„D. Trump je naivní a neví, kdo proti němu v Kremlu sedí.“ Dugin, Bannon, Ukrajina. Tradicionalismus, nacionalismus, euroasianismus

– Pozorovatelka –
24. 2. 2017    AE News
Od inaugurace D. Trumpa uplynul měsíc a to hlavní, co můžeme pozorovat je, že sbližování s Ruskem se prozatím nekoná (jistě, je to krátká doba), ba co víc – na rozdíl od předvolebních očekávání – se vztah USA k Rusku spíše zhoršuje (další posilování NATO, rozdílný postoj k Íránu, Ukrajina).

 

Čerstvě se objevila informace, že V. Putin si nechává na D. Trumpa zpracovávat psychologický profil, ze kterého prozatím vyplývá, že „D. Trump je naivní a neví, kdo proti němu v Kremlu stojí“. Všem je jasné, že takový profil existuje už dávno, proto skutečnost, že se taková informace objevila právě nyní, po měsíci od inaugurace D. Trumpa, není ničím jiným, než decentním upozorněním D. Trumpovi, že směrem k Rusku nepostupuje dobře. A tady bych se pozastavila především u slova „naivní“ – a předesílám, že budu obšírná a že v souvislostech se dostanu až k Minským dohodám, k vraždám dvou vůdců na Ukrajině i k umírání významných ruských představitelů v zahraničí.

Do 13. února měl D. Trump v Bílém domě dva blízké muže – M. Flynna a S. Bannona. M. Flynn musel unáhleně skončit a zůstal pouze S. Bannon (ten měl údajně rezignaci M. Flynna doporučit). S. Bannon byl dříve šéfem alternativního webu Breitbart News, který je považován za ultrapravicově nacionalistický/až fašistický a antisemitský (později vysvětlím, proč to zdůrazňuji), především ale má S. Bannon být dlouholetým a natolik blízkým přítelem D. Trumpa, že svého syna měl pojmenovat obdobně – Barron. A tady je důležité, že všeobecně panuje názor, že Bílý dům neřídí tolik D. Trump, jako právě S. Bannon, kterému D. Trump naprosto důvěřuje. Už se dokonce objevují spojení „prezident Bannon“, ale zdá se, že důvěra D. Trumpa tomuto muži je neotřesitelná i přesto, že je označován za největšího manipulátora.

D. Trump a S. Bannon

S. Bannon na obálce časopisu Time v únoru 2017

Důvěra někomu blízkému, navíc člověku alternativy – na tom by stále nemuselo být nic špatného. Jestli ale máme pochopit, proč právě tu zřejmě V. Putin považuje za naivitu, musíme jít dál a podívat se, v jakém duchu S. Bannon D.xTrumpovi radí, resp. jak on vidí současný svět, tedy i Rusko.

 

Steve Bannon – muž číslo jedna v Bílém domě

Svého času o sobě měl S. Bannon prohlásit, že je leninista a že tak, jako Lenin zničil Rusko, tak on chce zničit současné a vybudovat nové Spojené státy. S.xBannon je dále posedlý představou o nutnosti apokalyptické války, o které tvrdí, že právě začala. Z hlediska 80 letých cyklů (vím, co má na mysli) tvrdí, že právě se blíží cyklická „zima“ – válka Západu s Východem, válka křesťanství s islámem a svými postoji chce tento proces radikalizovat. Proto chce revoluci v USA, chce válku USA s Čínou (do pěti deseti let v Jihočínském moři). Pokud jde o jeho názor na Rusko, to označuje za imperialistickou mocnost, která chce expandovat a Putina za příslušníka kleptokracie, který musí padnout.

Co však považuji za nejzásadnější, je jeho přesvědčení, že vrchním poradcem V.xPutina je okultista a esoterik, považovaný za novodobého ruského Rasputina – Alexander Dugin. Na konferenci ve Vatikánu se S. Bannon k oběma vyjádřil takto:

„Když se podíváte na některé z opor Vladimíra Putina, tak ač někteří jsou zastánci toho, co nazývám euroasianismus, někteří z nich vycházejí z myšlenek Julia Evoly a jiných autorů z počátku 20. století, takových, kteří jsou opravdu příznivci toho, co se nazývá tradicionalistické hnutí. To ve skutečnosti metastázovalo do italského fašismu a mnoho lidí, kteří jsou dnes tradicionalisté, jsou ve skutečnosti přitahováni k fašismu. Putin, který stojí za tradičními hodnotami a institucemi, tak prosazuje politiku nacionalismu – a myslím, že lidé zejména v některých zemích chtějí vidět suverenitu svých zemí a chtějí nacionalismus. Nevěří v pan-Evropskou unii či v centralizovanou vládu ve Spojených státech a raději volí entity států s vedením na místní úrovni“ (celý text konference S. Bannona ve Vatikánu 2014 zde či zde).

