Emil Kalabus
10. 12. 2016 CzechFreePress
P.C.Roberts ve svém novém článku píše, že vládnoucí oligarchie a její presstitutky začínají jevit nervozitu z toho, že najednou ztrácejí vládu nad myšlením Američanů. A jako reakci na takovýto vývoj spouštějí útok na všechny nezávislé internetové žurnalisty.
Pochopitelně, oligarchii v Americe znepokojuje fakt, že 200 webů dnes vede ve vysvětlování věcí a událostí – a to aniž by vlastnily jakékoli páky moci. Je nutné zmínit, že v ČR je takových webů něco kolem 40 a jejich podrobný seznam koluje díky think-tanku Evropské hodnoty a jejich projektu Kremlin Watch internetem. Tak vznikl vlastně přehledný seznam webů, který můžete navštěvovat pokud vám nestačí informace z hlavního mediálního proudu a pokud uznáváte i jiné názory, nežli ty politicky korektní.
Ale zpět do USA. 30. listopadu, týden poté, co deník Washington Post spustil hon na čarodějnice svým článkem „Falešné zprávy ruské propagandy“, Sněmovna reprezentantů poklidně přijala počtem 390 hlasů autorizační zákon o výměně informací – H.R. 6393 Jde o návrh zákona, který se zabývá řadou sporných otázek, vztahujících se k výměně informací, včetně ruské propagandy, nebo spíše toho, co vláda nazývá propagandou, a navrhuje potenciální přísná opatření pro „provinilce“.
Jak zpravodajský server ActivistPost správně poznamenává, je již nyní jasné, jak by tento zákon, pokud bude schválen Senátem a podepsán prezidentem, mohl být použit k tomu, aby byly vybrány za terč, zastrašovány či eliminovány webové stránky s „falešnými zprávami“, které jsou uváděny na listině.
Ekonomický expert a novinář Dr. Paul Craig Roberts si myslí, že nedávné zveřejnění tzv. seznamu s „falešnými zprávami“, který publikoval Washington Post, signalizuje zásadní zlom pro všechna mainstreamová média (MSM). Dr. Roberts vysvětluje:
„Myslím si, že to je umíráček pro mainstreamová média. Domnívám se, že tento seznam v podstatě zabíjí důvěryhodnost těchto médií samozřejmě i Washington Postu.”
V této souvislosti vzpomeňme, že v ČR se v únoru 2016 konala konference think-tanku Evropské hodnoty a projektu Kremlin Watch o tom, jak bránit údajné pro-ruské propagandě, která se šíří českým, resp. evropským internetem. „Nečekaně“ se objevila zpráva o konání této akce i ve vysílání ČRo a ČT. Hlavní výsledek? Požadavek na zkomplikování života pro-kremelským webům.
Je totiž k vzteku, když několik desítek webů s rozpočtem několika tisíc korun totálně drtí Českou televizi, Český rozhlas a celý mainstream včetně ČTK s rozpočtem mnoha miliard korun.
Snad právě proto Ministerstvo vnitra založí speciální tým pro boj s proruskou propagandou. Ta má podle analytiků v České republice ohromný vliv a dovolí si kritizovat NATO, Evropskou unii či USA.
Cílem ruské propagandy je podle analytiků z think tanku Evropské hodnoty vyvolat pochybnosti takřka o všem kolem nás. „Jejich hlavním sdělením tak je, že všichni lžou a chtějí vás podvést,“ tvrdí analytik Roman Máca. Kdo však stojí za jednotlivými propagandistickými weby je těžké podle Máci odhalit.
Ono je totiž reálně možné, že za weby s nekorektními názory vůbec žádní rusové nestojí, proto není co odhalovat. Optikou tohoto pohledu, jsou vynaložené prostředky slušně řešeno vyhozeny oknem.
„Pátá kolona” nezávislých – především internetových – novinářů z „neznámých důvodů” nahlodala veřejné mínění se svými ubohými finančními zdroji a technologickými prostředky natolik, že to vyvolalo u elit chaos. To, pak vyžaduje protiopatření až na úseku Ministerstva vnitra, protože elitám, meinstreamu a Kavárně věří stále menší počet občanů.
Kde se skutečně stala chyba?
Jak je to tedy doopravdy s tou ruskou propagandou? Osobně se přikláním k názoru pana Petra Hájka, který již v roce 2014 napsal:
„Problém je jinde a vidíme to už po několikáté. Jakmile havlistická Kavárna překročí svými propagandistickými kobercovými nálety jistou únosnou mez zjevných nepravd, veřejnost se od nich instinktivně „odpojí“. Zbytky zdravého rozumu a hluboko v genech uložená zkušenost s bolševickou propagandou předlistopadového režimu se spojí do obranné reakce odmítnutí tupé jednostrannosti. Dělo se tak v době Klausova „sarajevského atentátu“, kampaně „Kníže na Hrad“ a řady dalších.
Jediní, kdo to nevidí, jsou ti, kteří o sobě v Knihovně Václava Havla duchamorně mudrují. Podobně jako ve všech předchozích případech, ovšem ani nyní nepřijdou „pokrokoví“ novináři na to, co se to zase stalo, a čím to, že je lid zase nechápe.
Nemohou. Chronická nemoc jim nedovolí prostou diagnózu příčiny jejich deprese: Svět je totiž jinde, než si přejí. Pokud by pohlédli do nejednoznačné tváře reality, kterou mají popisovat, analyzovat či komentovat – ale nikoli vytvářet – spatřili by v zrcadle:
Lžeme ráno, lžeme v poledne, lžeme večer.“
Megalhaním sami sobě si je možno vysvětlit, proč elity, meinstream ani Kavárna nepředpokládaly brexit ani Trumpův triumf. Něco se stalo a svět je opravdu někde jinde než tito lidé předpokládali.
