Jiří Baťa
6. 3. 2017
Přečetl jsem si zajímavý silně negativisticky pojatý článek paní Johany Hovorkové „Budujeme si české Rusko. Nenávistí k Evropské unii, médiím i pravdě“,(zde , původní zde) a mohu konstatovat, že to byl zážitek. Ale je to čtení opravdu jen pro silné nátury. Jmenovaná v silně předpojatém, západu silně inklinujícím pojednání vyjadřuje kritiku všemu, co souvisí s médii, EU, USA, migrační politikou a nedávnou minulost. Abychom si rozuměli, ona nekritizuje zmíněné média, USA, EU apod., ale naopak kritizuje ty, kteří k těmto institucím ztrácí důvěru,
zpochybňují jejich existenci, činnost a vytýkají jim mnohé hrubé nedostatky, které mají dopad nebo vliv na Česko, resp. bezpečnost Evropy, prostě všechno, co se nás bezprostředně dotýká. Špatní jsou ti, kteří nesouhlasí a volají o vystoupení z EU, kteří jsou proti přijímání migrantů kteří nevěří médiím a nechávají se ovlivňovat proruskými weby, kteří zaujali negativistické stanovisko vůči americkým demokratům, jejichž kandidát(ka) na prezidenta shořel(a) jako papírový čert atd., atd.
Paní Hovorková se „rozhovořila“ a pokouší se nás poučovat (možná dokonce přesvědčovat), že u nás žádní uprchlíci tady nebyli, nejsou a vůbec k nám nechtějí. Paní Hovorková však zmiňuje „uprchlíky“ a ne muslimy. Proč asi, že by to byl záměr? Pokud jde totiž o uprchlíky lze je obecně považovat za ty, kteří mohou požádat v některém evropském státě (nejlépe v SRN) o azyl a nepředstavují nebezpečí, které se skrývá v migrantech z řad muslimů, vyznávající islámské náboženství a s ním spojené všechny ty nelidské náboženské rituály, které jsou hrozbou pro naši (ale i evropskou) vyspělou kulturu a způsobu života v civilizaci, odpovídající úrovni 21. století.
Pokud paní Hovorková konstatuje, že k nám uprchlíci nechtějí, chce nám tím zřejmě naznačit, že nám nehrozí rizika výskytu terorismu, který se prezentuje především z řad muslimů a jejich náboženství. Tím, že paní Hovorková uprchlickou problematiku považuje jen za problém uprchlíků jako takových (nás se netýkající) a záměrně nezmiňuje primární migraci muslimů s jejich pro naši kulturu a životy (hlavně dívek a žen) obávaným islamistickým náboženstvím, snaží se celou propagandu kolem uprchlíků zlehčovat. Při tom je schopna nejen lidem jako je pan Konvička, Bartoš, ale i proruským webům (Aeronet), resp. Parlamentními listům , ale i TV Primaa mnoha veřejně činným osobám vytýkat, že se jim prý podařilo zasít v lidech něco mnohem nebezpečnější – nenávist k liberální demokracii (rozuměj nenávist k náboženské svobodě, tedy k islámu), k Evropské unii, k Západu.
Na paní Hovorkovou není možno se zlobit, dělá svou práci a dělá ji dobře. Jiná věc je, v čí prospěch. Protože to dělá pro peníze (a jistě ne malé) nemůže být řeč o tom, že by měla k rodné zemi vlastenecký vztah nebo cítění. Jí totiž vůbec nejde o obhajobu zájmů jejích spoluobčanů, vlasti, českého národa, jeho kultury, bezpečnosti občanů, kteří ve značně převažujících postojích kritizují nebo odmítají to, co ona tak obhajuje nebo prosazuje, to je podporu migraci, ještě větší naši závislost na pro nás prý tolik štědrou EU, naše prozápadní média, která lžou, až se hory zelenají, profláknuté americké demokraty, podporu sympatií jejich poražené demokratické kandidátky na prezidenta USA a podobné aktivity.
Na základě hodnocení paní Hovorkové můžeme konstatovat, že jsme v jejich očích národ, který nedoceňuje a neakceptuje zájmy a výhody Západu, především USA, potažmo NATO, národ, který nedoceňuje EU, která nám prý umožnila skvělé propojení se západním světem, ale i mnohem lepší servis, kontrolu, ale hlavně lepší život,protože Česká republika je čistým příjemcem peněz (kolik se do EU však napřed a průběžně vrazí, taktně zamlčuje, nebo to prostě neví). Je opravdu těžké si představit, co všechno bychom bez EU neměli (co bychom však také případně mohli mít, také nezmiňuje). Prostě jsme národ nevděčný, který nemá solidární cítění s trpícími uprchlíky (ne s migranty), možná jsme dokonce sobci, xenofobové a bůh ví co ještě. Je toho hodně, co se paní Hovorkové nelíbí, co nám vytýká, co kritizuje, v čem nás odsuzuje.
Není se čemu divit, když vyjadřuje své bezduché úvahy a představy, jakože Česká republika zažívá, spolu s ostatními západními státy, krizi. Jenže Amerika se svou silnou tradiční demokracií přežije Donalda Trumpa . Staletou tradici Velké Británie brexit nezničí. A kdyby prý snad prezidentské volby vyhrála Marine Le Penová, tak z Francie se ruská kolonie nestane i kdyby jí V. Putin zaplatil třeba celou prezidentskou kampaň. Česká republika je bývalou kolonií Sovětského svazu, ve které mají i sedmadvacet let po tzv. sametové revoluci hlavní slovo bývalí spolupracovníci StB (KGB).
Své hluboce rádoby pragmaticky originální osvětové pojednání paní Hovorková končí konstatováním, že pokud se nám nepodaří zastavit nárůst všech těchto (výše a jejím článku podrobněji uvedených) tendencí, zbavíme se všeho, co se podařilo od roku 1989 vybudovat. Nemyslím, že je toho nějak mnoho, rozhodně mnohem více je toho, o co jsme přišli! Nakonec nás prý ani nebude muset Rusko zařadit zpět do své vždy se rozrůstající říše, my si prý „po česku“ vybudujeme Rusko vlastní.Škoda, že také paní Hovorková neupřesnila, o co se dnešní Rusko coby „říše“ rozrostlo. O Krym? Proti tomu, co Rusko jako dřívější SSSR ztratilo, je Krym co do velikosti zanedbatelný přírůstek. Jeho význam z geopolitického a bezpečnostního hlediska je samozřejmě významný.
Nu což, v případě PŠM (politické školení mužstva, resp. občanů) paní Hovorkové jde o propagandistické, scestné, paranoické blouznění. Ani se vlastně není čemu divit, paní Hovorková osedlala koně, jenže opačně. A kdož ví, jestli ten kůň není dřevěný!
