The Saker
2.11. 2016 Zvědavec
Sledování poslední prezidentské debaty byl poněkud depresivní zážitek. Myslím, že Trump si vedl docela dobře, ale o to se zde nejedná. Jde o to, že bez ohledu na fakt, kdo vyhraje, akutní krize je nevyhnutelná.
Varianta první: Vyhraje Hillary. Je jako Obama na steroidech, ale ještě horší. Nezapomínejme, že Obama sám byl jako George W. Bush, ale horší. Samozřejmě Bush byl jako Clinton, ale horší. Nyní se kruh uzavírá. Zpět ke Clintonové. Odhlédneme-li od aktuální chvíle, máme před sebou ženu, které je hluboce nejistá, která neuspěla v ničem, co se snažila udělat, která má nyní za sebou tři dekády neúspěchů a selhání. Dokonce, i když neměla žádnou pravomoc zahájit válku, tak jednu začala (řekla Billovi, ať bombarduje Srby). Nyní tuto pravomoc má. Musela teď stát na podiu a před miliony lidí vyslechnout, jak jí Trump říká: „Putin tě přechytračil při každé příležitosti“ (Všimli jste si, jak tam stála jako přikovaná, když jí to říkal?).
Trump má pravdu. Putin jí a Obamu přechytračil na každém kroku.
. Problém je v tom, že nyní po prezidentovi (Obamovi) s komplexem méněcennosti vůči Putinovi, budeme mít prezidenta se stejným komplexem méněcennosti a chorobným nutkáním zavést bezletovou zónu nad ruskými silami v Sýrii. Když se podívám na Hillary a její ošklivé krátké vlasy a ve směšných kalhotách, napadá mě, že „to je žena, která se usilovně snaží dokázat, že je stejně tvrdá jako každý muž“ – samozřejmě s tím, že (muž) není. Její minulost ji usvědčuje také ze slabosti, zbabělosti a z pocitu beztrestnosti. A teď se tento zlý šílenec s mesiášskými pudy a hluboce zakořeněným komplexem méněcennosti stane vrchním velitelem?! Bůh nás všechny chraň!
Varianta druhá: Vyhraje Trump. Problém: bude úplně sám. Neokonzervativci mají totální, opakuji totální kontrolu nad Kongresem, médii, bankovnictvím a financemi a také soudy. Od prezidentství Clintona k prezidentství Clintonové neocons hluboce pronikli do Pentagonu, ministerstva zahraničí a federálních agentur označovaných třemi písmeny. Fed, Federální rezervní systém, je jejich pevností. Jak se probůh Trump vypořádá s těmito fanatiky utrženými z řetězu? Vezměme si brutální nenávistnou kampaň, která všechny tyto „osobnosti“ (od herců přes politiky až po novináře) rozpoutali proti Trumpovi, – spálili za sebou všechny mosty, vědí, že ztratí všechno, pokud Trump vyhraje (a pokud se ukáže, že Trump je měkkota, tak jeho zvolení stejně žádnou změnu nepřinese). Neokonzervativci nemají co ztratit a budou bojovat do posledního dechu. Co by mohl Trump udělat, aby něco změnil, když je obklopen neokonzervativci a jejich vlivovými agenty? Může přivést úplně nový tým? Jak se mu podaří prosadit jeho schválení? Jeho první typ zvolit si za viceprezidenta (Michaela Richarda) Pence by byla katastrofa (ten už začal Trumpa sabotovat v otázce Sýrie a výsledků voleb). Děsím se toho, koho bude Trump jmenovat šéfem štábu v Bílém domě a obávám se toho, že aby pacifikoval neokonzervativce, bude jmenovat někoho, jako je neblaze proslulý Rahm Emanuel… A pokud se ukáže, že Trump je muž principu a že se nebojí, neokonzervativci se vždy mohou uchýlit k variantě „Dallas“ a nahradit ho Pencem.
Et Voila!
