda podporovaná mnohými voliči, v čele s geniálním národohospodářem a premiérem? Náš zaostalý průmysl montoven a lisoven pro Německo má rostoucí spotřebu energie a zároveň všude přibývá akumulátorů, mobily počínaje a zahradními sekačkami konče. Problém je v tom, že akumulátory je třeba nabíjet, při čemž se ve formě tepla ztrácí část předávané elektřiny. Kromě toho kvanta vyhozených baterek vytvářejí značnou ekologickou zátěž a na jejich recyklaci a likvidaci se spotřebuje další energie. Výsledek je stejný jako při výrobě řepkového oleje jako přísady do pohonných hmot, kde se na výrobu jednoho litru spotřebuje víc, než litr nafty. Komedie a zlodějina postavená na korupčních dotacích EU, z níž bohatne pár jednotlivců, zatímco se tak omezují plochy na pěstování kvalitních potravin, které potřebují všichni.
Celé ekologické šílenství západní a střední Evropy vedené Německem snížilo množství exhalací v globálním měřítku o ubohá 2 % (slovy dvě procenta). Přitom došlo k těžkému narušení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a snížení životní úrovně obyvatel díky extrémnímu růstu cen elektřiny. Toto šílenství pokračuje až do nesplnitelných norem spojených s lhaním o plnění hodnotných závazků jak za předlistopadového socialismu. V představách ekologistů budou za pár let auta pravděpodobně vyrábět benzín, místo aby ho spotřebovávala. Větrníky ekologicky vraždí ptáky ve velkém a mění proudění v prostoru severního a baltského moře, samozřejmě s negativními důsledky. Evropa je v neřešitelné situaci, protože přechod na výrobu v robotizovaném průmyslu čtvrté generace bude znamenat další značný růst spotřeby elektřiny. Mimochodem, naše republika se dostala do situace, kdy pět dní elektřinu z Německa dovážíme a dva dny (o víkendu) vyvážíme nazpět. Naši slavní národohospodáři se v posledních letech takovou prkotinou vůbec nezabývali a radostně nás krmí mediální reklamou o růstu HDP a nekončícím blahobytu. Jenže pokud do pěti let nezvýšíme produkci elektřiny o zhruba 20 %, tedy téměř dva nové bloky v Temelíně, vzroste cena elektřiny o 40 % – 70 %. Po osmi až deseti procentech zdražování ročně se za pět let dostaneme blíže k těm 70%, protože u nás jsou změny vždy k horšímu. Jen to někteří nechtějí vidět. Přitom stabilní zdroj typu elektrárny nelze nahradit nesmysly typu větrníku, či solárního panelu, na němž vydělává čínská továrna, dále především obchodník, který jej s pořádnou přirážkou doveze a prodá a v neposlední řadě banka, která poskytuje na předraženou cenu úvěr. Kromě toho se na tom živí i pár úředníků. A skládáme se na to my všichni platbou za předraženou elektřinu.
Již v tomto roce rostou ceny energií zhruba o 8 %. Ve Francii šli do ulic ve žlutých vestách, když chtěl Macron zvýšit zdanění benzínu. Češi mlčí k podstatně horšímu a plošnějšímu zdražení cen elektřiny (pohonné hmoty máme při našich žebráckých platech stejně pomalu nejdražší v celé EU, stejně jako telefonování a přenos dat do mobilů) a radostně chválí svého geniálního hospodáře a premiéra údajně nejlepší vlády od roku 1990, jak to tu výborně vede. K uvedenému je třeba dodat, že zdražování elektřiny je dokladem krachující ekonomiky. Údajný přebytek státního rozpočtu se ukázal jako nestydatá a prolhaná mediální propaganda. Upozornili na to jako první z SPD, ale média prezentovala jako hlavního kritika, který premiérův podvod geniálně odhalil, Fialu z ODS. Zdražením elektřiny se samozřejmě zvýší také daně, které tvoří podíl na ceně a mizí v prázdné státní pokladně, dotující kdejaký korupční nesmysl a lumpárnu, počínaje politickými a ekologistickými neziskovkami. Ostatně celá extrémně přehnaná cena elektřiny by se mohla označit jako elektrická daň. Smysl by to mělo, kdyby následoval pozitivní efekt pro celou společnost, ale reálně solární a větrníková elektřina pouze plní soukromá konta solárnické lobby, případně politiků, kteří ji podporují. Kromě toho dochází k ničení nepřehlédnutelných ploch kvalitní zemědělské půdy, které solárníci mohutně ošetřují pesticidy, aby rostliny nestínily, přičemž chemie je levnější, než sekání. Když přidáme brutální zdražení potravin, mimo jiné z důvodu jejich dovozu ze zahraničí (protože doma Agrofert pěstuje řepku za dotace z EU), nezbude nic z těch pár stovek a tisícovek, které dal hodný premiér domácím pivním mudrcům. Ti ho bezmyšlenkovitě oslavují, protože nedokážou myslet dopředu dál, než do příštího týdne a prodají za pár stovek budoucnost své země a národa. Ale premiér vypadá jako dobrák a dokonce jsem četl, že Babiš je to nejlepší, co nás za posledních třicet let potkalo. Amen. Blahoslavení chudí duchem a hlavně myslícím mozkem nahrazeným ČT a mobilem, protože vaše je EU éry oligarchismu. Vzorovou zemí, kde zítra znamená již včera je z tohoto hlediska Ukrajina.
