Michal Brand
28. 3. 2018
Televize Nova nedávno uvedla film Pád Londýna. Krátký obsah filmu z textu distributora filmu:
Na pohřeb britského premiéra se sjedou lídři celého západního světa a díky bezpečnostním manévrům by Londýn v tu chvíli měl být tím nejbezpečnějším místem na zemi. Místo toho se ale stane smrtící pastí. Překvapivé a drtivé útoky za sebou zanechají světové vůdce v pozicích mrtvol, výbuchy šíří zkázu a monumenty anglické metropole jsou v plamenech. Londýn a západní svět se během chvíle ocitnou na kolenou. – konec citace –
Vynechám ze svého komentáře všechna hollywoodská klišé, i když by se také hodila k několika rýpancům. Při sledování filmu (na půl oka, při čtení zpráv a komentářů na webu) mne zaujala jedna situace. Teroristé, nebo spíše nájemní zabijáci (arabského a afrického původu) povraždí celou řadu představitelů vlád zemí z celého světa. K tomu je najal arabský obchodník se zbraněmi, kterému americký dron zabil dceru (a asi tak dalších 50 dalších příbuzných a přátel – ano, i lumpové mají rodiny a přátele). Při tom všem tito nájemní vrazi zrealizují teroristické útoky naprosto spektakulárního rozměru – vyhodí do povětří vlečný remorkér plně naložený trhavinou, tím odpálí most, výbuch poničí budovu parlamentu. Na vrtulníky evakuující amerického prezidenta střílí protiletadlovými raketami, přitom zasáhnou několik budov. A tak dále, a tak dále.
Nájemní zabijáci jsou v převlečení za britské policisty i vojáky. Americký prezident společně se svým jediným osobním strážcem prchá před těmito nájemnými vrahy přes Londýn a snaží se dostat na americké velvyslanectví. Britská policie zcela ztrácí kontrolu, a proto odvolává všechny policisty a vojáky z ulic Londýna s tím, že kdo zůstane na ulici je logicky jedině právě nájemný zabiják.
Co by se stalo v situaci, kdy by došlo v dnešním Londýně k takto masivnímu útoku arabských a afrických komand? Trochu nekorektní dodatek k hollywoodskému scénáři, může být?
Tak tedy – zcela politicky nekorektní filmový scénář:
V reakci na masivní teroristické útoky proti vládní moci Británie a nejvyšším představitelům západního, resp. nemuslimského světa, dochází k obvyklé erupci násilí, rabování, zapalování aut ve všech migrantských částech velkých měst. Migranti z první, druhé, třetí generace – stejně jako se dnes děje například v USA (černošské „nepokoje“ a „protesty“) nebo ve Francii („frustrovaní nezaměstnaní mladíci z předměstí“) – vítají tuto záminku a na protest proti nějakému bezpráví (nějaké se vždy najde) páchají kriminální skutky jako na běžícím páse.
Desetitisíce radikálních muslimů žijících v Británii pochopí situaci jako signál k převzetí moci Islámem. Několik set teroristů z Islámského státu a AlKajdy, kteří se v minulých letech do Británie vrátili, se rychle zapojuje do bojů v pozicích zkušených velitelů džihádistických oddílů. Neradikální muslimové se v mnoha případech ochotně přidávají, umírnění muslimové mlčí. Sekulární, nepraktikující muslimové (těch cca 1-2% z celkové muslimské populace) jsou na řadě jako první terče a oběti. Hned v dalším pořadí za nimi jsou již během této první noci vražděni Židé, jsou vypalovány synagogy, židovské obchody, domy, školy. Původní britské obyvatelstvo je terčem rabování, okrádání, násilí, vražd a znásilňování jako odplaty za „White privilege“, o kterém multikulturalisté a ne-bílí rasisté již mnoho let přesvědčují celý svět. (Zejména se pak snaží vnutit západní civilizaci pocit viny za všechny neúspěchy ostatních civilizací a kultur, za všechny neúspěchy všech lidí s jiným, a to neúspěšným modelem sociálně-ekonomického chování.) Některým intelektuálům a jiným příslušníkům „vzdělaných elit“ se tak naplňují jejich nejdůležitější sen – „Vše, co si přeji k Vánocům je vyvraždění bělochů“. (Zdea zde.)
Muslimové v silových složkách částečně ochromují jakoukoli akceschopnost svojí pasivitou (přeci jen si nechtějí zadat s nepřítelem, navíc „brzy již poraženým nepřítelem“), částečně pak cíleně dezorganizují činnost nebo se přímo aktivně účastní džihádu – ať už přímo proti svým kolegům nebo v ulicích.
Původní britské obyvatelstvo je vystrašené, nezorganizované a dokonce neschopné se organizovat. Mozky a vůle vymyté propagandou do apriorního pocitu viny a pocitu povinnosti mlčet a vše snášet. Během této noci je počet obětí v desítkách tisíc. Města jako Londýn, Birmingham, Nottingham, Rotterham a další zažívají reprízu řádění po vstupu nacistického Wehrmachtu do Lvova, Kyjeva, do Lotyšska, Litvy, Estonska. (Ti, kdo znají historii, vědí, jaká zvěrstva vůči Židům se děla na Ukrajině a v Pobaltí ze strany místních „nacionalistů“ ihned po stažení Rudé armády.)
Ráno po této „Multikulturnacht“ slunce vychází nad Británií, jejíž příští osud nechci ani dohlížet.
Já vím, že takový film dnes nikdo nenatočí. Byl by označen za rasistu, nacistu, islamofoba, xenofoba, sexistu, homofoba, extrémistu, ruského trolla, nevzdělance, burana, primitiva…atd. atd. atd., vždyť to znáte z televize a novin. Zdá se Vám ale takový scénář událostí nerealistický? Myslíte, že to by se nemohlo stát? Opravdu?
Časem se ten film možná natočí – jako dokument o historické události.
Já ten film chci vidět jedině tak v kině a ne „live“ na vlastní oči ve své vlasti. Zatím je ta volba ještě pořád na nás, zda budeme diváky nebo herci katastrofického filmu.
Je to na nás všech. I na Vás.
Teď.
Petice proti Dublinu IV zde
