Demise Západu

Paul Craig Roberts

Paul Craig Roberts
10. 1. 2019  Zvědavec
Politika identity je nyní definující charakteristikou liberální/progresivní/levicové a politické ideologie Demokratické strany. Je to ideologie nenávisti, hlásaná proti lidem, jejichž kůže je bílá. Politika identity je zcela v rozporu s multikulturní společností.

Západ použil ekonomický tlak, aby donutil Jižní Afriku předat vládu černým. Situace zůstávala víceméně stabilní, pokud tam byla pouze jedna černošská politická strana. Nicméně vznik druhé černošské politické strany vyústil v boj o moc, založený na soupeření v tom, která strana nejvíce nenávidí bílé Jihoafričany. Výsledkem je mučení bílých farmářů.

Bude zajímavé vidět, zda vznikající černošský apartheidský jihoafrický stát pocítí nesouhlas Západu a ekonomické sankce, dostačující k obnově bezpečnosti pro bílé občany Jihoafrické republiky, nebo zda bude tento černošský apartheidský stát akceptován, stejně jako izraelský apartheidský stát.

Zbývající bílá většinová populace v USA a Evropě je již přesouvána do občanství druhé třídy. Pouze bílí lidé mohou být obviněni z nenávistných projevů a zločinů z nenávisti, a pouze menšiny mohou být „uraženy“. Jelikož bílí lidé – navzdory tomu, že stále tvoří většinu v západních zemích – již ztratili svobodu projevu a další práva, jaké budou mít vyhlídky, když se stanou menšinou?

Připravili snad půdu pro genocidu bílých obyvatel zkorumpovaní a zrádní politici v Evropě a Severní Americe, kteří multikulturalizovali západní země?

To ukáže čas.

Západní elity jsou antidemokratické

Bývá zvykem mluvit o západních zemích jako o demokraciích. Ve skutečnosti jsou země oligarchie, kde volby, které budí zdání, že vláda je zodpovědná vůči lidem, zřídkakdy něco změní, neboť zvolení představitelé jsou omezeni mocí organizovaných zájmových skupin. Nejnovějším příkladem je prezident Trump, který je blokován ve své snaze zmírnit napětí s Ruskem.

Evropská unie je od samého počátku antidemokratickým podnikem. Podvod a klam byly metodou. Zpočátku to byla zóna volného obchodu. Poté přišla společná měna. Pak sjednocená fiskální politika, což znamená centralizaci a politickou unii s původně suverénními zeměmi, které se stávají provinciemi v rámci evropské vlády. Země, které hlasovaly proti vstupu, byly vystaveny výhrůžkám a zastrašování, a byly donuceny hlasovat znovu, přičemž do té doby média přesvědčila lid, že nemají jinou možnost, než se připojit, jinak zůstanou „pozadu“ a budou stagnovat.

Navzdory skutečnosti politici trvali na fikci, že členské země EU zůstávají demokratické a reagují na vůli svých občanů. Německá kancléřka Merkelová, která ukončila kariéru svým jednostranným rozhodnutím vnutit milion či více nelegálních přistěhovalců z třetího světa Němcům a německým zdrojům, tuto fikci zničila.

Merkelové je zjevně jedno, co si myslí německý lid. Znovu ukázala, jak zcela opovrhuje demokracií: Na nedávné akci Nadace Konrada Adenauera v Berlíně odsoudila ty, kteří si myslí, že političtí vůdci by měli naslouchat vůli lidu. Německý lid, řekla, jsou pouze „jednotlivci, kteří v zemi žijí; nedefinují německý lid“. Německý lid – to je kdokoliv, kdo migruje do Německa v důsledku migračního paktu OSN, který podepsala navzdory tomu, že jej němečtí občané v Německu odmítli. „Národní státy,“ prohlásila Merkelová, „musí být dnes připraveny vzdát se své suverenity.“ Politici nesmí poslouchat, jak řekla, vůli svých občanů, pokud jde o otázky imigrace, hranic a suverenity.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ji v tom podpořil. Macron prohlásil, že francouzský „nacionalismus je velezrada“. Jinými slovy, velezrada je myslet si, že Francie je francouzská. Patriotismus, řekl Macron, je začlenění Afriky, Středního východu a Asie do Francie. Cesta k získání suverenity spočívá v tom, že Francouzové odevzdají svou svrchovanost EU v Belgii a vzdají se veškeré kontroly, ne že by v současné době nějaká existovala, nad zahraničními záležitostmi, migrací a rozpočtovou a fiskální politikou.

Merkelová a Macron hovoří o podrobení Německa a Francie Novému světovému řádu, ale už neříkají, jak tento Nový světový řád chápou. Jejich slova naznačují, že jedním z jeho rysů je nahrazení německé a francouzské populace a kultur těmi z třetího světa, stejně jako v Táboře svatých.

V USA znamená Nový světový řád americkou hegemonii v celém světě. Neokonzervativci, kteří řídí americkou zahraniční politiku od doby Clintonova režimu, se domnívají, že USA jsou „nepostradatelným národem“, který má právo a povinnosti vnutit své způsoby celému světu.

Globalistické korporace chápou Nový světový řád jako svou imunitu vůči zákonům suverénních zemí.

Jiní chápou Nový světový řád jako konspiraci Rothschildů nebo nějaké židovské spiknutí, ovládající světovou ekonomiku a ždímající ji kvůli svým ziskům.

S tolika různými významy je těžké zjistit, která konspirace proti národní existenci je hrozbou. Jsou to snad všechny z nich?

Nicméně v západním světě nacionalismus, tradiční základ vlastenectví, nyní znamená díky politice identity „nadřazenost bílých“. Podle politiky identity, vládnoucí ideologie v USA, musí být bílí lidé zbaveni moci a vystaveni potrestání za celou škálu zločinů, které jsou jim připisovány.

Z toho důvodu dospěli v USA, Francii a Německu ke stejnému závěru: Bílí lidé nesou vinu a musí předat své země druhým. Jakékoli protesty vůči tomuto prapodivnému požadavku jsou důkazem toho, že běloši by měli být oběšeni, k čemuž pravděpodobně dojde s podporou jejich vlastních vlád. Nevidíme snad první známky zde? Například tohle.

A toto.

A toto.

Vede k tomuto.

Zdroje:

The Demise of the West vyšel ve dvou částech: The Demise of the West: Part I –Do White People Have A Future?The Demise of the West: Part II –Western Elites Are Anti-Democratic. Překlad v ceně 510 Kč Zvědavec.