Další velkou a ziskovou komedií je boj proti oteplování klimatu, které je v médiích až na výjimky spojováno s činností člověka. Opačné názory jsou zuřivě pronásledovány profesionálními ekologisty a jimi placenými neziskovkáři. Jenže nelze přehlédnout, že jsme na přelomu cyklu teplotních změn, který přichází na zeměkouli zhruba každých 13 000 let, nastává poměrně rychle a vyrovnává se zhruba za 3000 let. Odbornou studii k tomu vypracoval například profesor Staněk, který je poradcem několika slovenských premiérů, ale nesmí do slovenské televize. K cyklickým změnám lze připojit v každém uvedeném období dílčí výrazné změny, jako byla několikaletá zima ve středověku. Bez ohledu na propagandu například pouze 36 % geovědců a inženýrů z dotázaných 1077 podporuje podle výzkumu renomovaného časopisu Organisation Studies názor, že oteplování je důsledkem činnosti lidí. Petici odmítající propagandu a názor na klimatické změny jako důsledek lidské činnosti podepsalo v USA do roku 2017 více, než 32 000 vědců. V průměru šly teploty za posledních sto let nahoru pouze o 0,8°C. Mnozí zapomínají že byly pěkně žhavé roky, jen se žňová vedra brala jako samozřejmost, dokud do toho nevstoupila propaganda a kšeft. Hladina oceánů stoupla za posledních sto let o 20 cm, nicméně i v průběhu 19. století také stoupla o 20 cm. Multikulturalisté vykládají, že migranti z Afriky jsou uprchlíci (!), nikoli migranti (viz údajně nezávazný pakt OSN) před suchem. Ve skutečnosti prchají před chudobou, která je v zemích bohatých na drahé suroviny především dílem zlodějských politiků a obecné nechuti k jiné práci, než lov a války, kterou navíc podporuje mohutná potravinová i jiná pomoc z EU umožňující dotované a plodné, případně agresivní povalečství.
Ostatně, co udělali demokraté a ekologisté z EU pro zlepšení situace v zásobování vodou v Africe? Poničili stupidní válkou podporující islámské teroristy a obchodníky s migranty vodovodní systém Kaddáfího, který zásoboval Libyi. Jinde, jako v Afghánistánu, Iráku, nebo v Mali protahují do nekonečna občanské války. Kdyby nebylo Ruska, táhla by se i válka v Sýrii několik dalších desítek let. Přitom jestli něco ničí ekosystém, tak jsou to právě války. Stačí připomenout Balkán a Irák se zdroji vody zamořenými jedovatou uranovou municí, nebo Vietnam s rozsáhlými prostorami rýžových polí, kam nelze vstoupit, protože je na nich množství nevybuchlé munice. Kupodivu strůjci válečného ničení přírody jsou ve většině případů demokratické státy, které se ohánějí lidskými právy. A v Evropě může pozorovat v posledních letech nejen propagandu války, ale přímo válečnou psychózu. Patrně si chtějí demokratičtí reprezentanti ekologické EU vylepšit jadernou válkou s Ruskem životní prostředí. Místo, abychom reagovali smysluplně na cyklickou klimatickou změnu, hledáme pod vedením zelených euromarxistů EU cesty, jak ekologisticky vydělat na šíření strachu z ní. Pro smysluplné řešení problému změn životního prostředí a nedostatku elektrické energie neděláme nic.
Zatímco důvod celkového oteplování klimatu je více, než sporný, ničení přírody přemnoženými lidmi jisté. Na zeměkouli je oproti dlouhodobě udržitelnému stavu navíc nějakých sedm miliard lidí. A to bude třeba řešit a rozhodně to nepůjde cestou pravdy a lásky, tím méně stěhováním Afriky do Evropy.
