Ondřej Kosina
25. 12. 2016 Vaše věc
Polsko nyní prochází vlnou nepokojů, kterou mají za sebou i další středoevropské státy. Demonstrace proti Viktoru Orbánovi, Robertu Ficovi nebo Miloši Zemanovi měly velmi podobný rukopis. Jsou to protesty proti legitimně zvoleným představitelům, kteří získali silnou důvěru veřejnosti, což se nelíbí proevropské liberální opozici, médiím a neziskovkám, tedy tzv. občanské společnosti.
Sociálně konzervativní a národovecká formace Právo a spravedlnost (PiS) v říjnu 2015 vyhrála volby se ziskem 37,6 % hlasů a podle posledního průzkumu z 22. prosince má stále podporu 35 % respondentů. Oproti tomu opoziční liberální Občanská platforma (PO) – hlavní síla současných protestů – získala ve volbách 24,1 % hlasů a nyní má důvěru pouze 15 %. Ve Varšavě a dalších městech proti vládě PiS protestovaly tisíce lidí, avšak mlčící většina stojí za premiérkou Beatou Szydlovou.
Vláda PiS po loňském drtivém vítězství v parlamentních volbách, kdy získala absolutní většinu v Sejmu i v Senátu, uskutečnila personální změny v ústavním soudu, za což si vysloužila kritiku Evropské komise. Nyní je kritizována za rychlé schválení státního rozpočtu na příští rok a omezování práv novinářů. Liberální opozice zablokovala Sejm a vláda ji obvinila z násilného pokusu o převzetí moci. Opozice má samozřejmě v demokratické společnosti právo proti vládě protestovat, ale v situaci, kdy nemá podporu většiny veřejnosti, si musí uvědomit své limity. Pokud by lidé nebyli spokojeni s počínáním konzervativního kabinetu, PiS by si jen těžko udrželo 35 % popularitu.
Právo a spravedlnost je sice pravicová strana, ale s výrazným sociálním rozměrem – na rozdíl od liberálně pravicové Občanské platformy, která vládla Polsku v letech 2007 – 2015. PiS je proti omezování sociálních výdajů, prosazuje silnou roli státu, zavedení státem garantovaných půjček na byty, udržení bezplatného vzdělání a zdravotnictví. PO naopak prosazuje značné zmenšení role státu v ekonomice, rovnou daň, částečné školné na vysokých školách a finanční spoluúčast pacientů.
Pro Polsko je typické, že levice je zcela marginalizovaná (Sjednocená levice i strana Razem mají podporu okolo 3 %) a o přízeň voličů tak soupeří konzervativci a liberálové. Zatímco ve volbách v roce 2015 na druhém místě skončila Občanská platforma, nyní její místo zaujímá nová liberální formace Moderní, která dosahuje na 24 % hlasů a za první PiS tak zaostává o jedenáct procentních bodů. PO by skončila třetí s 15 %. Do Sejmu by ještě proniklo pravicově populistické hnutí Kukiz ’15 se 6 % a agrární Polská lidová strana (PSL) s 5 %.
O konzervativní polské vládě, její katolické a rusofobní politice si můžeme myslet cokoliv, ale je nepochybné, že za protesty proti ní stojí stejné zájmové skupiny, mající podporu americké ambasády a evropských elit, které Orbána, Fica i Kaczyńského často kritizují za autoritářské praktiky a nedostatečnou vstřícnost vůči uprchlíkům. „Evropskou kavárnu“ tak spojuje především slabá podpora veřejnosti, volební neúspěchy a snaha zviditelnit se za každou cenu za pomoci spřáteleného tisku, televize a celebrit.
Jedním z hlavních organizátorů protestních shromáždění je bývalý pracovník novin Gazeta Wyborcza Adama Michnika a dlužník alimentů ve výši půl milionu korun Mateusz Kijowski (na foto)