Steve Bannon osobně v roce 2014 ze svatořečení papeže Jana Pavla II. Na obrázku s Benem Harnwellem, důvěrníkem kardinála Burkea, s nímž se setkal poté.

K Alexandru Duginovi později, nyní k postavě Julia Evoly. Julius Evola, celým jménem Baron Giulio Cesare Andrea Evola byl italský tradicionalistický filozof, scientista, spisovatel, básník a esoterik. Byl vychován v jezuitském prostředí, byl fascinován mystikou německého fašismu a jeho dílo je považováno za bibli utrapravicových postojů. A co je podstatné – postavou Julia Evoly je fascinován nejen Alexandr Dugin, ale také S. Bannon (odkazy by se sem nevešly, právě na mě vyskočil tento čerstvý).

Když si shrneme dosavadní část, tak mužem číslo jedna v Bílém domě je kritik liberalismu, tradicionalista – ultrapravicový nacionalista a antisemita, posedlý nezbytností apokalyptické války mezi Západem a Východem, která se blíží (už probíhá), ze které vzejde nová generace – Generace nula. Člověk přesvědčený, že Rusko s Putinem je zlo, ale věřící v jeho poradce A. Dugina, který, stejně jako S. Bannon, je zastáncem myšlenek J. Evoly.

 

Alexandr Dugin – novodobý Rasputin

Alexander Dugin se narodil v roce 1962 v Moskvě. V 80. letech koketoval s mystikou tradicionalistů, od roku 1988 se angažoval v Nacionálně-bolševické frontě „Pamjať“, od roku 1993 působil jako ideolog a jeden z lídrů Nacionálně-bolševické strany, odkud kvůli sporům v roce 1997 odešel. V letech 1998-2004 působil jako poradce předsedy Státní dumy Selezněva v mezinárodních a strategických otázkách. Až do nástupu V. Putina byl jeho postoj k vládě kritický, za Putina přešel od radikální opozice k loajalitě s Putinem.

V roce 2000 začal realizovat svou myšlenku euroasianismu – budování velké euroasijské říše s Ruskem v čele – a v roce 2001 založil stranu Eurasie, která se o dva roky později změnila v Mezinárodní eurasijské hnutí. Od roku 2006 vede čtyři webové portály propagující eurasianismus. Od roku 2008 byl Dugin profesorem sociologie na Moskevské státní univerzitě, kde v roce 2014 musel skončit po protestech k jeho postojům k dění na Ukrajině. V srpnu 2008 aktivně podporoval útok na Gruzii, když prosazoval, aby ruská armáda dobyla Tbilisi. V listopadu téhož roku na Moskevské státní univerzitě uspořádal společně s ideovým zakladatelem francouzské nové pravice Alanem de Benoist konferenci o tzv. „čtvrté politické teorii“.

Nastává nová éra dějin, Západ končí

V díle „Čtvrtá politická teorie“ (v Rusku poprvé vyšlo v roce 2009) Dugin vychází z obecné představy o konfliktech, které zákonitě vznikají mezi geopolitickými bloky. Hlavní síly zde představují „eurasijské“ kontinentální mocnosti a „atlantické“ námořní mocnosti. Základní linie konfliktu podle Dugina vede mezi USA a Ruskem. USA představují ústřední sílu globalizace a unipolárního uspořádání světa, kdežto Rusko je vedoucí silou prosazující multipolární uspořádaní. Obnovení velmocenského postavení Ruska pak chápe jako součást širšího dějinného procesu, jehož výsledkem bude zhroucení dosavadní hegemonie Západu vojensky přestavovaného Severoatlantickou aliancí. Součástí tohoto přeskupení sil bude ústup USA za Atlantik a vznik silného eurasijského bloku, jehož hlavním mocenským centrem bude Moskva – „atlantismus“ nahradí „eurasianismus“. Mocensko-politické jádro eurasijského prostoru má přitom tvořit Eurasijská unie. Pod přímou nadvládu Ruska by podle Dugina například měly patřit i pravoslavné oblasti Balkánu, jihozápadní (!) Ukrajina, Gruzie, Arménie nebo Ázerbájdžán.

