27. 7. 2016 zdroj
Sebevražední atentátníci jsou připravováni jen pár mil od největší americké základny v Kosovu.
Nejméně pět výcvikových táborů teroristů DAEŠ* působí v Kosovu. Agentuře Sputnik to oznámil zdroj, blízký k ruským zvláštním službám. Podle zdroje se velké tábory nacházejí v oblastech, které jsou blízko měst na trase Djakovica-Uroševac a vesnice Dečani. Malé tábory byly zjištěny v blízkosti měst Prizren a Peč. Jak říká šéfredaktor americké internetové stránky Veterans today Gordon Duff (během vietnamské války sloužil u námořnictva), ze sdělení vyplývá, že jeden tábor DAEŠ je jen několik mil od největší americké vojenské základny Camp Bondsteel (poblíž města Uroševac).
Jak poznamenává Sputnik, v současné době bojuje 314 kosovských Albánců v Sýrii a Iráku na straně islamistů, mezi nimi je 38 žen.
Co se týká náboru, ten je prováděn prostřednictvím různých “nevládních” organizací, které v Kosovu působí, a také v mnoha soukromých školách, poznamenal zdroj, upozornil na možné šíření takových táborů v Makedonii a v Bosně, kde žije asi 800 džihádistů, kteří tam přišli už v 90. letech během bosenských válek.
Připomeňme, že v listopadu 2015 vlivný americký list Washington Times oznámil, že DAEŠ se snaží destabilizovat oblast Balkánu. Bylo konstatováno, že zvláštní služby Chorvatska přišly na možného představitele “chalífátu”, který se v Kosovu a v Bosně a Hercegovině snažil sjednotit islámské teroristy, kteří se vrátili na Balkán poté, co si zabojovali v řadách DAEŠ nebo Džhebhat en-Nusra** v Sýrii a Iráku.
V červenci 2015 list The Daily Express s odkazem na bosenské zvláštní služby uvedl, že teroristé DAEŠ budují výcvikovou základnu v obci Ošve, na severu země, pro páchání teroristických útoků v západní Evropě. Místní obyvatelé nazývají toto místo “hnízdem teroristů” a tvrdí, že opakovaně slyšeli ve vesnici výstřely.
Je pozoruhodné, že v únoru 2015 bývalý generál jedné ze zvláštních služeb Jugoslávie a nyní profesor na Universitě pro bezpečnost ve Skopje Ivan Babanovski na stránkách novin Vesti uvedl, že bosenští a kosovští extremisté se pokoušejí implementovat své lidi do amerických struktur na Balkánu. Zejména na vojenskou základnu Camp Bondsteel v Kosovu, kde je dislokována 525. brigáda rozvědky a radioelektronického boje. Poukazoval na to, že po příchodu USA na Balkán se v regionu upevnili mudžáhidé. Zvláště v Bosně a Hercegovině, kde první prezident Alija Izetbegović a jeho příznivci vydali pasy několika desítkám tisíc “dobrovolníků” z Alžíru, Afghánistánu, Súdánu, Jemenu, Pákistánu a dalších zemích. (Včetně samotného Usámi bin Ládena – pozn.redakce NR)
Všimněme si také, že již v roce 2004 na nebezpečí šíření wahhabismu v regionu poukazoval bývalý ředitel srbské agentury vojenské bezpečnosti, generál Momir Stojanović. Jak generál uváděl, nyní se “wahhabité stali naší realitou”: “Scházejí se v mešitách, organizují shlížení videofilmů, které školí k organizování teroristických činů, promítají filmy o sebevražedných atentátnících …”
Vědecká pracovnice v Centru pro studium současné balkánské krize Ústavu slovanských studií Ruské akademie věd Irina Rudněva říká, že od té doby, co Kosovo opustily policejní a vojenské formace Srbska – či přesněji “byly odejity”, není tato oblast z právního hlediska nikým kontrolovaná.
Republiku je těžko možné nazývat státem, protože je silně závislá na zahraniční pomoci. Není divu, že s Kosovem jsou spojeny skandály i s pašováním zbraní, i s obchodováním s lidmi a lidskými orgány. Kromě toho se Kosovo stalo hlavní tepnou tranzitu drog do Evropy (již před 17 lety Interpol konstatoval, že Albánci kontrolují až 70% trhu s heroinem v Německu a ve Švýcarsku, nyní, jak uvádějí experti, je možné hovořit o 90%, přičemž v rámci celé Evropy – Svobodnaja pressa).
Že tomu tak bude, bylo jasné, už když nám známé země začaly mluvit o odtržení Kosova od Jugoslávie a o uznání nezávislosti republiky. Ale jak je možné uznávat území, které v zásadě nesplňuje požadavky civilizovaného státu? Avšak nikdo v Evropě se nepouští do vyřešení těchto problémů, což naznačuje, že pro někoho v USA a Evropské unii je současná situace výhodná.
