O čem to ve skutečnosti je? O jezinkách snad ne. Sborové pištění a kvičení podepřené mediálními fanfárami stále neutichá.

Luděk Prokop
24. 10. 2016
Neutichá kvílení kolem „veledůležité záležitosti“ – udílení medailí, které se stává každodenním hitem pro „novinky.cz“. Nevadí, že většinu lidí pranic nezajímá, kdo a proč má být vyznamenán či nevyznamenán. Nevadí, že většinu lidí pranic nezajímá ani ministr Herman, ani jeho strýček, ani jakési vyznamenávání k jakýmsi oslavám vzniku jakéhosi neexistujícího státu. Humbuk kolem ničeho, jenom proto, že veškeré záminky ku zneuctívání hlavy našeho státu byly již vyčerpány, takže je nutné vyrábět nové a další. 

Pravda, kálení na naši státnost, potažmo na zbytek státu, který nám ještě zůstal, není nikdy dost. A využití oslav vzniku státu pro osočování prezidenta státu, který po rozbití oslavovaného vzniku státu ještě zbyl, se nejen velice hodí, ale může předznamenávat úsilí směřující k závěrečnému kroku před cílem. A sice vytvořit nové Sudety, nikoli jen z příhraničních oblastí ale z celého Česka. A kolem koho se točí celý ten tragikomický humbuk? Kolem ministra Daniela Hermana, který prolomil dosud nepřekročitelné tabu české politiky a oficiálně se z titulu své funkce zúčastnil, s velice kvitovaným projevem účastníky, sjezdu sudetoněmeckého landsmaschaftu. 
Kdo z pamětníků by neznal pojem nordická lest. Takže nám to všechno začíná logicky ladit a zapadat. Takovým germánským zlatým hřebem v aféře kolem vyznamenávání, je prohlášení samotného ministra kultury, Daniela Hermana (KDU-ČSL), o tom, že Jiří Brady by vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, pokud by se mu jej nakonec rozhodl udělit, nepřijal. No není to k popukání? Novinky.cz nás neustále krmí vymyšlenostmi kolem skandálního rozhodnutí prezidenta, neudělit vyznamenání strýčkovi Daniela Hermana. 
Kde kdo z příslušných kruhů se rozhořčuje nad tím, co jen se to ten náš president opovažuje. Na „novinkách“ jedovatou slinu stíhají další sliny, sliny ještě jedovatější, jedna za druhou. Abychom se nakonec dozvěděli, že veškeré ty fanfáry, sborové pištění a kvičení je pouhým kvílením nad zmařenou příležitostí ponížit českého presidenta teatrálním gestem strýčka Hermana, gestem v podobě odmítnutí medaile udílené naším presidentem. To by teprve byla bomba, není – liž pravda?

Okrajově jsem zaznamenal na „novinkách. cz“, v návaznosti na inkriminované vyznamenávání, (aniž bych tomu věnoval větší pozornost), jakousi výzvu k neúčasti či k bojkotu oficiálních oslav, kterých se prezident zúčastní, či na kterých by měl vystupovat s projevem. A naopak k účasti na jakési podivné protestní oslavě. 

Dovoluji si tedy zopakovat. Kálení na naši státnost, potažmo na zbytek státu, který nám ještě zůstal, není v této době nikdy dost. A využití oslav vzniku státu jak pro osočování prezidenta státu, tak pro dehonestaci celého státu, který po rozbití oslavovaného vzniku státu ještě zbyl, se může někomu a některým ještě velice hodit. Posloužit může i neúčast občanů na oficiálních oslavách a bohatá účast novodobě česko-německých vlastenců na oslavách takzvaně protestních. Nějaký ten „býk“ do čela vlasteneckého Německo českého stáda se již najde, ať již se bude jmenovat Herman, Schwarzenberg, Kalousek nebo Kocáb. Nad velikostí prostoru pro odsun imigrantů k nám, zatím raději neuvažujme. Nejdříve jsou na řadě tři prstíčky jezinky.