8.12.2017 Zavtra, překlad ČeskéNárodníListy
Ruská vnitřní politika je určována zahraniční politikou USA. V závislosti na tom, zda je politika USA vůči Rusku mírnější nebo tvrdší, je linie Kremlu budována s ohledem na opatření v ekonomice, kádrové politice a propagandě. Reaktivita ve vztahu k USA je nejproduktivnější strategií: překonáváme nepříjemnosti, jak přicházejí. Jakákoli předběžná akce není nutná, protože obrana pak nemusí být přiměřená k útoku.
V závislosti na tom, jaký druh flotily budou stavět v USA, bude se v Rusku vyvíjet strategie stavby lodí. Stupeň reakce a personální reformy v Rusku závisí na tom, jaký kurz vyhraje ve Spojených státech. Rusko vždy proti Spojeným státům hraje černými figurkami a rozvíjí obranu v závislosti na akcích Ameriky.
V současné době USA provádějí strategii, která byla naplánována pro Clintona. Volba Trumpa nic nezměnila v globálních prioritách “deep state” (hlubokého státu), který je skutečným architektem americké domácí a zahraniční politiky. Ve Washingtonu Trump vytváří vojenský kabinet vlády. Jestřábi-neoconi jsou jedinou Trumpovou kádrovou rezervou, svázali mu ruce a nohy a Trump nemůže odolat jejich organizovanému tlaku. Nyní existují úniky, že dokonce poměrně agresivní Tillerson prožívá ve vedení ministerstva poslední týdny, pro nedostatek agresivity. Nemá rád většinu Kongresu, kde republikáni a demokraté nevidí žádnou jinou cestu z krize, která je ohrožuje, kromě stále otevřenějšího vojenského tlaku na celý svět a na hlavní smrtelné nepřátele: Rusko, Írán, Severní Koreu a Čínu. Do vedení ministerstva přijde Mike Pompeo z CIA, bývalý mariňáka, se způsobem myšlení vidět svět jen jako bojiště. Do CIA pravděpodobné postaví Dona Cottona, republikánského senátora z kongresu, který je velmi agresivní vůči Íránu a který obdrží finanční prostředky spojené s Izraelem, finančně-průmyslovými skupinami a neokonzervaci.
Takže co bude znamenat nevyhnutelný odchod Tillersona z pozice šéfa americké zahraniční politiky? Otevřený kurz na válku, silný tlak na Rusko, Severní Koreu, Írán a všechny ty, kteří se odváží vzdorovat diktátu umírající velmoci, ve které moc ve skutečnosti uchvátili „jestřábi“, neokonzervativci nejradikálnějšího křídla, téměř ze staré školy imperialistů.
Příprava Spojených států na válku s nezávislými částmi světa vstoupí do konečné fáze. Před našima očima se ve Spojených státech vytváří válečný kabinet, ve kterém by postava Tillersona, volající po zdrženlivosti, pokud jde o Severní Koreu a Írán, a jiná řešeních světových problémů, nepůsobící vážné zhoršení situace, vypadala jednoduše nevhodně,“- říká Sergej Latyšev ve svém článku “Tillerson je odstraňován z ministerstva zahraničí, v USA se formuje vojenský kabinet .“
Samozřejmě, že americká politika totální války s okolním světem, bude mít především vliv na stav věcí na Ukrajině: tam se radikální nacisté v blízké budoucnosti dostanou k moci a rozpoutají bojové akce. Není náhodou, že Volker nazval pravděpodobnost jejich počátku téměř na 80 procent. To je otevřené varování pro Kyjev a Moskvu, že Washington se snaží o vojenské zhoršení v Donbasu. A to, co Washington chce, je bezodkladně realizováno v Kyjevě. Prohlášení Avakova a dalších ukrajinských politiků o této otázce nenechávají pochybnosti o tom, že Washington potřebuje válku v příštích měsících a ta bude. Jejím účelem je vytvořit podmínky, ve kterých se Rusko již nebude moci zdržet přímé intervence, ani dodávek zbraní do Donbasu. Ani dodávky zbraní z Abcházie nepomohou Rusku, vyhnout se nařčení z přímé účasti ve válce na Ukrajině. Výsledkem budou sankce proti ruským a evropským společnostem, podílejícím se na Nord Stream 2 a tureckém Streamu, zákaz operací s ruskými cennými papíry, Putinova obvinění z válečných zločinů. V souvislosti s volbami v Rusku bude Putinovo zvolení prohlášeno za nelegitimní. Dalším argumentem použitým Washingtonem bude to, že se na nich podílel neuznaný Krym. Putin osobně postaví Západ do velmi nejednoznačného postavení. V souvislosti s odstavením Ruska od SWIFTu – a únorovými nájezdy na okolokremlovské oligarchy Washington doufá, že Putinovi zažehne půdu pod nohami všude, kam jen může učinit krok.
