25. 10. 2016 zdroj
Britský list Financial Times (FT) navrhl ruským podnikatelům odstranění Putina od moci, přičemž ne zcela zákonnými prostředky. “Neideální změna moci je lepší než zachování statu quo”, jsou přesvědčeni britští experti. Autoři FT tvrdí, že “před 20 lety malá skupina ruských podnikatelů zachránila zemi” a dnes “musí oligarchové opět zasáhnout.” Angličani se domnívají, že “oligarchové musí riskovat a zorganizovat změnu moci v Kremlu … především kvůli osobním zájmům, stejně jako tomu bylo i v roce 1996” (citace z Inosmi.ru).
Text Financial Times s radami k organizaci převratu v Rusku demonstruje vztah mnoha západních expertů k naší zemi. A tento postoj jistě Rusy nepříjemně překvapí. Z publikace Financial Times přímo vyplývá, že západní experti vůbec nemají zájem o stabilní a demokratický vývoj v Rusku. Jejich cílem je změnit pouze současnou, pro Západ nepříjemnou, politiku Ruska, , byť zcela nedemokratickými metodami. A aby přesvědčili o nutnosti odstranění Putina, západní experti manipulují s fakty – nebo přinejmenším předvádějí neznalost základních ruských reálií.
Málokdo dnes v Rusku nazve manipulaci prezidentských voleb z roku 1996 – hned po FT – záchranou země před komunismem. Naopak, zkreslení voleb-96 považují mnozí za ostudnou stránku v historii, za porušení právních mechanismů změny moci, což mělo dalekosáhlé negativní důsledky. Cožpak je dnes možné považovat za záchranu následný úpadek oligarchické vlády, která vedla k ožebračení většiny Rusů, a defolt státu v roce 1998?
Překvapuje i zdůvodnění nutnosti vyměnit Putina: v zemi klesají příjmy, oslabil rubl, snižuje se HDP – proto potřebujeme oligarchický převrat. Ale vždyť zkušenost sedmi ruských bankéřů nebo praxe oligarchické správy na Ukrajině zcela tuto logiku vyvracejí.
Ruská podnikatelská sféra skutečně trpí sankcemi a ekonomickou izolací Ruska. Ale za prvé, nevyslovená politika sankcí a zákazy vůči ruskému kapitálu se objevily dlouho před připojením Krymu. A za druhé, ruští oligarchové již dlouhá léta udržují svá aktiva nikoli organizováním státních převratů, ale úzkou spoluprací s mocí, offshory nebo změnou ruské jurisdikce.
Autoři Financial Times se snaží našim oligarchům vyložit jejich vlastní zájmy a odvolávají se přitom na tvorbu institutů v USA. “Jak museli koncem 19. století američtí “loupeživí baroni” pochopit, že poté, co jsi nabyl peníze – jakýmkoli způsobem, stáváš se přímo zainteresovaným na upevnění zákonnosti, jež chrání tvůj majetek”, vysvětluje FT. Avšak praxe posledních desetiletí ukazuje, že tato analogie na ruské půdě nefunguje. Naši “loupeživí baroni” zatím používají spolehlivější způsob pro ochranu svého majetku – spoluprací se stávající ruskou mocí. Ignorování této skutečnosti nás nutí k zamyšlení: autor FT není obeznámen s fakty nebo schválně manipuluje s argumenty?
Velké pochybnosti vyvolávají i sliby o rychlém zrušení sankcí ihned po odchodu Ruska ze Sýrie nebo z Krymu. “Budou uzavřeny dohody o vyřešení konfliktů na Ukrajině a v Sýrii a o zrušení sankcí. Na pořadu jednání bude opět otázka posílení vztahů s Evropou”, předpovídá FT. Po těchto slibech je na čase si připomenout známé popěvky Semjona Slepakova – “a co sakra, když ne?” A co v případě, že zahraničněpolitická kapitulace RF nezajistí prosperitu a změní naši zemi na objekt vnější správy a vykořisťování?”
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
