Radim Valenčík
3. 8. 2017 RadimValenčíkPíše
S tím jak se blíží říjnové volby, blíží se ke konci i seriál, který jsem jim věnoval a který v tuto dobu přesáhl již 200 pokračování. Navázal na seriál věnovaný přípravě komplexních reforem, které mohou vyvést společnost ze slepé uličky setrvačného vývoje. Základní myšlenkou seriálu věnovaného volbám bylo vyzkoušet, do jaké míry může dobrá teorie napomoci praxi, pokud se o to bude snažit. A také na základě konkrétních zkušeností identifikovat problémy, které ve vztahu mezi teorií a praxí vznikají.
Vycházel jsem z toho, že “malé” či přípravné” volby do krajských zastupitelství a senátu prakticky přesně rok před “velkými” volbami do Sněmovny byly dostatečným podnětem (lekcí) k tomu, aby se politické strany (zejména ty zkušenější) zamyslely nad tím, proč utrpěly takový debakl. Šlo o to, do jaké míry politickým subjektům, které budou ve volbách soupeřit, dojde následující:
– Současná doba se vyznačuje hromaděním problémů, které se neřeší, ale naopak, dochází k nárůstu jejich intenzity a vzájemné provázanosti.
– Uspět (jak ve volbách, tak i z dlouhodobého hlediska) může jen ta strana, jejíž program vyjde z identifikování problémů a jejich příčin, program, který se pokusí o vymezení cesty jejich řešení (včetně odpovědi na otázku, v čem a jakou roli mohou a měli by s podporou příslušné strany sehrát samotní občané, kteří stranu podpoří).
– K tomu se strany neobejdou bez teorie, protože klíč k rozuzlení současných problémů (i odpovědi na otázku, proč se problémy zauzlují), není bez teoretických nástrojů možné najít (bez dobré teorie upadneme do pasti stereotypního vidění reality a nepochopíme, o co jde).
Ten, kdo sledoval seriál, si nepochybně povšimnul, že jsem se pokoušel, a to i s velmi výraznou oporou našeho týmu, poctivě napomoci při tvorbě programů politických stran bez rozdílu jejich orientace (která v tuto zlomovou dobu není tak významná) a těm politickým stranám, k nimž jsem měl na základě osobních kontaktů blíže, trpělivě vysvětlovat, o co jde (formou rozboru nedostatků, a to zcela zásadních, které jejich programy obsahovaly, pochopitelně i osobních setkání). A to i s využitím výsledků naší práce, které jsou veřejně dostupné. Připomínám zejména trojici navazujících monografií, v nichž je prezentován komplexní program reforem:
http://radimvalencik.pise.cz/4161-r2017-046-m-monografie-cely-text-ke-stazeni.html
Současně jsem se snažil napomoci při zpracování klíčových programových dokumentů odbornými týmy působícími při vládě. I zde, jak čtenář mého bloku ví, jsem se zpracoval a zaslal příslušným institucím větší množství materiálů (a to nikoli jako člověk “zvnějšku”, ale v řadě případů jako člen pracovních skupin příslušných orgánů).
Získané poznatky jsem v rámci tohoto seriálu na svém blogu průběžně zveřejňoval. A to zcela záměrně. Od počátku jsem si uvědomoval, že dosáhnout propojení mezi tím, co nabízí dobrá teorie, a realitou, není jednoduché a že ani mimořádné úsilí nebude mít očekávaný výsledek. Návazně jsem si pak uvědomoval i to, že k pozitivní změně bez toho, co lze nazvat “tlakem zdola”, nedojde. Říkám to s plným vědomím toho, co tento výrok znamená.
K tomu hned a návazně však dodávám: Tento tlak zdola může být úspěšný jen tehdy, když převládne hlas a iniciativa těch lidí, kteří chtějí poctivě, bez předsudků, s úctou k názorům druhých a s oporou svého kritického myšlení pochopit, o co dnes jde. (A čím více tlak zdola bude tento parametr splňovat, tím bude účinnější).
Během uplynulého roku jsem z výše uvedeného hlediska získal mimořádně bohatý a podle mého názoru i mimořádně cenný empirický materiál o vztahu teorie a praxe i o problémech, které v tomto vztahu vznikají. Tento materiál je volně přístupný a myslím, že se tak snadno něco podobného někde jinde nenajde. Zájemce v něm najde též mnoho poučných chyb, kterých jsem se dopustil, týkajících se špatného odhadu, zjednodušených (naivních) předpokladů či přílišného optimismu, nevhodně zvoleného postupu apod. To vše nechávám na posouzení těm, kteří chtějí jít dále a pokusit se o to, aby jejich badatelská činnost měla praktický význam, tj. přispívala k řešení praktických problémů.
Tomuto tématu bude věnován letošní (kulatý) 20. ročník vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání se zaměřením na vztah mezi teorií a praxí v dané oblasti. Předpokládaný termín konání je 23. a 24. listopad.
Ještě před tím se bude konat ve čtvrtek 21. září od 16.00 do 19.00 na VŠFS pracovní seminář k obsahové přípravě dané konference, který je volně přístupný zájemcům z řad odborné veřejnosti, viz:
http://radimvalencik.pise.cz/4916-k-priprave-20-rocniku-konference-lk.html
V dalších pokračováních této série se pokusím formulovat některé problémy, které považuji z výše uvedeného hlediska za relevantní a které na semináři přednesu.