Vidím pouze jediné východisko:
Model Putina (byť nedokonalý)
Když se Putin dostal k moci, zdědil Kreml zkažený a zamořený zrádci tak, jako je Bílý dům dnes. Co se týče Ruska, bylo tehdy skoro ve stejně žalostném stavu, jako je dnešní Ukrajina ovládaná nácky. Rusko bylo také ovládáno bankéři a anglosionistickými loutkami a většina Rusů vedla nuzný život. Podstatný rozdíl od situace, v níž se nachází Trump, je ale v tom, že v ruské verze amerických neokonzervativců ti ruští netušili, jaké nebezpečí jim hrozí ze strany Putina. Vládnoucí elita si ho vybrala jako zástupce bezpečnostních služeb, aby jí sloužil spolu s Medveděvem coby zástupcem velkých korporátních peněz. Jednalo se o kompromisní řešení mezi dvěma jedinými fungujícími složkami ruské společnosti, mezi tajnými službami a mezi penězmi z ropy a plynuu. Putin vypadal jako úředníček ve špatně padnoucím obleku, jako plachý a poněkud neohrabaný malý člověk, který nemůže představovat žádnou hrozbu pro mocné oligarchů ze semibankirščiny (Sedmi bank), kteří řídili Rusko. Až na to, že se nakonec projevil jako jeden z nejimpozantnějších panovníků v historii Ruska. Následuje to, co Putin udělal, když se dostal k moci:
Za prvé, obnovil věrohodnost Kremlu, když s pomocí ozbrojených sil a bezpečnostních služeb rychle a účinně rozdrtil wahhábistické povstání v Čečensku. Tím si získal u lidí osobní důvěru potřebnou k tomu, aby se mohl vypořádat s oligarchy.
Za druhé, využil toho, že každý podnikatel, všechny společnosti v Rusku víceméně porušovaly v průběhu devadesátých let zákony už jenom proto, že tam opravdové zákony neexistovaly. Místo toho, aby rázně skončil na Berezovského nebo Chodorkovského a jim podobné za jejich politické aktivity, rozdrtil je na základě (absolutně pravdivých) obvinění z korupce. Klíčové je, že to udělal velmi otevřeně, před zraky veřejnosti a tím vyslal jasný signál dalšímu úhlavnímu nepříteli – médiím.
Za třetí, v rozporu s halucinacemi západních agentur v oblasti lidských práv a ruských liberálů Putin nikdy přímo nepotlačoval disent, nezavíral média a už vůbec nikdy neplánoval vraždu kohokoli. Dělal něco mnohem inteligentnějšího. Nezapomínejme, že moderní novináři jsou v prvé řadě presstituti, není-liž pravda? Nemilosrdným nájezdem na oligarchy Putin zbavil presstituty zdroje příjmů a politické podpory. Někteří emigrovali na Ukrajinu, jiní prostě rezignovali. Několik málo velmi jasně identifikovatelných sdělovacích prostředků jako TV stanice Dožď, nebo rádio Echo Moskvy či noviny Kommersant ještě existují coby chovanci určitého druhu v rezervaci či zoologické zahradě. Ti, kteří emigrovali, jsou irelevantní, stejně jako ti, kteří zůstali ve své „liberální zoologické zahradě“, – jsou neškodní, protože jejich důvěryhodnost vyprchala. Klíčové je, že všichni ostatní novináři „pochopili message“. Pak už jen stačilo jmenovat několik skutečných vlastenců (například Dmitrije Kiseleva či Margaritu Simonian a jiné) do klíčových pozic a všem bylo jasné, kam se nyní obrátila tvář štěstěny.
Za čtvrté, jakmile byly hlavní sdělovací prostředky přivedeny k rozumu, netrvalo příliš dlouho, kdy úbytěmi, z nichž se už nikdy nevzpamatovaly, začaly trpět „liberální“ (v ruském slova smyslu to znamená proamerické) politické strany. To vyústilo v situaci, že všichni „liberálové“ byli z Dumy vykopnuti a dnes ji tvoří pouze čtyři strany každá z nich více či méně „vlastenecká“.
Uvedené v Rusko dobře zafungovalo.
