Květa Lauterbachová
18. 4. 2017
Veronika Sušová Salminem citovala ve svém článku na Argumentu dne 15. dubna kardinála Marxe, který o Velkém pátku vyzval ke svobodě náboženství. ZDE Nic proti tomu. Ať si každý věří, v co chce, avšak ať nevnucuje druhým nadřazenost své víry nad jinými druhy vyznání. Je však nutné, aby především ti, kteří hlasitě volají po svobodě náboženství, nezrazovali náboženství vlastní. Jinak se jejich kázání stává nevěrohodným. Kdyby se vyjádření týkalo světského politika, který nechce, aby věci veřejné byly v sekulárním státu podřízeny názorům církevních představitelů, bylo by vše v pořádku. Jenom tady hlásá něco kardinál, který o Velkém pátku káže vodu, ale pije víno.
Na jedné straně chválí oddanost svědků víry, ať už křesťanů, nebo jiných religiózních skupin, kteří jsou pronásledováni v Iráku a Sýrii a jsou ochotni stejně jako prvotní křesťané zemřít, místo aby konvertovali k islámu. Na druhé straně je on sám schopen svou víru zapřít.
Ne slova, ale skutky platí
V Čechách se v médiích o selhání předsedy německé biskupské konference kardinála Marxe a jeho evangelického protějšku biskupa Bedford-Strohma, kteří při své návštěvě Jeruzaléma v loňském roce odložili své kříže, které nosí biskupové na krku jako znak svého úřadu, nehovořilo. Důvodem sundání kříže podle jejich vyjádření bylo, aby „neurazili své arabské hostitele.“ A také proto, že jim odložení křížů doporučila izraelská bezpečnostní služba. Prý nechtěli provokovat. Tak proč tam vlastně v „nejisté době“ vůbec jezdili?
Izraelská bezpečnostní služba se však od tohoto tvrzení distancovala a popřela, že by vysokým představitelům katolické a evangelické církve radila, aby kříže odložili, což potvrzuje i dopis a stanovisko Dr. Wolffsohna ZDE
Tento dopis začíná slovy: „Svět naruby. Vy, největší představitelé křesťanství v Německu, odkládáte kříž. Symbol křesťanství“.
Podle Prof. Dr. Michaela Wolffsohna, německého historika židovského původu, který se stal největším kritikem obou představitelů DBK a EKD, odložení křížů na žádost islámských hostitelů před návštěvou Chrámové hory, nemá co do činění s respektem, nebo tolerancí, ale je aktem zapření víry. Zrady, aby vyhověli hostitelům. Můžeme brát profesora Wolffsohna dokonce s rezervou. Jistě si může dovolit říci díky historii své rodiny více než kterýkoliv obyčejný německý občan. Avšak odložení kříže, který je znakem biskupské hodnosti na veřejnosti, může být chápáno jako podřízení se islámu a popření Krista. Jenom kohout předtím třikrát nezakokrhal.
A úplně největší fackou těchto pastýřů bylo, když pak ve svých kázáních v německých kostelích chválí syrské a irácké křesťany, kteří se raději nechají zabít, než aby se zachránili konverzí k islámu.
Ještě jeden projev politické angažovanosti zmíněného předsedy Německé biskupské konference
V článku, který byl uveřejněn na Outsider Médiích ZDE, kterým jsem reagovala na osobní zkušenost při ovlivňování volby prezidenta v Rakousku a manipulací věřících ze strany církevních představitelů, jsem napsala k situaci v Německu:
Německá biskupská konference jako vrchol pokrytectví
Kardinál Reinhard Marx prohlásil oficiálně, že strana Alternativa pro Německo (AfD) je nevolitelnou stranou.
„Stále se nabízí otázka, zda volit AfD nebo ne“, vysvětluje Marx. Podle něho nejde o stigmatizaci AfD. Ale my (katolická biskupská konference), se distancujeme jasně od populismu a programových postojů strany, řekl Marx ve čtvrtek minulého týdne na jarním zasedání německé konferenci katolických biskupů v Bergisch Gladbachu u Kolína.
Co kritizuje Marx:
„Z hlediska křesťanské perspektivy není slučitelné takové jednání, které šíří nepřátelství vůči cizím a šíří strach z převálcování cizími příchozími, zdůrazňuje jednostranné národní zájmy a šíří nacionalistické chápání kultury, strach ze svobody různých vyznání a zpochybňuje zásady reprezentativní demokracie.“
Normálně se katolická církev drží – co se týká vnitropolitických otázek v Německu, stranou. Principiálně ovšem katolická církev udržuje dobré vztahy ke spolkové vládě a je jedno, v jaké koalici právě je. Aby ne! V Německu se totiž žije církvi víc než dobře – těší se privilegiu církevní daně, která jí umožňuje vynikající financování. A vůbec jí nevadí, že tuto daň zavedl Hitler.
Marx se také vyjádřil k Sýrii a uprchlíkům. Samozřejmě se ani slůvkem nezmínil o západní spoluúčasti ve válce a o důsledku sankcí vůči Sýrii, proti kterým se staví syrští křesťané, protože tyto důsledky jsou zničující pro civilní obyvatelstvo a brání lidem se postavit znovu na nohy. Jasný hlas proti válce a výzva k jejímu okamžitému ukončení od pánů biskupů slyšet také nebyly. Poukazují ale na to, že v roce 2016 a 2017 použila německá katolická církev pro uprchlíky 127,7 milionu eur.
Doslovný text stanoviska Německé biskupské konference k AfD:
S ohledem na aktuální politické debaty jsem přesvědčen, že se musíme vypořádat s obsahem konfliktu.
