Eric Best
14. 2. 2017 Final Word
Loni v říjnu, tedy ještě předtím, než se z korporátních dluhopisů stalo jedno z nejžhavějších témat české politiky, podnikly Finanční analytický útvar ministerstva financí a Česká národní banka právní kroky proti většinovému vlastníku ERB banky (která mezitím přišla o licenci) Romanu Popovovi.
FAÚ zmrazil bance účty a centrální banka podala na Popova trestní oznámení kvůli podezření, že přes dluhopisy rakouské společnosti M&A InvestConsult v hodnotě 60 milionů eur banku vytuneloval. Popov tvrdí, že se na něho úřady zaměřily proto, že je Rus. ČNB dospěla k závěru, že jediným účelem dluhopisů bylo vyvést peníze z ERB.
Mezi tímto případem a nezdaněnými korunovými dluhopisy, které v roce 2012 vydaly stovky českých společností, je sice velký rozdíl, je ale možné najít i několik paralel. Mnoho z těchto korunových dluhopisů bylo zjevně vydáno za jediným účelem – vyhnout se 15% srážkové dani. Jestliže ministerstvo financí nekoná, je to pravděpodobně proto, že by se muselo zaměřit také na nezdaněné dluhopisy Agrofertu. Popov měl tu smůlu, že vydal nesprávný typ falešných dluhopisů.