Dosud se ale Putinovi nepodařilo odstranit z vlády pátou kolonu, kterou nazývám „atlantickými integracionalisty“ (podrobnosti včetně jejich jmen zde). Dokonce i notoricky známého Alexeje Kudrina nevyhodil Putin, ale Medveděv. Bezpečnostním službám se podařilo konečně zbavit Anatolije Serdjukova, ale neměly sílu na to, aby ho posadili do vězení. Já si myslím, že čistka ještě nastane, zatímco Alexander Mercouris s tím nesouhlasí. Ať už to bude tak či onak, jisté je, že se Putin nevypořádal s pátou kolonou v bankovním a finančním sektoru a že tamní činitelé jsou velmi opatrní, aby mu nedali záminku k zákroku proti sobě.
Rusko a USA jsou velmi odlišné země a žádný recept se nedá pro využití u druhého jen tak jednoduše okopírovat. Přesto by Trump mohl z „Putinova modelu„ využít cenné zkušenosti, přinejmenším to, že jeho hlavní impozantní nepřátelé pravděpodobně sedí ve Fedu. Jeden ruský analytik – Rostislav Iščenko – přišel s návrhem, že Trump by měl nějakým způsobem přinutit Fed zvýšit úrokové sazby, což by mělo za následek úpadek amerických bank v podobě dominového efektu, což by jako jediné mohlo konečně rozdrtit Fed a získat zpět kontrolu nad bankovnictvím USA. Možná. Přiznávám, že nejsem dostatečně kvalifikován, abych měl na to svůj názor.
Jisté je ale to, že zatím to bude v USA i nadále vypadat takhle: 
Fotka cesty lemované vlaječkami USA s podtextem: Bezdomovec, patrně veterán, vykolíkoval koridor z vlaječek ve snaze nasměrovat lidi, aby mu přinesli peníze. Florida, říjen 2016.
Bohatý laciným vlastenectvím, jinak chudý.
Hillary si myslí, že se jedná o ohromující úspěch. Trump si myslí, že je to ostuda. Já tvrdím, že volba mezi těmito dvěma póly je docela jednoduchá. Pro ty, kteří tvrdí, že v rámci anglosionistických elit nemůže docházet k rozkolu, odpovídám příkladem spiknutí, které zabránilo Dominique Strauss-Kahnovi, aby se stal příštím francouzským prezidentem. Anglosionističtí vůdcové se někdy jako hyeny občas napadají navzájem. To se stává ve všech režimech, bez ohledu na jejich politické ideologie (myslím SS proti SA v nacistickém Německu nebo trockisté proti stalinistům v bolševickém SSSR).
O košťatech a částech těla
Lev Trockij občas říkával, že sovětské Rusko je třeba od anarchistů a šlechticů vyčistit „železným koštětem“. Dokonce o tom napsal do Pravdy článek s názvem „Potřebujeme železné koště“. Další genocidní maniak Felix Dzeržinský, zakladatel nechvalně proslulé tajné policie Čeka, říkával, že čekista musí mít „horoucí srdce, chladnou hlavu a čisté ruce“. U těchto lidí by člověk marně hledal soucit. Jedná se o „hluboce věřící“, ideologií posedlé psychopaty bez pocitu empatie, hluboce zlé lidi s genocidní nenávisti vůči komukoliv, kdo jim stojí v cestě.
Hillary Clintonová a její gang neokonzrvativců jsou duchovní (a někdy i fyzičtí) následovníci sovětských bolševiků a nebudou stejně jako jejich bolševičtí předkové váhat na vteřinu rozdrtit své nepřátele. Donald Trump – za předpokladu, že je skutečné takový, jak se jeví a co říká – musí pochopit a udělat to co Putin: udeří jako první a udeřit silně. Stalin mimochodem také dělal přesně to stejné a na určitou dobu byli trockisté rozdrceni. Ale v letech po Stalinově smrti se postupně vrátili zpět, aby se v roce 1991 znovu chopili moci (nemyslím trockisty v doslovném smyslu slova, ale rusofóbní Židy, kteří vůči ruskému lidu nemají než pohrdání). Myslím, že je předčasné činit závěr, že se Putinovi podaří konečně odstranit pátou kolonu od moci. Jisté je, že dnes je Rusko alespoň napůl osvobozeno od kontroly těchto lidí a že jejich poslední baštou jsou právě teď Spojené státy. Jejich maniakální nenávist vůči Trumpovi lze částečně vysvětlit pocitem nebezpečí, které tito lidé cítí, když je ohrožena jejich vlast (nemyslím tím vlast v patriotickém smyslu, ale jako spíše starost parazita o „svého“ hostitele). A možná mají nějaký jiný dobrý důvod proč se bát. Pevně věřím, že mají.