Proč Dugin mluví právě o „čtvrté“ teorii? Podle něj s koncem 20. století končí i věk tří hlavních ideologií, které mají svůj původ v modernitě:

1) liberalismus
2) komunismus (včetně všech variant socialismu)
3) fašismus (včetně nacionálního socialismu).

V Duginově klasifikaci podstatné je, že liberalismus jako poslední z přeživších ideologií, které zrodila moderní doba. Liberalismus zkrátka ve střetu s fašismem (nacismem) a komunismem zvítězil a na konci 20. století zaujal pozici ideologického hegemona. Subjekty politiky, jakými byly třída u komunismu a stát u fašismu (rasa u nacismu), byly poraženy individuem liberalismu.

Ale i liberalismus se přežil a nedávná globální ekonomická krize představovala podle Dugina jen začátek a to nejhorší teprve přijde. Proto je nutné vydat se zcela novou cestou, překročit modernitu jako takovou a nový směr má vytyčit právě „čtvrtá politická teorie“.

A v tomto směru je i Dugin spojován s myšlenkami J. Evoly – ultrapravicového nacionalisty, v souhrnu však jde o to, že stejně jako S. Banon i on je zastáncem tradicionalismu (nacionalismu), který má nahradit liberalismus. A zde jsme u toho, co jsem slíbila dovysvětlit, že totiž jak S. Bannon, tak A. Dugin jsou zastánci ultrapravicového nacionalismu/nacismu/fašismu. A zatímco S. Bannon hovoří o „čtvrté fázi historického cyklu“, který pojmenoval „zima“ a spojuje s ním apokalyptickou válku mezi Západem a Východem, A. Dugin to přímo nazývá „čtvrtá politická teorie“. A pokud S. Bannon hovoří o apokalyptickém prolévání krve, A. Dugin hovoří o věku Kali-jugy a odvolává se v tom na nejstarší historii lidstva, na všechna náboženství a cizí mu není ani černá magie (video).

Svými myšlenkami ovlivnil A. Dugin celý svět a přibývají názory, že ovlivnil i S. Bannona a že jako ideologický poradce V. Putina je postavou, která do budoucna vytvoří nové vztahy mezi USA a Ruskem (zde, zde, zde, zde), obzvláště, když za Obamovy vlády dopadly antiruské sankce i na něj. Nelze se proto divit, že v D. Trumpovi viděl novou budoucnost:

O skutečných názorech A. Dugina na Spojené státy ale více vypovídá obrázek, který vznikl po rozhovoru, který A. Dugin poskytl v dubnu 2015 v Texasu (video)

Za ještě významnější považuji text, který A. Dugin krátce po vítězství D. Trumpa zveřejnil na svých stránkách:

A. Dugin, 13. listopadu 2016: „Tak. Washington je náš. Kišiněv je náš. Sofie je naše. Už zbývá vysušit bažinu i v samotném Rusku“ – více k tomu zde, zde, zde

Komu tato slova, vyřčená pátý den po amerických volbách a ani náhodou přátelská k Rusku, byla směřována, se můžeme jen domnívat, vzhledem k tichému spojenectví mezi S. Bannonem a A. Duginem se však odpověď přímo nabízí… Nemluvě o tom, že výraz „sofia“ si můžeme vysvětlit i jinak – v řeči tradicionalistů jde o jednotné světové náboženství a o něco na způsob New age

Tady je na místě uvést, že k myšlenkám A. Dugina o eurasianismu se vyjádřili i scientisté a dále že A. Dugin založil takové organizace, jako Global revolution alliance či Foundations of Eurasianism – New European Conservative:

