Pepe Escobar
Putin odhalil koncept „férového multipolárního světa“, v němž by ropné smlouvy mohly obejít americký dolar, a mohly by být obchodovány za ropu, čínský jüan a zlato.Každoroční summit BRICS, který se letos konal v Xiamenu (kde byl kdysi čínský prezident Xi Jinping starostou), nemohl zasahovat do skvostnějšího geopolitického kontextu.
Znovu opakuji, že je důležité mít na paměti, že současné jádro skupiny BRICS je „RC“ – strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou. Takže na šachovnici Korejského poloostrova je kontext RC (Rusko-Čína) – přičemž oba národy sdílí hranice s KLDR – elementární.
Peking uvalil na válku definitivní veto – a Pentagon si je toho velmi dobře vědom.
Šestý jaderný test Pchjongjangu, přestože plánovaný dlouho dopředu, byl proveden jen tři dny poté, co dva americké strategické bombardéry B-1B provedly svůj vlastní „test“ spolu se čtyřmi stíhačkami F-35B a několika japonskými F-15.
Každý, kdo je dobře obeznámený s šachovnicí Korejského poloostrova, věděl, že na tyto stěží maskované „dekapitační“ testy bude KLDR reagovat.
Takže nám na stole zůstala jen jedna rozumná propozice: „dvojí zmrazení“, navrhované Ruskem a Čínou. Zmrazit vojenská cvičení USA/Japonska/Jižní Koreje, a zmrazit severokorejský jaderný program; diplomacie musí převládnout.
Bílý dům místo toho hovoří o zlověstných „jaderných možnostech“ jako o nástroji pro řešení konfliktů.
Těžba zlata v Amazonii, přidá se někdo?
Alespoň, že se Nové Dillí a Peking po dvou napjatých měsících dohodly, že z Doklamské náhorní plošiny „rychle stáhnou“ své pohraniční jednotky. Toto rozhodnutí bylo přímo spojeno s blížícím se summitem BRICS – kde by jinak Indie i Čína ztratily prestiž.
Indický premiér Narendra Modi se již o podobný tah pokoušel minulý rok, před summitem BRICS ve městě Goa. Poté byl velmi neoblomný a chtěl, aby byl Pákistán prohlášen za „teroristický stát“. Rusko a Čína to dle očekávání vetovaly.
Modi rovněž ostentativně bojkotoval summit k iniciativě „Jedno pásmo, jedna cesta“ (BRI), který se konal vloni v květnu v Hangzhou, a to hlavně kvůli Čínsko-pákistánskému ekonomickému koridoru (CPEC).
Indie a Japonsko sní o tom, že BRI bude čelit konektivnímu projektu – Asijsko-africký růstový koridor (AAGC). Domnívat se, že AAGC – který má jen zlomek vlivu, rozsahu a finančních prostředků, které má k dispozici BRI – může snížit autoritu BRI, je jen zbožné přání.
Nicméně Modi vyslal v Xiamenu nějaká pozitivní znamení: „Jsme v misijním režimu, vedoucímu k vymýcení chudoby a k zajištění zdraví, hygieny, dovedností, dostatku potravin, rovnosti pohlaví, energetiky, vzdělání.“ Bez tohoto ohromného úsilí jsou vznešené geopolitické sny Indie mrtvé.
Brazílie je naopak ponořena do ohromné společensko-politické tragédie, kterou „řídí“ drákulovská, zkorumpovaná ne-entita – uzurpátor Temer. Brazilský prezident Michel Temer byl v Xiamenu celý nedočkavý, jen aby mohl prodat „svých“ 57 velkých, právě probíhajících privatizací čínským investorům – spolu s korporátní těžbou zlata v amazonské přírodní rezervaci o velikosti Dánska. Přidejte k tomu skromné sociální výdaje v masivním měřítku a tvrdou legislativu, zaměřenou proti pracovní síle, a získáte tak obraz Brazílie, kterou v současné době řídí Wall Street. Hra se jmenuje „zisk z kořisti – snadno a rychle“.
Novou rozvojovou banku BRICS (NDB), která je protějškem Světové banky, samozřejmě Washington, D.C. zesměšňuje. Xiamen ukázal, jak NDB teprve začíná financovat projekty BRICS. Je pomýlené porovnávat ji s Asijskou bankou pro investice do infrastruktury (AIIB). Banky budou investovat do různých typů projektů – AIIB se více zaměřuje na BRI. Jejich cíl je komplementární.
„BRICS Plus“
Na světové scéně je pro unipolární pořádek skupina BRICS velkou nepříjemností. Čínský prezident to v Xiamen vyjádřil takto: „My, pět zemí, bychom měly hrát aktivnější roli v celosvětovém řízení.“
A přímo na podnět Xiamenu zavedl „dialogy“ s Mexikem, Egyptem, Thajskem, Guineou a Tádžikistánem; jde o součást plánu pro „BRICS Plus“ – koncepce Pekingu o rozšíření partnerství/spolupráce, kterou vloni v březnu navrhl ministr zahraničí Wang Yi.
Další příklad „BRICS Plus“ budeme moci odhalit ještě do konce roku 2017, kdy možná dojde k zahájení Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP) v důsledku zániku Transpacifické dohody (TPP).
