Martin Kunštek
23. 1. 2017
Stejně jako Adolfu Hitlerovi se mu podařilo sloučit ve své osobě pravomoci prezidenta a předsedy vlády. Jen to udělal obráceně. Hitler coby říšský kancléř – což byla obdoba předsedy vlády – převzal v nově vzniklé funkci „vůdce německého národa“ pravomoci prezidenta. Dosavadní prezident Erdogan převzal v nově stvořené funkci „hlavy státu“ pravomoci předsedy vlády. Po vzoru Hitlera může Erdogan v nové funkci i bez souhlasu Parlamentu vydávat nařízení, které mají sílu zákona. A nemusí být v souladu s tamní obdobou naší Listiny základních práv a svobod. Stejně jako Hitlerovi mu tyto pravomoci „odhlasoval“ parlament notně prořídlý předchozím zatýkáním.
Před něčím podobným jsem varoval v článku „Požár Reichstagu po turecku“ (NR 16. 7. 2016) v němž jsem vyslovil podezření, že Turky čekají krušné časy, protože údajný nezdařený puč mi připomínal tureckou variaci na téma požáru Říšského sněmu. Po něm následovalo mohutné zatýkání opozice. To umožnilo schválení zmocňovacího zákona, jímž Adolf Hitler získal diktátorské pravomoci. Neuplynul ani rok a místo zmocňovacího zákona „pročistkovaný“ turecký parlament schválil hned novelu ústavy, která Erdoganovi dává diktátorké pravomoci, jakými disponoval vůdce Třetí říše.
Turecký parlament se bude moci i po „ústavní reformě“ scházet a debatovat. Dokonce bude moci i nějaký zákon schválit. Ovšem hlava státu jej bude moci vetovat tak, že parlament nebude jeho veto moci přehlasovat. Turecký parlament si odhlasoval degradaci na úroveň jakéhosi poradního sboru. Jehož radami se ovšem nebude muset Erdogan vůbec zabývat.
Pokud si myslíte, že Turecko je daleko a nás se to nijak nedotýká, tak se zřejmě pletete. Již při první vlně migrační krize v roce 2015 jsem viděli, že Turecko je zatraceně blízko. Pár dnů pochodu. A obávám se, že Erdogan splní výhružky z loňského roku, a po neschválení dohody o bezvízovém styku s EU, vypustí na Evropu nějaký ten milion „ekonomických migrantů“. A Evropa si s tím, jako už před tím, nebude vědět rady a ani se nebude umět bránit.
Nyní bude situace o to horší, že kromě imigrantů z různých končin světa vydávajících se za uprchlíky, kteří se přes Turecko do Evropy hrnuli v roce 2015 a 2016, nyní přibudou skuteční političtí uprchlíci z Turecka. Když vezmeme v potaz, že Erdogan a zejména jeho šéf tajné služby patří k obdivovatelům Hitlera – a jejich inspirace Hitlerem je nyní zřejmá – tak se lze důvodně obávat, že v Turecku zanedlouho může dojít ke „konečnému řešení kurdské otázky“.
S odpůrci tvrdé islamizace se zřejmě bude zacházet stejně jako SA a SS zacházely s komunisty a sociálními demokraty. Kdo neutekl skončil v koncentračním táboře.
A to bude velký právní i morální oříšek pro Evropu. I kdyby v některých zemích začali konečně přistupovat na opatření k omezení ilegální imigrace „pseudouprchlíků“ – tedy ekonomických migrantů ze zemí kde žádná válka není, což asi nelze udělat jinak než uzavřením hranic, tak nastane problém co s Turky prchajícími před diktaturou režimu, který ústy šéfa tejné služby volá pro světové islámské revoluci. A je zjevně diktátorský. A zřejmě jich nebudou jen jednotky nebo tisíce. To budou skuteční političtí uprchlíci. Problém ovšem je legendární zkorumpovanost turecké státní zprávy. Koupit doklady na cestu do Evropy tam není moc velký problém. A co teprve, když Erdogan v rámci použití migrace jako lidské zbraně vydaná nařízení vybavovat přivandrovalce z různých končin světa tureckými doklady na cestu do Evropy.
Bohužel lze asi také čekat, že při jarním vypuštění další migrační tsunami na Evropu Erdogan vymete věznice od kriminálních živlů a pošle je na cestu. V minulosti takto poslal do USA mnoho kriminálníků Fidel Castro. Erdogan asi bude potřebovat, aby zloději vrazi a násliníci uvolnili místa „potřebná“ pro politické vězně. Pokud věříte tomu, že nás ochrání Orbánův plot, tak Vám doporučuji k pozornosti zprávy z minulého týdne, podle nichž převaděči úspěšně otestovali migrační trasu přes Ukrajinu a do Schengenského systému vstupují přes Slovensko. A odtud vede do Německa cesta bohužel přes naši zemi.
Nezbývá mi než souhlasit s obavou Jarka Nohavici, který v jedné své písni zpívá „kupte si hřebeny, čekají nás všivé časy“.