Jste-li globalista, jste nepřítelem

V roce 2012 se A. Dugin v Dillí zúčastnil 40. světového kongresu Mezinárodního sociologického institutu, jehož hlavním tématem bylo “Konec hegemonie Západu z pohledu společenských věd” a tehdy poskytl rozhovor pod názvem „Pokud jste globalista, jste naším nepřítelem“. V souvislosti s tolika globálními organizacemi, za jejichž vznikem tehdy stál, se to může jevit zvláštně – ale zde jsme u toho, že konec globalizace neznamená konec vlády globalistů, resp. že konec globalizace ve skutečnosti znamená jen přechod od unipolárního světa pod vedením Západu k multipolárnímu pod vedením Východu. V rozhovoru se vyjadřuje kriticky k V. Putinovi, za největší pozornost však dle mého stojí jeho tvrzení, že největším nebezpečím současnosti je udržování stavu „status quo“. Ten označuje za prodlužování agónie liberalismu a říká, že „z této perspektivy mohou být považovány islámská, hinduistická nebo nacionalistická hnutí na celém světě za spojence“(!).
Tím se opět velmi přibližuje názoru S. Bannona, který v radikalizaci postojů vůči islámu a v ultrapravicovém nacionalismu vidí prostředek, jak nezbytnou apokalyptickou válku dále neodkládat. Za zmínku stojí, že jak S. Bannon tak A. Dugin v tom kladou důraz na árijskou (nordickou) rasu.

D. Trump, S. Bannon a Rasputin

A. Dugin a V. Putin

S příchodem D. Trumpa se stále více objevují názory, že stejně jako je S. Bannon prvním mužem v Bílém domě, je A. Dugin hlavním poradcem v Kremlu. Takové informace šíří samotný Dugin (viz. např. „Putin je vzorem pro Trumpa“).

Vrátím se nyní k větám výše, týkajících se role Ruska a Ukrajiny v Duginem prosazovaném projektu o Eurasii:

„Mocensko-politické jádro eurasijského prostoru má přitom tvořit Eurasijská unie. Pod přímou nadvládu Ruska by podle Dugina například měly patřit i pravoslavné oblasti Balkánu, jihozápadní (!) Ukrajina, Gruzie, Arménie nebo Ázerbájdžán.“

A přidám ještě závěrečné věty článku z roku 2014 (to je důležité!), ze kterého jsem text převzala:

„Měli bychom ale také důkladněji studovat myšlení ideologů Kremlu. Pokud se totiž jejich vazba, například Dugina, na současnou Ruskou mocenskou elitu prokáže jako silná, máme skutečný a dlouhodobý problém. Pokus o vytvoření eurasijského prostoru byl totiž podle všeho zahájen nejpozději někdy na přelomu tisíciletí. Jak bude úspěšný, nezáleží jen na Putinovi. Momentálně jsou na tahu Ukrajinci.

Oba texty jsou potvrzením, jak zásadní je v celém dění role Ukrajiny, jak zásadní proto jsou Minské dohody a především – jak významná je to otázka pro vztah USA – Rusko i za D. Trumpa. A začnu tím, že A. Dugin ve svém eurasijském projektu za součást Ruska neoznačil celou Ukrajinu, ale pouze její jihozápadní část.

Jihozápadní část Ukrajiny – na mapě bílá část, sousedící s Evropou

V tom případě ale co s jihovýchodní částí? A k čemu ten kyjevský Majdan, když kyjevská část má spadnout pod ruský vliv? Kus odpovědi možná je v tomto obrázku:

Na území současných republik Luhanské a Doněcké mělo původně vzniknout území „Nové Rusko“ (Novorossija) a zřejmě území, kterému připadne i Krym. Když si na mapě dáme do souvislosti Kišiněv a Rumunsko (Sofii), tak zcela jiný význam dostanou slova A. Dugina výše: „Tak. Washington je náš. Kišiněv je náš. Sofie je naše. Už zbývá jen vysušit bažinu i v samotném Rusku“.

Co je myšleno „bažinou“, o tom se můžeme dohadovat, ale pojďme si pro odpovědi do dění těsně po Majdanu. Už v roce 1997 ve své knize „Základy geopolitiky“ popsal některé „předpovědi“, v roce 2006 pak předpověděl, že Ukrajina se musí rozpadnout a že když se to nepodaří mírovou cestou, dojde k občanské válce a ke krveprolití. Tehdy tomu nevěřil ani Putin, jehož důvěru v té době A. Dugin měl, ale přišel rok 2014 a řečené se stalo realitou.

