Edward N. Luttwak: Miloš Zeman je hoden naší podpory

Prof. Edward N. Luttwak

Edward N. Luttwak
25.1.2018 VašeVěc

Jediný evropský státník, jenž přes hlasité protesty ostatních podpořil Donalda Trumpa v otázce uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele, byl český prezident Miloš Zeman.
Zeman tím obnovil mimořádnou tradici pražského Hradu, kterou založil T.G. Masaryk – profesor filozofie, který se jako první rakousko-uherský představitel veřejně zastal a obhajoval Leopolda Hilsnera, židovského chlapce, nespravedlivě obviněného v r. 1899 z rituální vraždy dívky. Přes zuřivost katolických prelátů, kteří podněcovali davy proti Hilsnerovi, prosadil, aby císařské úřady ve Vídni zastavily Hilsnerovu popravu. 
K osvobození Hilsnera přispěla dlouhá kampaň a Masaryk v ní zvítězil i nad mnoha Čechy, neboť považoval antisemitismus za zhoubný nádor, byť byl tehdy uznáván za téměř katolickou doktrínu (např. starosta Vídně Karl Lueger byl do své funkce opětovně volen až do své smrti v roce 1910 na výslovně antisemitské platformě, silně podporované církví).

Po vyhlášení nezávislosti se T.G. Masaryk stal prezidentem Československa a v této funkci srdečně přivítal první sionistický kongres, který se konal po Balfourské deklaraci v Karlových Varech v roce 1921 – další dva následovali v letech 1923 a 1933.

Na tomto základě Masaryk založil celoživotní přátelství s Chaimem Weizmannem a vazby se sionismem. V roce 1948, kdy byl T.G. Masaryk již mrtvý a Weizmann se stal prezidentem nově deklarovaného Izraelského státu, jeho syn Jan Masaryk, ministr zahraničí, osobně podepsal příkaz k prodeji českých zbraní Izraeli.

Naopak tehdejší velkou snahou Britů ( podporovaných USA) bylo zastavit dodávky zbraní dříve, než se zbraně dostanou k obklíčeným Židům, přáli si totiž jejich rychlou porážku invazními arabskými armádami. Americký ministr zahraničí G. Marshall odmítl poskytnout veřejnou podporu novému vyslanci Izraele Abba Ebanovi nikoliv z důvodu osobního nepřátelství, nechtěl jen zbytečně ztrácet čas kvůli přechodnému státu, který měl beztak stejně brzy zaniknout. Podle jeho instrukcí postupovaly všechny americké ambasády na světě a snažily se zastavit prodej zbraní Židům. Židovská armáda tak měla zůstat osamocena a bez výzbroje, odkázána pouze na pašeráky a černý obchod se zbraněmi záhadného původu.

V té době do Prahy přijeli (izraelskou historií dosud nedocenění) Ehud Avriel a diplomat Georg Überall s penězi na nákup zbraní. Avriel s potěšením zjistil, že v Masarykově republice mají Židé v každé politické skupině věrné kamarády, a to i mezi komunisty (Stalinovo nedostatečné nadšení pro Židy bylo převáženo jeho protibritskými postoji) a že zde existují obrovské zásoby zbrusu nových zbraní všech druhů včetně stíhacích bombardérů. Rychle zařídili leteckou přepravu rozličných typů zbraní, kulometů, letadel, munice apod. do Izraele a přispěli tak podstatně k vítězství nového státu (např. dovážené trofejní pušky každý Izraelec dodnes zná jako Czechis). V květnu 1948 se v Českých Budějovicích naučil létat budoucí prezident Izraele Ezer Weizmann na stíhacím bombardéru Avia S-199, který měl navíc větší dolet než egyptské stroje.

Československo, v té době jediný dodavatel zbraní do Izraele, bylo proto vystaveno ostrým stížnostem a hrozbám z USA a Británie, avšak neustoupilo a zůstalo pevně stát na straně Izraele.

Stejně pevné a zásadové jsou dnes postoje Miloše Zemana, který statečně neuhnul před zlostnou kritikou vysoké představitelky EU F. Mogheriniové ve věci uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele! Zeman se nyní připravuje na znovuzvolení proti Jiřímu Drahošovi – sice pohlednému muži a perfektně oblečenému vědci, ale je nadmíru jasné, že je to právě Zeman, který kráčí v Masarykových stopách a který věrně dodržuje jeho tradici ve vztahu k Izraeli! V prvním kole získal 38 procent hlasů oproti 26 procentům Drahoše, ale v druhém kole bude navíc čelit zjevné nepřízni eurokomisařky Mogheriniové a bruselských byrokratů .

Pro své jasné a neotřesitelné postoje je proto Miloš Zeman plně hoden naší podpory!

Edward N. Luttwak
Autor je vojenský stratég a vědecký spolupracovník Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu, D.C., politický a bezpečnostní analytik a komentátor, bývalý poradce armády a vlády USA.

(Původně byl text publikován v USA a Izraeli. Publikujeme se souhlasem autora.)