Můj Krym – sedmé pokračování

2. 1. 2018 – Ďouba

Zpráva o cestě na Krym v červenci 2018

Den osmý: Balaklava, rande s Alenkou, supertajný objekt 825

Dnes mám rande s Alenkou Bardovskou (známou krymskou blogerkou), v Balaklavě, malebném to městečku kousek od Sevastopolu, rozloženém na březích úzké zátoky. Dnes je to jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst Krymu, za SSSR se sem normální smrtelník nedostal, aby nerušil ponorky v jejich pevnostní základně, vytesané do úbočí hory.

Balaklava (screen z videa burn-media.ru)

 S Alenkou jste se mohli setkat již dříve na stránkách NR, kdy jsem publikoval její videa s mými titulky:
http://www.novarepublika.cz/2016/12/pozdrav-z-krymu-od-utlacovane-alenky.html
http://www.novarepublika.cz/2016/12/podari-se-na-krymu-rozsvitit-vanocni.html
http://www.novarepublika.cz/2016/06/tezke-boje-v-krymu-nasazeny-i-tanky.html
http://www.novarepublika.cz/2017/05/jak-slavili-den-vitezstvi-pod-hlavnemi.html
http://www.novarepublika.cz/2018/05/kruci-moste-to-je-bezva-ze-te-ted-mame.html
http://www.novarepublika.cz/2017/05/diskriminace-krymskych-tataru-dosahuje.html
http://www.novarepublika.cz/2017/01/sevastopol-si-na-novy-rok-dopral-v.html
http://www.novarepublika.cz/2018/04/krymska-vlna-se-dnes-otevrela.html

Můžete ji také vidět nalepenou na auta, která v Sevastopolu rozvážejí pizzu (Alenku využili pro reklamu):

A teď se s ní poprvé setkáme osobně – v Balaklavě. Přijeli jsme z Ljubimovky, zaparkovali a kráčeli Balaklavou až k městské pláži. Tam jsme doplnili pitný režim, zalezli do stínu a počkali. Alenka přijela i s manželem Vasilijem, rychle jsme “rozpoznali” a dohodli, že se podíváme na zátoku z výšky, od pevnosti Čembalo. Měl jsem v plánu vystoupat až k nejvyšší věži, ale bylo takové vedro, že nikdo neprotestoval, když jsme došli jen k té nejnižší, dokonce ani Alenka, ani já. Vasilij udělal pěkné foto:

Balaklava, dolní věž pevnosti Čembalo, naše výprava a Alenka Bardovská

 Alenka tvrdila, že Balaklavu je nutno vidět nejen z výšky, ale i z vody. Tedy jsme se nalodili na malou jachtičku jejího známého a pluli:

Vyjíždíme z přístaviště, jsou vidět věže pevnosti Čembalo, na té dolní jsme před chvilkou byli

Vyplouváme ze zátoky na moře

Zastavujeme na širém moři. Přibližně v těchto místech najdou za měsíc potápěči vrak lodi z 2.-3. století.

V podpalubí nikdo nepřikládá, na lodi je přesto dobrá nálada. Ďouba jede lodí, tou lodí výletní…

Já s Radkem jsme neodolali a odskočili si do moře zaplavat

Škoda, že to nemůžete vidět: pode mnou se nachází vrak lodi z 2.-3. století…

To nejsem já, ale delfín. Proskákali kolem nás, ale stihli jsme vyfotit jen poslední ploutev.

 A teď přišla velká zrada! Kapitán nám nabídl sušené ryby. Tak nadšeně o nich vyprávěl, že jsme si začali myslet, že není na světě lepší lahůdka.

 Statečně jsme se do nich pustili a ač se nám zdálo, že kromě kostřičky, ploutviček a vysušené kůže na nich nic víc není, že na nich není co jíst, ze slušnosti jsme mlaskali blahem a rybky chválili. To se nám vymstilo.

Verča se snaží dostat do ryby a utrhnout nějaké sousto

 Když jsme se vrátili do přístavu, kapitán řekl, že nás dovede do nejlepší prodejny ryb a vybere nám večeři. Tak se i stalo. Z prodejny jsme odcházeli obtěžkáni několika igelitkami ryb a odlehčeni o několik hromad rublů (2 000!). V tu chvíli jsme se ještě uklidňovali, že aspoň večer bude pořádná rybí hostina.

 Alenka z Balaklavy pospíchala natáčet dokument o sanatoriu v Aluště, a tak jsme se dohodli, že se tam za pár dnů sejdeme a natočíme rozhovor.

Aljona Bardovskaja

 Přijeli jsme do kempu v Ljubimovce, sešli se u velkého stolu a zahájili rybí hostinu. Některé druhy ryb byly skvělé, čerstvé a jen se po nich zaprášilo. Pak ale zůstala hromada těch sušených a s tou jsme si prostě neporadili. Chvíli každý kuchal, trhal, páral, žvejkal, ale pak už jsme jen smutně seděli a civěli na kupu nepřemožitelných tuhých sušinek.

Zdálo se, že nebohé ryby zahynuly zbytečně a budou vyhozeny do koše. Ten příběh však má dobrý konec. Ten ale nastane až zítra ráno. Teď rychle do nostalgických budek a spát.

Rozšiřující učivo:

Balaklava bylo za SSSR nedostupné městečko, protože tam byla ponorková základna. Dnes je ve vodním tunelu muzeum, kde se o tom vypráví turistům. Do muzea se ale dostanete i pomocí tohoto videa, Balaklava začíná na 17:35 a končí 24:03. Určitě doporučuji ke shlédnutí! (jestli někdy najdu čas, udělám titulky)

Pro vážné zájemce je zde dokument o objektu 1. stupně utajení – objektu 825, základně ponorek v Balaklavě. Balaklava byla přibližně od roku 1950 do osmdesátých let pro veřejnost uzavřena, ani do map se tehdy nezakreslovala. Uvnitř objektu 825 se nacházel další tajný objekt – 820 “Arsenal”, sklad jaderných zbraní.