A od té doby nabral vztah A. Dugin – V. Putin nový spád. Hlavní rozpor mezi oběma vznikl tím, že A. Dugin Majdan vnímal jako příležitost (plán) k realizaci „Nového Ruska“ a chtěl aby Putin ukrajinský problém řešil tvrdým vojenským zásahem Ruska. Když se tak nestalo, označil Dugin Putina za zrádce, který páchá politickou sebevraždu – jeho kompromisy na Ukrajině a vůči lidem, požadujícím vznik „Nového Ruska“ označil jako Putinovo selhání. „Politikou, kterou vede, sám páchá sebevraždu a pokud se tak rozhodl, nemá smysl jej zachraňovat. U Putina nenastal žádný obrat, nadále je zastáncem liberální ekonomiky a spolupráce se Západem“ – vyjádřil se. „Vidím, že jsme zradili „Nové Rusko“, zradili „Ruské jaro“ a to je katastrofa“- řekl Dugin.

Po zklamání z reakcí Putina na Majdan ale Dugin nevzdával snahy o vyvolání vojenského konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a po událostech v Oděse v květnu 2014 dal tiskové agentuře Anna-News skandální rozhovor, ve kterém vyzývá Rusy: „Zabíjejte, zabíjejte, zabíjejte Ukrajince, říkám Vám to jako profesor“:

Po této řeči se zdvihla vlna protestů, které ho stály místo na Moskevské státní univerzitě, kde musel skončit. Ze svého konce obvinil Putina, který podle něj byl v těch dnech právě „lunární“ (pasivní) a nikoliv „solární“ (tzn. aktivní a dobrý). Ve stejné době si nepřestával ztěžovat, že Putin zničil plány na vytvoření „Nového Ruska“ a že proto se Rusko a Ukrajina tak či tak ocitnou ve válce. “Válka je nevyhnutelná, protože jde o Krym. Moskva se může vyhnout vzniku Novoruska, ale nevyhne se válce. Válka ji dožene – ta válka v podstatě již běží“ řekl Dugin v červenci 2014.

Než A. Dugin rozdýchal zklamání a začal připravovat další kroky k jim vytoužené válce, v září 2014 přišel V. Putin s tím, co se jmenuje Minské dohody. První byla uzavřena 5. 9. 2014 a za zdůraznění stojí velmi aktuální slova V.xV.xPjakina ze dne 14. února 2017:

„Především chci vyjádřit soustrast příbuzným Michaila Tolstych (Givi) a také Arsena Sergejeviče Pavlova (Motorola), všem, kteří za svobodu a nezávislost Doněcké a Luhanské republiky pokládají své životy, ale tím i  za svobodu a nezávislost Ruska. Smrt M. Tolstych nebyla neočekávaná, ale současně bychom si přáli, aby tito lidé takto neumírali. Když jsem v říjnu komentoval vraždu A.S.Pavlova -Motoroly (text zde), mluvil jsem o tom, že klíčový problém je v existenci či neexistenci Minských dohod.

A co v poslední době můžeme pozorovat? Že na Minské dohody probíhá kolosální útok ze všech stran. A obzvláště se v tomto směru objevují ti různí „patrioti“ a jejich stále dokola: „Minské dohody jsou nanic“. Minské dohody nejsou jen nějakým cárem papíru, jsou daleko a daleko závažnější! Když se Minské dohody uzavíraly, byly Doněcká a Luhanská republika jako ementál, v jednu dobu tam bylo dokonce devět kotlů. A ať je náš názor na Strelkova jakýkoliv, tak kdyby se tehdy nestáhl ze Slavjanska, nebylo by dost vojáků na obranu Doněcka – Doněcká a Luhanská republika by neexistovaly! A další – když Minské dohody vznikaly, neměl snad V.xV.xPutin na práci nic lepšího. než 18 HODIN! v Minsku jednat? 18 hodin a přes noc?! A proč je tam tak dlouho držel? Protože příště už by se mohli sejít za jiných podmínek! Francie, Německo a kyjevská banda neustále volaly do Washingtonu pro pokyny“ – více o významu Minských dohod, o Ukrajině a o plánu SSSR 2:0 v čase úvod-25:50 zde.

A nyní zpět k A. Duganovi a jeho představám o Ukrajině. A vraťme se k tomu, že on nemá problém s tím, že jihozápadní část Ukrajiny připadne pod ruský vliv, pro něj se problémem stalo, že na jihovýchodním území Ukrajiny Putin nedopustil vznik Novoruska a místo toho má zájem na udržení Luhanské a Doněcké republiky. Tak se na tu Doněckou republiku, o které i Pjakin hovoří, že tam je dění nejintenzivnější, podívejme optikou A. Dugina, ale také Strelkova a dalších.

