Přezbrojení armády má stát 460 miliard

25.10.2016   Vaše věc

Česká armáda zahájila největší přezbrojování ve své historii. Do konce roku 2025 bude potřebovat neuvěřitelných 460 miliard korun.

„Je potřeba snižovat závislost na sovětské technice, mnohá je daleko za hranicí životnosti, je stará 30 i 40 let”, uvedl M. Stropnický jako odůvodnění toho, proč se nyní česká armáda pokouší o největší přezbrojení ve své historii. Krom snahy „zbavit se závislosti na sovětském vybavení“ jsou pak prý důvodem k přezbrojování také české závazky k Severoatlantické alianci (NATO).

NATO vyžaduje, aby členové aliance vynakládali na zbrojení alespoň dvě procenta HDP. Je však třeba uvést, pokud se ministerstvo tímto závazkem při navyšování výdajů na armádu zaštiťuje, že slibovaná 2 % HDP vynakládá zatím pouze pět členů NATO: USA: 3,6 % HDP, Řecko: 2,38 % HDP, Velká Británie: 2,21 % HDP, Estonsko: 2,16 % HDP a Polsko se dvěma procenty HDP. Například německé „výdaje na obranu“ byly v roce 2015 „pouze“ 1,19 německého HDP.

Výdaje České republiky na obranu činily v loňském roce 1,06 % HDP. Do roku 2020 chce současná vláda zvýšit výdaje na obranu na 1,4 %. Dosáhnout tohoto cíle má ministerstvu obrany pomoci také fakt, že bude ze státního rozpočtu dostávat každý rok o 10 % více než rok předchozí.

Jako nejdůležitější součást přezbrojování vidí ministr obrany Stropnický přezbrojení pozemního vojska. Dokupovat chce armáda také obrněná vozidla, terénní náklaďáky, děla nebo vrtulníky. Nakupuje se nová vojenská výstroj a ministerstvo už například vypsalo zakázku za 3,6 miliardy korun na nové radiolokátory…

Stropnický sice deklaruje svůj záměr: aby většinu nového vybavení a techniky dodávaly armádě české firmy, ale problém je v tom, že české firmy ne vše, co bude armáda potřebovat, umějí vyrobit. Takže si žně užijí zejména zahraniční zbrojařské firmy…

Pokud se podíváme na to, které členské státy NATO překračují ona 2 % HDP na obranu, vidíme mezi nimi krom USA, které vesele rozvážejí války po světě, také Řecko – které dlouhá léta tak intenzivně zbrojilo proti svému spojenci z NATO – Turecku – že je nyní tak zatíženo dluhy, že rozprodává vlastní ostrovy.

Polsko a Estonsko své vysoké výdaje na zbrojení vysvětlují ruským vojenským nebezpečím. Podobné vysvětlení, zdá se, bude zaujímat důležitou pozici i u nás. Je však třeba vyházet do kanálu kvůli jakémusi virtuálnímu ruskému nebezpeční do kanálu 460 miliard korun?

Pokud je podle M. Stropnického vojenská technika stará 30 či 40 let, většina z ní se zřejmě s žádným bojem nesetkala ani z dálky a celou svou službu může jen vesele rezivět ve skladu či garáži a těšit se na občasnou projížďku či zřídkavé rituální čištění.

Skutečně čeští občané ke svému klidnému životu potřebují nové vojenské vrtulníky, raketové systémy, obrněné vozy a další a další?

Dnes a denně v TV vídáme reklamu na to, co vše by se dalo udělat s 18 miliardami, které A. Babiš očekává ve státní kase díky zavedení EET. Co všechno by se dalo udělat s nejméně 460 miliardami korun, pokud bychom je nevložili do budoucího šrotu?

 
– – –