Navzdory interpretacím Západu není RCEP „řízeno“ Čínou. Jeho součástí je Japonsko, stejně jako Indie, Austrálie a dalších deset členů ASEAN. Zásadní otázkou je, jakou hru asi bude hrát Indie, aby pozdržela RCEP a zároveň bojkotovala BRI.
Profesor Patrick Bond z Johannesburgu vytvořil důležité kritické zhodnocení, v němž tvrdí, že „odstředivé ekonomické síly“ ničí skupinu BRICS prostřednictvím nadprodukce, nadměrného zadlužení a deglobalizace. Profesor interpretuje tento proces jako „selhání vytouženého čínského dostředivého kapitalismu“.
Ale nemusí to tak být. Nikdy nepodceňujte moc čínského dostředivého kapitalismu – zvláště když BRI nabere na obrátkách.
Seznamte se s ropou/jüanem/zlatou triádou
BRICS odhalil skutečnou bombu teprve tehdy, když začal hovořit prezident Putin. V geopolitickém i geoekonomickém měřítku Putin kladl důraz na „férový multipolární svět“, který je „proti protekcionismu a novým bariérám v globálním obchodě“. Jeho prohlášení bylo přímo k věci.
Musela být také zmíněna Sýrie – která mění hru, a kde Peking tiše, ale rozhodně podporoval Moskvu: „Bylo to z velké části hlavně díky úsilí Ruska a dalších zainteresovaných zemí, že byly vytvořeny podmínky k tomu, aby se situace v Sýrii zlepšila.“
Pokud jde o Korejský poloostrov, je jasné, že Rusko a Čína se shodují: „Situace je na pokraji rozsáhlého konfliktu.“
Putinův úsudek byl sice ostře kritický, ale zároveň jde o možné řešení (navrhované Ruskem a Čínou), které se zdá rozumné: „Vyvíjení tlaku na Pchjongjang, aby zastavil svůj jaderný program, je zavádějící a marné. Problémy regionu by měly být řešeny pouze formou přímého dialogu mezi všemi zainteresovanými stranami, a to bez jakýchkoliv podmínek.“
Koncept ruského a čínského prezidenta o mnohostranném uspořádání je jasně vidět v rozsáhlé deklaraci z Xiamenu, která navrhuje „Afghánistánem řízený“ vlastní proces mírového a národního usmíření, „včetně moskevského formátu konzultací“ a „procesu Srdce Asie-Istanbul“.
To je kodex pro plně asijské (nikoliv západní) řešení situace v Afghánistánu, které by zprostředkovala Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), řízená Ruskem a Čínou. Afghánistán je pozorovatelem a budoucím plnoprávným členem této organizace.
A poté Putin zabodoval: „Rusko sdílí obavy zemí BRICS ohledně nespravedlnosti globální finanční a ekonomické struktury, která nevěnuje náležitou pozornost rostoucí síle rozvíjejících se ekonomik. Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery, abychom prosazovali reformy mezinárodní finanční regulace a překonali nadměrnou dominanci omezeného počtu rezervních měn.“
Zmínka o překonání nadměrné dominanci omezeného počtu rezervních měn je ten nejzdvořilejší způsob, jak sdělit to, o čem skupina BRICS již celá léta diskutuje: Jak obejít americký dolar i petrodolar.
Peking je připraven přitvrdit ve hře. Čína brzy zavede futures smlouvy u surové ropy, které budou oceněné v jüanech a směnitelné za zlato.
To znamená, že Rusko – stejně jako Írán, další klíčový uzel integrace Eurasie – bude moci obejít americké sankce tím, že bude obchodovat energetické zdroje ve svých vlastních měnách, nebo v jüanech. V tomto kroku je zabudován skutečný čínský princip „win-win“ (tzn. strategie, kdy všichni účastníci profitují, pozn. překl.): Jüan bude plně směnitelný za zlato jak na šanghajské, tak hongkongské burze.
Nová triáda „ropa, jüan a zlato“ je ve skutečnosti strategie „win-win-win“. Nebude problém, když budou poskytovatelé energie upřednostňovat platby ve fyzickém zlatu místo jüanu. Klíčovou zprávou je, že takto lze obejít americký dolar.
Rusko a Čína – prostřednictvím ruské Centrální banky a Čínské lidové banky – již delší dobu rozvíjejí swapy rubl-jüan.
Jakmile se tyto postupy přesunou za hranice BRICS k ctižádostivým členům skupiny „BRICS Plus“, a potom se dále rozšíří po celém globálním Jihu, bude reakce Washingtonu zajisté jaderná (doufejme, že ne doslovně).
Washingtonská strategická doktrína určuje, že by Rusku a Číně nemělo být žádným způsobem povoleno, aby jejich vliv převládal podél euroasijské zemské masy. Avšak to, co má BRICS v plánu, se po geoekonomické stránce netýká pouze Eurasie – ale celého globálního Jihu.
Pro určité sekce „válečnické strany“ ve Washingtonu, které se snažily poštvat Indii proti Číně – nebo proti RC – to může být velký šok. I když BRICS zřejmě čelí v současné době různým vlnám ekonomických otřesů, odvážný dlouhodobý plán, který jde za rámec deklarace z Xiamenu, se již začíná uplatňovat.
