13.12. 2012 Rukojmí, posláno redakci NR
V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině
Rozhovor:
Zatím jste napsal tři knihy; jde o archeologii i komentáře k politické situaci v Rusku a na Ukrajině i v Čechách. V souvislosti s disentem píšete, že šlo o velmi osobní výběr životního postoje, který znamenal faktickou rezignaci na kariérní vzestup. To později způsobilo, že bývalí disidenti po odeznění euforie ze změn po Listopadu 1989 v politice i ve státní správě podlehli těm, kdo v osmdesátých letech patřili k privilegované složce společnosti, tedy bývalým komunistům či svazákům, případně lidem z tzv. šedé zóny. Nevěříte, že pád KSČ byl sametově domluven? Ani navzdory faktu, že z původního počtu 241 podpisů Charty 77 bylo exkomunistů asi 150 a premiérem Havlovy vlády se stal komunista Čalfa…?
Já bych tady trochu rozlišil obě situace. V roce 1977 při vzniku Charty 77 zafungovala solidarita otřesených, jak to hezky nazval profesor Jan Patočka. Všichni tito signatáři si v době normalizace prošli obdobím represí, které na rozdíl od padesátých let postihly především bývalé členy KSČ. Vyloučeno a degradováno jich bylo asi 600 000. Takže bylo dost logické, že proti tehdejším poměrům protestovali. Pokud jde o rok 1989, tak tam bych viděl dvě různé polohy – komunistické režimy padly v celé Střední a Východní Evropě, skoro všude dříve než v Československu (hodně se zapomíná na to, že jsme v tomto ohledu byli předposlední). Všude první vlády připomínaly tu naši, protože tam také byli představitelé minulého režimu. Tak to holt při převratech většinou chodí. Předání moci bylo samozřejmě domluveno, ale až po zhroucení režimu. Zatím jediný, kdo o tom mluvil, je Petr Pithart. Jak dnes vnímáte a hodnotíte slova Václava Havla“, která řekl 29. dubna 1999 ve francouzském listu Le Monde v rozhovoru, který poskytl před svou cestou do USA agentuře Reuters…:“Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů….“
Ten výrok je za hranou snesitelného. Václav Havel jím tak trochu plivnul sám na sebe, na svou vlastní minulost symbolické postavy odporu proti totalitě.
Vzpomeňme si nyní na krvavý Majdan, který začal před pěti lety; Kyjev byl v 90. letech skutečné hlavní město Ukrajiny, v němž žila ze skoro tří milionů obyvatel na 900 kilometrech čtverečních též spousta mých známých i se svými rodinami. Nadávali jako každý z nás na politiky, volby je zajímaly jen tak z poloviny, ale nikdy by po nikom nehodili zápalnou láhev či dlažební kostku, na nikoho by nevytáhli kulovnici. Demonstrovat sice byli, ale jen do fáze, než se vše zvrhlo v chaos, zapalování pneumatik, brutální rvačky a ve vraždění. Nejsou to totiž neonacisté, snajpeři, rowdies a chuligáni, ti „praví bojovníci“ z barikád na Majdanu, ale obyčejní dělníci, lékaři, učitelé, vědci, řidiči, prostě všichni slušní lidé, co musí každé ráno zodpovědně vstávat do práce…
Dnes je Ukrajina a potažmo Kyjev místem, kde šílí gruzínský magor Saakašvili, kdysi prezident Gruzie, ještě nedávno po útěku před zatčením gubernátor Oděsy a největší kamarád prezidenta Porošenka. Jak jste jako bývalý velvyslanec v Kyjevě prožíval Majdan?
Psal jsem o tom již v roce 2014. Zlomový okamžik přišel v noci na 30. 11. 2013, kdy policie naprosto nesmyslně brutálně rozehnala studentskou demonstraci na Majdanu. Druhý den tam přišli nájemní demonstranti a začala barevná revoluce. Kvůli indiskreci paní Victorie Nuland víme, že stála pět miliard dolarů. Ty peníze putovaly militantům na barikádách přes některé oligarchy (např. přes Kolomojského a Porošenka). Nebyla to tedy levná záležitost. Během svého pobytu v Moskvě ve funkci našeho velvyslance jste věnoval pietu památce československým vojákům. Jaký odkaz zanechali ve Vaší mysli generál Svoboda…?
Když jsem byl velvyslancem v Moskvě, do Buzuluku jsem se nedostal. Zato se nám jako velvyslanectví podařilo v klášteře v Suzdalu instalovat výstavu o Ludvíkovi Svobodovi a jeho štábu. Byli tam totiž internovaní od roku 1939 po porážce Polska do roku 1941 do vypuknutí války s Německem. Pak tam ve stejných objektech internovali maršála Pauluse.