Jsem docela povzbuzen tím, jak Trump zvládl poslední pokus, aby se ve strachu přihrbil. Včera se Trump odvážil prohlásit, že pokud by volby byly zmanipulovány nebo ukradeny, takže se nezavazuje uznat jejich výsledek. I když každý pologramotný člověk ví, že volby v USA byly v minulosti zmanipulované a ukradené včetně těch prezidentských, tímto prohlášením se Trump dopustil závažného případu zločinu mít názor. Sionistická média se na něj vrhla s povýšeným pobouřením a vyvinuly na něj obrovský tlak, aby odvolal své prohlášení (které mimochodem koliduje s postojem Pence). Místo toho, aby dal zpátečku a odvolal svůj „zločin“, Trump odpověděl takto:(možné shlédnout zde)
Pěkné, že? Doufejme, že si i nadále zachová stejnou odvahu.
Trump nyní dělá to, co Jean-Marie Le Pen učinil ve Francii: ukazuje neokonzervativcům, že je připraven jim otevřeně vzdorovat, že odmítá hrát podle jejich pravidel, že na něj nemá jejich rozhořčení žádný vliv a že se jim nepodaří cenzurovat ho nebo dokonce umlčet. Přesně tak to činil, když opět odmítl obvinit Rusy z kybernetických útoků a namísto toho zopakoval, že by bylo dobré, když by Rusko a USA byly přátelé. Znovu opakuji, že si nejsem jistý, jak dlouho bude Trump schopen držet tuto linii, ale v současné době nelze popřít, že se otevřeně vzpírá anglosionistickému hlubinnému státu a impériu.
Závěr:
Spojené státy možná vstupují do toho, co by se případně mohlo stát nejhlubší a nejnebezpečnější krizí v jejich historii. Pokud bude Trump zvolen, bude muset okamžitě zahájit dobře naplánovaný útok na své soupeře, aniž by jim poskytl nejmenší záminku k obvinění z politicky motivovaných represí. V Rusku může Putin počítat s podporou armády a bezpečnostních služeb. Nevím, s kým může počítat Trump, ale jsem si docela jistý, že v amerických ozbrojených silách stále ještě existují skuteční vlastenci. Pokud Trump dostane tu správnou osobu do čela FBI, mohl by také tuto agenturu použít k pročištění domu a spuštění proudu obvinění z korupce, spiknutí, zneužití pravomoci, bránění spravedlnosti a zanedbání povinnosti, atd. Vzhledem k tomu, že tyto zločiny jsou v současných mocenských kruzích rozšířené, bude snadné je dokázat a rázná opatření proti korupci by se setkaly s vřelým přijetím amerického lidu. Podobně jako Putin v Rusku se také Trump bude muset vypořádat s médii. Jak přesně, to nevím. Ale bude muset se této šelmě postavit a bude muset ji porazit. V tomto procesu bude muset na každém kroku bojovat o proaktivní podporu lidí, stejně jako se o to snaží Putin. Podaří se mu to?
Nevím. Upřímně řečeno pochybuji o tom. Za prvé, pořád mu nevěřím. Ale ještě podstatnější je skutečnost, jak bych si dovolil tvrdit, že svrhnout současný hlubinný stát a obnovit skutečnou moc lidu je v USA ještě těžší, než tomu bylo v Rusku. Vždy jsem věřil, že anglosionistická říše bude muset být svržena z vnějšku, s největší pravděpodobností s pomocí kombinace vojenských a ekonomických porážek. Stále věřím, že tomu tak je. Nicméně, mohl bych se mýlit – doufám, že se mýlím – možná právě Trump bude tím mužem, který svrhne říši, aby zachránil Spojené státy. Pokud existuje taková možnost, byť jen malá, měli bychom v ní myslím věřit a jednat podle toho, protože všechny ostatní alternativy jsou mnohem horší.
