Chcete vyřešit Afghánskou krizi? Pokud vůbec?

Jiří Kobza
8. 8. 2018
Tady je můj recept. Afghánce (respektive Baluče, Chazary, Paštuny a další mocné kmeny na území dnešního Afghanistánu) neporazil Alexandr, Římané, Peršané, Britové, Rusové, ba dokonce ani Afghánci sami v občanské válce. Já toto poselství chápu jako poselství zkušenosti o marnosti všech vojenských pokusů o ovládnutí této bohaté a zbídačené země.
Otázkou je, co je cílem současných nekonečných operací cizích armád na území Afghanistánu?


1. Neustálý odbyt zbraní ze všech bojišť světa? Už skoro 40 let kšefty běží naplno, napřed Taliban proti Nadžibuláhovi, pak proti Sovětům, pak všichni proti všem, pak Al Qaida, pak USA proti Talibanu,……. Vojenské rozpočty štědře otevřené, tajné fondy běží naplno, americké prezidentské volby vždy naslibují nějaké novoty, aby se po volbách vše vrátilo k původnímu stavu…. a bankéři si mnou spokojeně ruce.

2. Rozryté ohniště konfliktu v zádech Ruska? Tak to se také daří, jen Ruskou federaci od Afghanistánu oddělují středoazijské státy, takže přímý vojenský vliv je minimální. Ale jako základna pro islámské teroristy a jejich útoky na území RF k nezaplacení.

3. Zajištění prudkého nárůstu produkce afghánského heroinu? Tak za rok 2017 odhad produkce je 9000 tun opia, což odhadem obnáší nějakých 225 mil. USD (na poli). Já bych ale chtěl vědět kam je určen, kdo a hlavně kde je spotřebitel? Zdá se, že causa Iran-gate stále běží.

Jak vidíme, argumentů pro udržování nesmyslné krvavé války v Afghanistánu, je mnoho. Je totiž zdrojem blahobytu pro řadu pirátů, agentur, dodavatelů a politiků, které nikdy ani nenapadne vzít samopal a vydat se do afghánských hor.

Je dobré zde zmínit i některé, nepříliš zmiňované, zahraničně politické aspekty konfliktu:

Taliban v Afghanistánu bojuje s kde kým, ale především proti USA. K tomu dlouhodobě využívá rozsáhlou podporu spojence USA, Pákistánu. Nějak se v tom ale nevyznám, proč je Pákistán spojencem USA když podporuje Talibán? A obráceně? Nebo platí, že s takovými spojenci už nejsou potřeba další nepřátelé?

Všichni obviňují Taliban z mezinárodního terorismu, ale musím se přiznat, že nevím o útoku Talibanu v zahraničí. Konec konců do zahraničí ani nemusí, kam by se trmáceli, to zahraničí v podobě intervenčních armád za ním do Afghanistánu přijde samo.

Zajímavou otázkou je, co by nastalo, kdyby náhodou a čistě teoreticky USA vyhrály a poražený Taliban zanikl. Co by nastalo? Jaké jsou varianty? Přišel by snad další americký protektor Brennan? Který, stejně jako v Iráku, rozvrátí, co ještě ze země zbylo, za pomoci bank a korporací? Že by si snad potom Afghánci vládli sami a pěstovali spokojeně šafrán namísto opia? No to ani náhodou! Kde by potom CIA brala své tajné fondy? Naivní!

Zde stejně jako všude v oblasti platí, že není míru bez vítěze a rozdrcení nepřítele. Jenže kdo má vyhrát a kdo má být poražen? Vyhrávají přece banky, ale výhradně na běžícím konfliktu.

Sečteno a podtrženo, účelem války v Afghanistánu tedy není mír, ale pokračující nekonečná válka. Protože v míru se z cizího nezbohatne, ve válce snadno, když máte tu správnou banku. A toho se účastní naše armáda po boku US army.

Já přináším návrh, jak tyto potravní řetězce přerušit, jak nechat afghánskou válku bez zdrojů ze zahraničí vykrvácet a umožnit obyčejným lidem vést obyčejný život. Vím, že to neprojde, protože by to odstavilo od bezedných kont příliš mnoho banksterů a dalších budovatelů liberálního kapitalismu. Ale aspoň to napíšu.

Toto je můj recept:

Uzavřít afghánské hranice mezinárodními silami tak, aby ani patrona se nedostala dovnitř a aby ani deko opia či heroinu se nedostalo ven! Uzavřít bez ultrasocialistických řečí o lidských právech a narušitele nemilosrdně likvidovat (protože oni váhat nebudou). Kontrolovat pohyb osob, identifikovat je aby teroristé, kazatelé nenávisti a námezdní bojovníci zůstali pěkně doma. Když nebudou mít satrapové peníze z opia, nebude na zbraně ani na bojovníky, protože ani v Afghanistánu zadarmo nikdo bojovat nebude. Fanatici se postupně vybijí mezi sebou. Každopádně to těžko může být pro obyčejné Afghánce výrazně horší, než nyní (jen z toho nebudou ty zisky narkomafií a služeb).

Je jasné, že bez spolupráce s okolními státy (Irán, Pákistán, Uzbekistán, Turkmenistán a Tadžikistán) to nebude možné a ony samy to nezvládnou. Přesuňme tedy naši vojenskou a rozvojovou pomoc k těmto státům, na ochranu jejich hranic s Afghanistánem. Pomozme jim tedy vybudovat ostrahu hranic a dejme jim politickou podporu k tomu, aby to dělali dobře. Protože na konec, tyto státy, jsou naší první obrannou linií proti drogám i terorismu.

Až intenzita občanské války začne s klesajícími zdroji také klesat, můžeme pokračovat s humanitární a rozvojovou pomocí. V současnosti stavět silnice, po kterých se nakonec přesouvá Taliban, bojující proti intervenčním vojskům, postrádá jakýkoliv smysl.

Co má smysl pro nás, v ČR? Podmínit rozvojovou pomoc Afghanistánu spoluprací při repatriacích nelegálních afghánských migrantů zpět domů. Rozvojovou pomoc organizovat tak, aby rozvíjela obchodní kontakty s ČR a politiku v Afghanistánu nechat Afgháncům.

Afghanistán totiž patří Afgháncům, stejně jako Česká republika patří svým občanům.

Autor je poslanec za SPD