Jana Maříková
8. 11. 2018
Křesťanka Asia Bibi byla propuštěna z vězení. Hlásí to BBC a zpravodajská agentura AFP. “Moje klientka je v letadle, ale nikdo neví, kam se chystá přistát,” prohlásil její obhájce Saif-ul-Malook pro tato dvě média. Před několika dny jsem na Nové Republice zveřejnila článek, ve kterém jsem čtenáře seznámila s causou pákistánské křesťanky Asie Bibi, obviněné a odsouzené k smrti za rouhání, urážku proroka Mohameda, jehož se měla dopustit ve sporu s muslimskými ženami, se kterými pracovala na poli.
Ve středu večer ve 21:25 přinesly největší německé noviny Frankfurter Allgemeine na svém webu zprávu o jejím propuštění v článku ” Případ rouhání v Pákistánu – Asia Bibi propuštěna z vězení”.
Ve vězení seděla již téměř devět let. Minulou středu pákistánský Nejvyšší soud zrušil rozsudek smrti a přikázal sprostit ženu, jejíž případ vyvolával mezinárodní rozruch, všech obvinění. Následně radikální muslimové protestovali několik dní proti rozhodnutí soudu. Po masivních prostestech a kraválech se pákistánská vláda v pátek 2. listopadu dohodla s islamistickou stranou Tehreek el Labaik – Ti, kteří volají k Bohu – na tom, že proti rozhodnutí soudu bude podáno dovolání a Bibi bude znemožněn odjezd ze země.
Ve středu přišel ale do vězení ve městě Multan, kde byla křesťanka držena, rozkaz k jejímu propuštění. Pro agenturu AFP to uvedl zástupce velitele věznice. Bibin manžel Ashiq Masih požádal Spojené státy americké, Velkou Británii a Kanadu, aby pomohly jeho manželce a rodině uniknout z Pákistánu a poskytnout jim azyl. Několik zemí již uvedlo, že tak učiní,ale přesný seznam dosud není znám. Masih se obává o život celé rodiny. Bibin právník Malook již mezitím uprchl do Nizozemska.
Rouhání neboli blasfémie je v přísně konzervativním islámském Pákistánu vážným proviněním. Zhruba 40 lidí si v současné době odpykává doživotí nebo čeká na popravu, jak tvrdí odhady Výboru pro náboženskou svobodu Spojených států. Znovu a znovu se objevují lynčování po obvinění z rouhání. Bibi, matka pěti dětí, byla odsouzen k smrti v roce 2010 v provincii Punjab a od té doby bojuje o svůj život. Snad má tedy příběh šťastný konec. Ale ti ostatní, kteří neměli to štěstí, že se za ně postavily skupiny bojující za lidská práva či tehdy dokonce i papež Benedikt XVI., ti budou hnít v žalářích dál. Pákistán je i náš spojenec kvůli válce v Afghánistánu. Čím dál víc našich spojenců si libuje ve válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, kteréjsou od druhé světové války zakázány mezinárodním právem. Počínaje Tureckem, přes Saúdskou Arábii a zmíněným Pákistánem zdaleka nekonče. Jak potom máme brát vážně povyk kolem “evropských hodnot” a Globálního paktu o migraci, když ” Syřani” paní kancléřky Merkelové přicházejí i z těchto zemí? A jen výjimečně jsou to oběti, častěji, jak ukazují causy zejména v Německu, pachatelé.