Existuje přirozené legitimní spektrum politické angažovanosti, ale existují také hranice, kdy my, křesťané, říkáme, že tady je červená čára.
Jako příklad uvedu nepřátelství vůči cizincům, nerespektování jiných náboženství, vyvyšování vlastního národa, rasismus, antisemitismus, lhostejnost vůči bídě ve světě, ale také neuctivý a dehonestující způsob komunikace. Křesťan nemůže být tam, kde se zjednodušuje, kde jsou slova nesena nepřátelstvím, nevraživostí.
Přirozeně žije politická diskuse právě v dobách předvolebního klání z přehánění a používá se zostřená rétorika. Ale je jasné: My křesťané, nesmíme přebírat styl fundamentalistů a těch, co vytvářejí napětí. Úspěch musí být měřitelný na základě věcnosti a respektu.
Mluvili jsme o současných populistických tendencích v naší zemi. Tedy je tu otázka, zda volit nebo nevolit AfD. Nejde o její stigmatizaci. Ale my se distancujeme od populistického zacházení a obsahového postoje vyjádřeného v programu strany a v jejích veřejných prohlášeních.
Němečtí biskupové prohlašují, že se hlásí k reprezentativní demokracii podle „Grundgesetzu“ (Základní zákon, který není ale ústavou v plném slova smyslu – pozn. aut). K zachování lidské důstojnosti ve všech dimenzích (nejenom při ochraně života, ale také při uprchlické otázce), ke svobodě náboženství, svobodě světonázorové, k sociálně tržnímu hospodářství, k inkluzi a solidaritě se slabými, ke vztahu mezi svobodou a odpovědností.
Podtrhujeme nutnost férové, seriózní a vzájemně se respektující demokratické debaty. Odmítáme politickou jednostrannost, která dává takové odpovědi na palčivé otázky globalizovaného světa, které vidí cestu v návratu do dávno zašlých časů, které by údajně zajistily bezpečí.
Volte socialisty a zelené! Všechno ostatní je hnědá žumpa!
Věřící by tedy zřejmě měli raději volit socialisty, kteří se socialismem nemají nic společného a připravují pro nás totalitu, na jakou se 0,01 % světového panstva cílevědomě, třídně solidárně a semknutě připravuje již od začátku 20. století. Nyní má podporu i v nejvyšších patrech křesťanských církví, zejména v protestantských. V katolické církvi se podařilo vyvolat schizma po nuceném odstoupení Josefa Ratzingera, který do plánů evidentně nepasoval (vzpomeňme jeho proslov na univerzitě v Řezně). I tak by se dalo chápat prohlášení kardinála Reinharda Marxe k německým katolíkům.
Newspeak se stal nepřítelem evropské společnosti.
Osmé přikázání v závěrečné kapitole knihy P. Johnsona Kdo jsou nepřátelé společnosti zní:
„Dejte si pozor na ty, kteří se snaží zvítězit v polemice na úkor jazyka. Neboť fakt, že tak činí, je nezvratným důkazem falešnosti jejich argumentu. Člověk, který si násilnicky pohrává s jazykem, se po nástupu k moci téměř pravděpodobně zachová násilně i k lidem. Kdo si cení víc významu slov, bude si cenit pravdy a ti, kteří překrucují slova, sledují pravděpodobně protispolečenské cíle. Korektní a čestné používání slov je prvním přirozeným dokladem úrovně civilizovaného člověka“.
U ustrašených Němců a Rakušanů, na které je používán nástroj nacismu a holokaustu v médiích 24 hodin denně, ale zejména u současné katolické a evangelické církve, platí dvojnásobně Pascalovo: „Nejhorší ze všeho je, když se člověk začne bát pravdy, aby ho neodhalila“.
Na rozdíl od Židů i muslimů, kteří přece říkají jak v Talmudu, tak v Koránu naplno a otevřeně, o co jim jde.
Pro ty, chtějí vědět víc, vyšla zajímavá kniha prominetní osobnosti, syna slavného židovského houslisty Yehudiho Menahima Gerharda Menuhina „Tell the Truth and shame the Devil“ . Lze ji stáhnout i v německé verzi. Gerhard Menuhin byl vyhozen z funkce předsedy nadace Yehudi Menahim Foundation založené jeho otcem poté, co v roce 2005 poskytl interwiev novinám Deutsche Stimme, ve kterém řekl:
„ Mezinárodní lobby vlivných osobností a organizací se pokouší Německo vydírat. Některé státy, hlavně Amerika, ale také i další Evropané profitují z poslušnosti Německa.“
Závěr:
Máme-li věřit sociologům, ekonomům a politologům, směřuje pohyb lidské společnosti k nové formě feudalismu a diktatury 0,01%. Tyto neviditelné elity však potřebují oporu, ochotné sluhy a sluhy těchto sluhů.
Podle stále hlubšího vlivu církevních představitelů do věcí veřejných, které by měly do záležitostí pouze politiky, je jasné, o jaký byznys se přitom pro církve a NGO jedná. V Německu toto téma zpracoval zesnulý Udo Ulfkotte v knize Asyl-Industrie, ke stažení ZDE. Stále rostoucí počet věřících, kteří vystupují z katolické církve, jak v Německu, tak v Rakousku, pomohou nahradit čerstvě pokřtění azylanti, jejichž počet v Rakousku i Německu je před veřejností přísně utajován. Jejich konverze ke křesťanství jim může pomoci vyšlapat snadnější cestu k získání azylu a vyhnout se nebezpečí odsunu. Alespoň takto komentoval velký počet křtů o letošních velikonocích rakouský rozhlas.