Nejzajímavější informaci jsem slyšel v Sokolovu. Popularita naší jednotky u vojáků Rudé armády se opírala o dva momenty – za prvé Čechoslováci evakuovali všechny své raněné, což bylo něco nevídaného. A v boji dokázali něco, co na východní frontě nikdo nezažil: obvyklý poměr ztrát byl šest mrtvých rudoarmějců na jednoho zabitého vojáka Wehrmachtu. Čechoslováci měli 100 padlých na 400 – 600 zabitých esesáků. Přitom pro většinu československých vojáků to byl jejich první boj. Jak mi v muzeu říkali ruští veteráni – “oni nám ukázali, že Němce jde zabíjet”. O tom se ovšem nesmělo mluvit za komunistů a mlčí se o tom i dnes.
A pak přišlo referendum na Krymu. Podle francouzského exprezidenta se dobytí Krymu nestalo na úkor Ukrajiny, která dříve vůbec neexistovala. Valéry Giscard d’Estaing rovněž uvedl, že návrat Krymu do Ruské federace je „historickou spravedlností… „Vzhledem k uvedené historii na Krymu žili jen Rusové. Když Nikita Chruščov chtěl dát větší váhu Sovětskému svazu na půdě OSN, ohlásil, že ‚objevil‘ Ukrajinu a Bělorusko a tím přidal další dva hlasy pro SSSR. Ukrajině daroval Krym, což bylo bezprecedentní. Už tehdy jsem si myslel, že to bylo umělé a křehké. A návrat Krymu do Ruska byl široce podporovaný veřejností. Pouze tehdy, když se problém rozšířil na východ Ukrajiny, začal jsem se o to zajímat,“ řekl d’Estaing. Poznamenal také, že je nemožné popřít, že ukrajinská vláda byla zkorumpovaná. „Předání moci na Ukrajině lze ale jen stěží nazvat demokratickým procesem, je to hra oligarchů,“ řekl Giscard d’Estaing. Domnívá se, že by se Ukrajina měla stát konfederací a Krym by měl zůstat Rusku. A dodal: „Ukrajina ve formě, ve které existuje, není v současné době schopna fungovat demokratickým způsobem. Souhlasíte s těmito slovy?
Jde o naprosto přesný popis historických událostí v roce 2014. Nemám k tomu co dodat.
Jaký máte dnes vztah k Putinovi a Merkelové, která začátkem sedmdesátých let vystudovala a vstoupila do FDJ – východoněmecká obdoba SSM – Socialistického svazu mládeže; byla členkou krajského vedení FDJ a stala se sekretářkou této organizace pro agitaci a propagandu na Akademii věd NDR. Po roce 1989 dělala tiskovou mluvčí poslední vlády NDR. Angela Merkelová a Vladimír Putin mají ve svých vztazích jasno. Znají se přes čtyřicet roků, Putin byl v NDR agent KGB, dcera pastora Merkelová tamní svazačkou FDJ, proto si oba vzájemně věří. Opravdu si věří?
Určitě si dobře rozumějí. Angela Merkelová kdysi vyhrála východoněmeckou mládežnickou olympiádu ve znalosti ruského jazyka a Vladimír Putin mluví výborně německy.. O té důvěře bych trochu pochyboval, to není v politice zvykem.
Může být Rusko větším nebezpečím pro svět než Islámský stát? I přesto, že podle posledního zveřejněného počtu, americká armáda v současné době obsazuje 686 základen v padesáti amerických státech a ve Washingtonu, DC. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saudské Arábii. Celkem se na planetě střída na asi 150 základnách přes tři miliony vojáků US Army… A kolik vojenských základen mají největší odpůrci kapitalismu – Rusko a Čína? Rusko jich má šest ve svých bývalých republikách (v Arménii, Bělorusku, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu a v bývalých gruzínských republikách Abcházii a Jižní Osetii, včetně Sýrie. Čína bude mít svoji první základnu v africkém Džibutsku… Jak to tedy je s ruským nebezpečím pro svět?