Ale Putin vypadá celkem klidně a nesnaží se okamžitě měnit okolí. Kreml samozřejmě neplánuje žádné odvetné reformování vojenské administrace. Proč? Relaxace a podceňování nebezpečí? To je pro Putina netypické. Jeho postřeh a reakce byly vždy na vysoké úrovni.
Absence viditelných křečových pokusů o reakci zrcadlovými gesty z Kremlu říká, že Rusko se nebojí všech opatření, která USA plánují zahájit. Navíc – do jisté míry – jsou dokonce přínosem pro Rusko:
1. Formování zjevně agresivního složení vlády USA posílí tendenci izolovat USA od vazalů. Budou se samozřejmě bát dostat se do situace rukojmích a budou usilovat o samostatná jednání s nepřáteli Spojených států, zejména s Čínou, Íránem a Ruskem. Arabové, Německo, Japonsko a Jižní Korea se rozhodně budou chovat takto.
2. Průběh tvrdé konfrontace by měl vést k rychlým výsledkům. Teprve to dává smysl. Pokud blitzkrieg nebude fungovat – a ten fungovat nebude, válka se protáhne, pak se také zesílí konflikt mezi jestřáby a jejich nepřáteli ve vládnoucí třídě Spojených států.
3. Americký tlak na Evropu, Rusko, Čínu a Írán povede k roztržce evropských elit a k posílení jejich konfliktu s americkými elitami.
4. Válka se Severní Koreou zbaví USA podpory Japonska a Jižní Koreje. Jejich konfliktní postoj k USA se zvýší. V souvislosti s tím se zintenzivní konsolidace vztahů s Čínou, a tudíž nepřímo s Ruskem.
5. Odpojení od SWIFT nepovede ke katastrofě ruských zahraničních obchodů. Dojde k návratu zpět, ke starému dobrému telexu a teletypu – jak to bylo za SSSR. I k telegrafu. Převody peněz nebudou v reálném čase, ale během dvou až tří dnů. Nepohodlné, ale ne fatální. Mnohem více než my utrpí ti, kteří od nás nakupují plyn a ropu a dodávají nám své výrobky. V podstatě je to vazal USA – Evropa. Umíte si představit, jaké vytí spustí naši obchodní partneři? Německo, na které to udeří strašnou silou? Zvýší to lásku Němců ke Spojeným státům? Jsem si jistý, že ne. Uděláme něco s pomocí Číny. Vytvoříme další zúčtovací síť za účasti jiných bank. V rámci zemí BRICS se hodně zintenzivní integrační procesy. V roli Ruska si sebe všichni představí, a nebudou chtít tiše čekat na takovou situaci. Uvnitř Ruska bude zúčtování procházet systémem MIR. Takže nedojde ke kolapsu zúčtování. Svět bude polarizován směrem k izolaci Spojených států a konstrukci systému protiamerických svazů a aliancí.
6. Stisknutí našich oligarchů prostě odtrhne naše elity od Západu – represe a zatýkání jim ukážou, že Rusko je bezpečnější než Západ. Představa, že v Rusku obecně jen budou vydělávat peníze, pak využijí Západu jako klidného přístavu, úplně zmizí. Ti, kteří zcela z Ruska odejdou, a zaujmou místo v cizích zákopech, už s námi nebudou mít žádný vztah. Pro nás to bude jen ziskové.
7. Jakýkoli pokus Západu, osobně tlačit proti Putinovi v Rusku, bude mít jen opačný účinek: nikoliv jeho izolaci, ale jeho posílení a bezprecedentní konsolidaci národa kolem něj.
8. V Rusku bude vynucen začátek oddělení ekonomiky od dolaru a západních institucí.
9. Jakákoliv pátá kolona v Rusku, pokud nebude zničena, dostane se do stavu obklíčení.
10. Válka na Ukrajině, i kdyby na počátku přinesla poskokům USA vojenské úspěchy, nakonec skončí vojenskou porážkou těchto amerických loutek – s nejvyšší sympatií pro tento proces v Evropě. Ta nepotřebuje mít na svých hranicích namísto Porošenka Tahniboka, Bieletského, nebo Turčinova. Z jihu Ruska, ze strany Turecka nic nehrozí. Ve Střední Asii se babajové, vystrašení po Sýrii, uchýlí pod Putinovu střechu rychlostí horského jelena. Tedy v případě, že Spojené státy budou pokračovat ve vynášení všech dostupných „trumfů“, nic tímto vydíráním nemohou získat – vyjma při přímé invazi NATO na Ukrajinu a vyhlídky na přímé střetnutí s ruskou armádou tam. Ruská armáda nedopustí usazení NATO na hranicích Ruska. USA se snaží blafovat, ale není reálné bojovat s jadernou mocností o pozice na území Ukrajiny. Kromě krize v rámci NATO by to znamenalo, že další nástroj nátlaku na Rusko zmizí. Vojska nelze rozvinout – je to nebezpečné. Ukrajina nestojí za světovou jadernou válku. Již zavedené sankce vůči Rusku nejsou kritické, ale vlastní americké spojence poškozují a vždy to nebude fungovat. Slepá ulička.