„Jaká je úloha okultního fašistického Alexandra Dugina v politickém procesu kolem Novorosii je už všem jasné. Na první pohled vše ukazuje, že Dugin je zapojen do jakési neprůhledné hry. To znamená, že Dugin se podílí na informační PR propagaci Strelkova, aby ospravedlnil hysterickou propagandu o ozbrojených silách Ruské federace na Ukrajině a zdiskreditoval v očích Putinových vlasteneckých občanů nedostatečnou pomoc Ruska milicím DNR a LNR. Ve skutečnosti zde Dugin realizuje fašistický projekt, když podporuje fašisty na území Doněcké republiky“ (zdroj citace a více zde):

 
Skandál v Doněcku: konference Kurgyňana a Gubareva

Pro upřesnění – v červenci 2014 šlo o to, že v Doněcku se setkali Kurgyňan, vůdce hnutí „Podstata času“, které má ambici rozložit Rusko plánem SSSR 2:0, s Pavlem Gubarevem, samozvaným guvernérem Doněcké republiky a jak se ukázalo, fašistou, a dále s Igorem Strelkovem – více a video zde .

Už dřívější setkání Gubareva a Strelkova na svých stránkách kvitoval A. Dugin (více o jeho názorech na dění po Majdanu zde):

Když mám tuto část shrnout, tak na území republik Doněcké a Luhanské, které jsou udržovány Minskými dohodami tak, aby

1) nedošlo k válečnému konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a
2) aby místo nich nevzniklo „Nové Rusko- Novorusija“, které ve skutečnosti nemá být hrází mezi banderovským Kyjevem, ale hlavním územím, odkud se na Rusko nově potáhne, 

je od Majdanu 2014 veden boj mezi V. Putinem a A. Duginem (a podobnými „patrioty“). Když k tomu přidám, že názory na projekt Euroasie se mezi V.xV.xPutinem a A. Duginem i bez toho rozcházejí, tak článek je v souhrnu o tom, že nesouhlasím s tvrzeními, že A. Dugin je ideologickým poradcem V. Putina.

Naopak jsem přesvědčená, že od roku 2014, kdy se cesty Dugina a Putina rozešly, se Putin brání všemu, co Dugin představuje, a to obzvláště na Ukrajině projektem „Novorusija“. Což, bohužel, se ukazuje jako projekt, který i za D.xTrumpa pokračuje. A když V. Pjakin hovoří o tom, že plán SSSR 2:0 je v plném proudu a že jeho součástí je odstraňování skutečných ruských patriotů – tedy nejen „Motoroly“ a „Giviho“, ale i ruského velvyslance v Turecku Karlova či nově náhlá smrt ruského zástupce v OSN Čurkina a dalších, tak souhlasím, že příchodem D. Trumpa se vůči Rusku nic nezměnilo.

S čím dále souhlasím je, že S. Bannon je mužem číslo jedna v Bílém domě a že ten ve své víře v důležitost A. Dugina (se kterým jej navíc spojují myšlenky J. Evoly), vede D. Trumpa takovým způsobem, že výsledkem je decentní sdělení V. Putina: „D. Trump je naivní a nechápe, kdo proti němu v Kremlu sedí“.

A protože Ukrajina je v celém světovém dění a v americko-ruských vztazích napořád velmi důležitá, když už jsem v článku zdůraznila názor pana Pjakina, v rámci objektivity využiji možnosti dát prostor i druhé straně – v tomto případě panu VK*), který si na alternativě vybudoval své stálé místo, a který tím, že se se S. Bannonem zná osobně, zprostředkovává názor na ukrajinské dění pohledem z Bílého domu. V čase od 2:08:00 zde se pan VK správně ptá, kdo stojí za útokem na „Giviho“, mým pohledem však velmi nesprávně odpovídá tím, když odkazuje pouze na Strelkova a vůbec nezmiňuje A. Dugina, jehož je Strelkov člověkem (částečně, protože Strelkov neví, na kterou stranu patří). A tento pohled pana VK nepřidávám proto, že je to jeho názor, ale především jako názor americké strany. A k tomu za sebe doplním už jen tolik, že americká alternativa, která se řídí názory A. Dugina tak, jak to předvádí S. Bannon, je pro Rusko nebezpečná. A že tedy zde opět platí: „D. Trump je naivní a nechápe, kdo proti němu v Kremlu sedí“.

Použité zdroje: zde zde zde zde

-Pozorovatelka- 23.02.2017

*) VK je šéfredaktorem AE News