Ve své otázce jste situaci popsal velmi přesně. Ještě to chce srovnat výši nákladů na obranu. Ruská federace vynakládá asi 14% výdajů, kterými se chlubí USA. Před Rusko se již dostala Čína a Saúdská Arábie, možná i Německo. Závěry si z toho každý nepochybně udělá sám..Když je řeč o Číně, tak mám dva problémy – v Pekingu jsem se dozvěděl, že na náměstí Nebeského klidu nikdy žádný masakr nebyl, Studenti odešli po domluvě s policií do centra města, kde ale začali stavět barikády, zapalovali tanky a lynčovali čínské vojáky, takže došlo na střelbu. Zahynulo tak množství čínských vojáků, ale též studentů. Ne však na náměstí Nebeského klidu, ale až v ulicích Pekingu…
Tohle je ale zaběhaný způsob zpravodajství. Na začátku byla fotka studenta před tankem, pak k ní domalovali masakr bezbranných mladých lidí, protože je to působivější než pravda o událostech. Zdá se, že největšími nepřáteli svobody slova jsou novináři.
Na náměstí Nebeského klidu, když na něm neřadí čínští rowdies… Snímek Břetislav Olšer
A další nejasnost; podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2014 čínská ekonomika předběhla americkou, která světu dominovala od roku 1872, kdy díky ekonomickému rozmachu po občanské válce z pomyslné první příčky sesadila Velkou Británii. Experti nově nabyté prvenství Číny označují za symbolický moment. Novinář Brett Arends ze serveru Market Watchpřipomíná, že vznik světové mocnosti byl vždy spojen s ekonomickým růstem. Velká Británie se stala dílnou světa předtím, než ovládla oceány a naopak ekonomický pokles způsobil i úpadek moci této někdejší koloniální říše. Stejný osud potkal i Španělsko a Francii. Čína v minulých dekádách zažívala dvouciferný růst, a i když se jeho tempo zpomalilo, MMF odhaduje, že ekonomika země v příštích letech nadále poroste kolem 7,4 procenta ročně, americká mezi 2,2 a 3,1 procenta. Přesto média však pořád tvrdí opak…
Centrum světa se kvůli tomu stěhuje z Atlantiku do Pacifiku. Začaly to banky, které se v USA stěhují z východního na západní pobřeží. A Londýnská City přepluje na to východní pobřeží. Z Evropy se stane to, čím je geograficky – nevýznamný poloostrov Asie.Jen v momentce se teď podívejme za oceán; Trump je sice mluvka, slon v porcelánu a urvaný vlečňák, jedno mu však nelze upřít; po víc než půl století válečného stavu letech usmířil sever a jih Koreje. Na adresu Kim Čong-una řekl: „Ale řeknu vám jednu věc – která se nebude spoustě lidí líbit – bylo mu (Kimovi) jen 26 či 27 roků, když po otcově smrti převzal vládu. Musel se přitom potýkat s velmi tvrdými soupeři, zvlášť generály, ale i dalšími. A přes svůj mladý věk si dokázal udržet moc, přitom spousta lidí se ho nepochybně snažila moci zbavit, ať už to byl jeho strýc, nebo někteří jiní. On se s tím ale dokázal vypořádat. Takže je to opravdový lišák,“ ocenil Trump Kima. Jak vidíte Vy 45. šéfa Bílého domu…?
Každou velkou vzpouru začali příslušníci vládnoucí vrstvy, kteří se mohli prosadit jen ve spojení s “normálními” utlačovanými občany. Donald Trump se opírá o největší americkou menšinu – neprivilegované bílé muže. Je to podivné spojenectví, ale zatím funguje.
Jak vidí problémy současné Francie a žlutých vest Jaroslav Bašta:https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kdo-seje-vanek-sklidi-bouri-varuje-Jaroslav-Basta-562582
Nyní snad jen banální otázka závěrem: Co bylo ve Vašem osobním i politickém životě tou jedinečnou událostí, která nejvýznamněji zasáhla do Vašeho osudu?
Nejspíše 21. srpen 1968. Nasměroval mě na cestu plnou vzletů i pádů. Díky tomu jsem prožil devět různých životů. Skoro jako kočka.
Děkuji za rozhovor a přeji vše nejlepší v osobním i pracovním životě
Proč na náměstí Nebeského klidu nebylo čínskými tanky rozježděno na tři tisíce čínských studentů: http://www.rukojmi.cz/clanky/1854-media-opet-lzou-o-tzv-masakru-na-namesti-nebeskeho-klidu-byt-depese-ambasady-usa-v-pekingu-dokazuji-ze-zadne-cinske-tanky-na-tchien-an-men-tisice-studentu-svymi-pasy-neprejely
Václav Havel – humanitární bombardování…
http://byznys.ihned.cz/c1-63221970-usa-cina-nejvetsi-ekonomika-sveta-po-150-letech
http://www.rukojmi.cz/clanky/7264-jaroslav-basta-valka-misto-voleb