11. Tlak na Rusko, Írán, Čínu a Severní Koreu vytvoří pro USA situaci války na čtyřech frontách. Hitler z druhého světa se nepřestane divit. Dokonce s náležitým respektem k velikosti, síle a tvrdosti amerických atributů geopolitické síly bych ji nepřeceňoval natolik, abych se zapojil do takového dobrodružství v situaci, v níž Spojené státy nyní jsou.
Ta svědčí pro Rusko.
Lidé na světě se nejprve bojí rozmachující se americké pálky, ale pak si zvyknou. Začnou potichu odporovat. Každá akce vyvolává opozici. Odpor vytváří množství možností odpovědí, které nelze vypočítat. Dlouhodobý dopad takové nejistoty zvyšuje riziko, že začnou selhávat údery jeden po druhém a v důsledku toho bude svět pro USA horší, než před válkou. Když se rozhodnou použít všechny prostředky a budou myslet, že jim to neublíží. Ale svět horší než před válkou, znamená porážku ve válce.
Proto Putin v zásadě nevidí žádný důvod ke znepokojení. Je naprosto klidný a v každé z uvedených situací vidí příležitosti k posílení ruského geopolitického postavení. O konfrontaci se USA snaží ve své zoufalé situaci, protože nemají žádný jiný způsob zachování dosavadní nadvlády. Uchylují se k vojenské síle proto, že nic jiného jim již nezbylo. A celý svět má mnoho východisek. Počet kombinací, v nichž bílí anglosasové začnou silový debut a prohrají, je bezpočet, jako v trubici kaleidoskopu.
Už nejeden analytik s údivem popsal překvapivý pokles intelektuální úrovně amerických politických elit. Ano, stále mají neomezené množství peněz, kterými přitahují neomezený počtu agentů ve formě výzkumných center a nevládních organizací, vydávají řadu intelektuálních produktů ve formě strategií a analytických zpráv, armádní odborníci ještě kupí hory krásných tabulek, grafů a schémat, abstraktních teorií a fascinujících koncepcí.
Dojem z nich je, že skutečný svět nemá nic společného s tím, co tito lidé píší. Svět jde jiným, jim nepochopitelným směrem. Všechny jejich výpočty jsou vyhazovány s hodinami práce a zbytečnými penězi na ně.
Situace ve Spojených státech se zhoršuje, proces degradace amerických elit získává na síle a setrvačnosti, a děsí je pomyslet si, jak bude vypadat svět po 10 letech. Svět, ve kterém Spojené státy ztratily schopnost řídit se pokyny Sun Tsu.
Nejlepší válkou je – rozbít plány nepřítele; na dalším místě – zničit jeho spojenectví.
To je přesně to, v čem USA selhávají. Spojené státy už nejsou schopné rozvíjet ani plány, ani svá spojenectví.
Nejhorší je obléhat pevnosti.
Ale to je přesně to, co se Spojené státy chystají dělat. Toto není cesta, na které je možné očekávat vítězství.
Válečné pravidlo je:
– pokud máte desetkrát větší sílu než nepřítel, obklopte ho ze všech stran.
USA nad svými protivníky přirozené desetkrát větší převahu nemají.
– pokud máte pětkrát větší sílu, zaútočte na něj.
USA nemají ani pětinásobnou převahu.
– pokud máte dvojnásobnou sílu, rozdělte nepřítele na části.
Americké síly nejsou dvakrát tak velké jako Rusko, Čína a Írán se Severní Koreou. Součet vojenského potenciálu těchto zemí značí prohru Spojených států – jediná Čína má ekonomiku větší než je americká. Ve vojenské rovině však má Rusko s Amerikou paritu, ve spojenectví s Íránem a Čínou mají nad Amerikou převahu. NATO nebude s těmito zeměmi bojovat kvůli USA – a ještě pro skutečnost, že tyto země nezaútočily na země NATO, ale země NATO by je napadly.
– pokud jsou síly stejné, nebojujte s nepřítelem.
USA mohou bojovat pouze s těmi, kteří jsou slabší než oni.
– pokud jsou síly menší, braňte se.
USA upřednostňují obranu útokem, ke kterému vědomě postrádají sílu.
– Pokud vám nehrozí něco ještě horšího, snažte se boji vyhnout.
Těmito pokyny se Rusko, Čína a Írán umějí dobře řídit. A USA proti tomu nemohou nic dělat. Co by mohlo být pro ně ještě horší? Jsou přesvědčení, že jsou nejlepší. Proto se neumí vyhýbat, oni dobře umí prosazovat pouze svou. Budou mít problémy.
Proto je Putin v zásadě klidný. Ne, není lehkomyslný, je soustředěný, ale pozoruje, ale nehoní se. Nerelaxuje. Vše, co USA dělají, se v poslední době proti nim obrací.
Prostě s Kyklopem se musí umět správně bojovat.
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf
