Michal Brand
4. 9. 2018
Prezident “Francie” Macron se nelichotivě vyjádřil o “svých spoluobčanech”, jak píší mainstreamová média. V Dánsku při oficiální státní návštěvě prohlásil: „Tento luteránský národ, který tyto změny zažil v uplynulých letech, není jako vzpurní Galové, již se změnám brání“, řekl Macron v Kodani za přítomnosti královny Margrethe II. (Zdroj)
Co tato Macronova úvaha vyjadřuje? Co je na ní klíčové?
„Tento národ“ vs. „tamten národ“, nebo případně ještě jakýkoli jiný „onen národ“!!!
Prostě – národ jako národ, jen léno, jen nevolníci z přidělené vesnice. Pro Macrona a všechnu novodobou vysokou šlechtu „prezidentů“ (až na několik málo čestných výjimek, které lze spočítat v Evropě na prstech jedné ruky, konkrétně na dvou nebo třech prstech), „premiérů“ (opět s čestnými výjimkami v počtu několika mála jednotlivých případů) jsou oni sami všichni prostě vysokou šlechtou. A všichni občané, všichni lidé dokonce i z vlastního národa jsou pro ně jen nevolníci z přiděleného léna. Pro bruselskou šlechtu pak toto platí tisícinásobně – pro ně jsou národy jen trapným a odporným omezením jejich bruselské totalitní feudální moci. Lokajové od dvora v Bruselu se necítí být příslušníky stejného národa jako kdokoli z občanů kterékoli evropské země.
„Mocenská elita“ a kavárna se necítí být příslušníky žádného národa. Cítí se být příslušníky dvora. Cítí se být šlechtou, která s nevolníky nemá společného vůbec nic. Mají jinou krev. Jsou multikulti. Pro ně není rozdíl mezi Francouzem, Dánem, Němcem, Čechem, Polákem. Pohrdají, hluboce vnitřně pohrdají těmi všemi.
Jen vůči některým mohou být ještě pohrdavější – například vůči občanům postkomunistických zemí se mohou chovat ještě pohrdavěji. Ještě více na ně mohou plivat a urážet je. Ještě více mohou jejich vesnice (i města) drancovat a zakazovat cukrovary, likvidovat špičkové hutě jen proto, že nejsou „limity“, blokovat přes nátlakové „ekologické“ organizace stavby potřebné pro ekonomický a sociální rozvoj. Těmto postkomunistickým „lénům“ mohou platit ještě menší mzdy, brát jim ještě větší desátky, a prodávat jim jako „národní specifikum“ předražené zboží z podřadných surovin a náhražek.
Macron se necítí být Francouzem. Pro Macrona jsou Francouzi jen vzpurný národ, jen vzpurná vesnice tupých nevolníků, zatímco on by raději jiné léno, raději by léno méně vzpurného národa, raději by nějakou vesnici méně vzpurných nevolníků (leč pro jeho „intelektuálský“ pohled stejně tupých).
Hned v úvodu jsem napsal Francie v uvozovkách. Francie je název země, která již přestala existovat. Již existuje jen feudální léno, z větší části na území bývalé Francie. Léno, které je jen ze setrvačnosti nazýváno stejně. Francie už neexistuje. Již existuje jen „Francie“. Stejně jako existuje jen „Německo“, „Itálie“, „Čechy“, „Slovensko“, „Polsko“, „Rakousko“, „Portugalsko“…
Macron se necítí být zástupcem a reprezentantem Francouzů. Cítí se být jejich vládcem, jejich pánem. A oni jsou tak odporní a hnusní, že jsou vzpurní – no dovedete si to představit? Jejich pán má nějakou představu a oni to odmítají! Hnus. Vzpurní Galové. Primitivní čeští burani. Východní Němci ze Saské Kamenice poznamenaní komunizmem.
„Národy musí přestat existovat“ – šlechtě překáží. Pro šlechtu není rozdíl mezi tupými Francouzi, tupými Čechy, tupými Italy…nebo tupými Afričany nebo tupými Araby. Všechno je to pro naši novodobou šlechtu stejně tupý póvl nevolníků. Pro novodobou šlechtu, podobně jako pro středověkou vysokou šlechtu, nejsou lidé ze stejné země příslušníky stejného národa. Jsou to pro ně cizinci. Pro novodobou šlechtu je příslušníkem stejné skupiny výhradně jakýkoli jiný vysoký šlechtic nebo lokaj od dvora z Bruselu. Dokonce i když půjde o vycvičeného šimpanze, když bude Eurokomisařem, tak jim bude blíž než příslušník vlastního národa.
To je také důvodem, proč kavárna a novodobá šlechta tak snadno a ráda nadává a plive na vlastní národ. Podívejte se na „intelektuály“, jak snadno hovoří o tupých Češích. Havel tak rád mluvil o čecháčkovství – protože on se nikdy necítil být Čechem, stejně jako dnešní kavárna. Oni jsou šlechta. Češi? To jsou pro ně jen ti tupí nevolníci z lénem dané vesnice zvané „Česko“, aby i ten název co nejvíce znevážili. A pro zvrácený svět kavárenské „kultury“ platí, že čím více budou nadávat na vlastní národ, tím více jakoby sami sebe od vlastního národa a od vlastní identity odpoutají. Poturčenec horší Turka.
Novodobá šlechta je prostě multikulti. Je jim jedno, odkud jsou nevolníci, je to pro ně všechno stejná verbež. Čech, Němec, Nigeřan, Libyjec, Bangladéšan, Afghánec, Iráčan, Ital, Řek, Portugalec, Polák, Slovák, Malijec, Středoafričan, Súdánec – všichni jsou pro novodobou „multikulti“ šlechtu stejný bezcenný póvl. A ani jeden z nich pro novodobou šlechtu není a nikdy nebude příslušníkem jakkoli podobné skupiny, pokud nebude příslušníkem šlechty nebo lokajem u bruselského multikulti dvora.
Co tím vším multikulti kavárníci a jiná šlechta říkají? Co tedy Macron otevřeně řekl?
„Na Vás nám vůbec nezáleží.
Nemáme s vámi nic společného.
Nejsme ze stejné skupiny, ničím si nejsme podobní.
Nejsme stejná krev, možná ani rasa, možná ani nejsme stejný živočišný druh.
Nenávidíme vás, protože nám připomínáte naše kořeny, připomínáte nám, že jsme ve skutečnosti tím, co nenávidíme – že jsme Čechy, Slováky, Němci, Italy, Francouzy, Španěly…..
A za to a pro to vše vás necháme vyhladit – už si na to zveme bojovné, nevzdělané, bezohledné a agresívní nevolníky z Afriky. Stejně nahraditelné jako jste vy sami.“
Co z toho vyplývá pro nás? Vezměme si zpátky svoji zemi – Češi Českou republiku, Němci Německo, Rakušané Rakousko, Francouzi Francii, Italové Itálii. Vezměme si zpět svůj stát. Vezměme si zpět do svých rukou politiku a politický systém. Jinak všichni umřeme rukou novodobých drábů v plánech novodobé šlechty.
Mainstream neustále připomínal 50. výročí srpnové okupace. (Nejtragičtější událost našich dějin, mnichovská zrada a následné vyhnání Čechů z pohraničí naproti tomu na jaře nějak zapadly 😉
Tak si připomeňme jeden veledůležitý odkaz roku 1968 – a možná dnes aktuálnější než většinu ze 100 let existence naší republiky:
Teď když Tvá ztracená vláda věcí Tvých zpět se k Tobě navrátí,lide, navrátí
Zatím se jen víc a víc vzdaluje – do Bruselu, té novodobé Moskvy. Ale záleží na každém jednom člověku. Na Tobě, milý čtenáři.
Záleží na Tobě, Ty rozhodneš.
Ať se tedy vláda věcí Tvých k Tobě navrátí.
Přeji Ti k tomu hodně odvahy, energie i štěstí.