Proto se stále častější informace o tom, že DAEŠ aktivně působí v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Albánii a Kosovu, jeví jako zcela pravdivé. Taková aktivita může být spojena jak s verbováním žoldáků k účasti v bojích v Sýrii nebo v Iráku, tak i v organizaci některých týlových základen mimo Blízký východ. Mimochodem, pokud jde o verbování žoldáků: existují informace, že na území Kosova se připravovali teroristé, kteří byli později později přesunuti na Ukrajinu k účasti ve vojenských operacích proti domobrancům na Donbasu.
Chci také podotknout, že Albánci nejsou samí muslimové. Připomeňme si historii: když Osmanská říše přesídlovala Albánce na Balkán, přicházeli tam i katoličtí, i pravoslavní, i muslimští kazatelé. A každý se snažil přetáhnout věřící na svou stranu. Ve výsledku Albánci dostávali finanční prostředky od katolické církve i od pravoslavné. A když to bylo výhodné, přijímali i islám.
Pro Albánce jako společenství neexistuje náboženství v tom smyslu, v jakém ho chápeme my. Zvykli jsme si, že etnická příslušnost podmiňuje i náboženskou příslušnost. U nich ale existuje pouze jedna ideologie, která se nazývá “albanizmus”. Kultivují ji, počínaje Prizrenskou ligou až do dneška. To znamená, že Albánci z generace na generaci předávají sen o vytvoření Velké Albánie, která by sjednotila území Řecka, Makedonie, Černé Hory, jižního Srbska, Albánie a Kosova. Nyní je možné dokonce na čerpacích stanicích koupit mapu Velké Albánie. Náboženství je zde spíše jakýmsi nástrojem pro dosažení cíle.
Pokud Albánci najdou podporu pro své ideje v extremistických kruzích islamistických skupin, ochotně od nich peníze přijmou. Je to pro ně zcela přirozené. Ale je jasné, že v budoucnu to může vést k velmi vážným následkům.
Na jedné straně má tradiční islám na Balkáně málo společného s islámem na Blízkém východě, poznamenává vedoucí Centra pro etnické, politické a mezistátní konflikty Ústavu pro Evropu Ruské akademie věd Pavel Kandel. A před jugoslávskou krizí tam nějaké zvláštní předpoklady pro šíření radikálních myšlenek nebyly. Navíc je mezi Albánci dost pravoslavných a katolíků.
Ale na druhé straně jsou Kosovo, Bosna a Hercegovina nejchudší státy v regionu, kde je obyvatelstvo zaměstnáno pouze bojem o přežití. A v takovém prostředí mohou islamisté za slušné peníze (a tam je za slušné peníze považována relativně malá suma) dost snadno a rychle zaverbovat kohokoliv. Což se vlastně také děje.
Například je známo, že v Bosně a Hercegovině existuje několik vesnic, obývaných stoupenci radikálního islámu, které vůbec nejsou pod kontrolou ústřední vlády. V Kosovu je situace složitější v tom smyslu, že zcela nekontrolovaných ohnisek islamistů tam je málo, když vezmeme v úvahu relativně malé území. Ale buď nad nimi přivírá oči vláda, nebo jsou docela úspěšně konspirováni nějakou jinou formou existence. Například v rámci struktury zaměstnanosti.
Kromě toho samotná skutečnost, že přes balkánský region přechází značný počet uprchlíků, což samo o sobě vnáší destabilizující efekt, přispívá pronikání do Evropy naprosto přesvědčených islámských radikálů.
Ředitel Centra strategické konjunktury Ivan Konovalov konstatuje, že území v trojúhelníku Kosovo-Albánie-Makedonie jsou špatně kontrolovaná místními orgány, což využívá DAEŠ k posílení svého postavení v regionu.
Vojenské velení DAEŠ již dávno prokázalo svou profesionalitu a nestandardní myšlení. A ze strategického hlediska je pro DAEŠ výhodné a důležité mít základny na Balkáně.
Za prvé, tato místa jsou daleko od pozornosti zvláštních služeb a tisku, je tam možno poměrně klidně provádět výcvik… beze strachu, že zvláštní služby “přepadnou tábor”.
Za druhé, Balkán je ideálním místem pro tranzit teroristů na Západ i na Východ. Neznamená to, že Albánci, kteří neopouštějí myšlenku na vytvoření Velké Albánie, budou přísahat věrnost DAEŠ a budou šířit “chalífát” na Balkánském poloostrově. Ale mohou být spojenci islamistů. Od roku 1992 se balkánských válek vždy účastnilo mnoho žoldáků a dobrovolníků z Blízkého východu. Zkušenosti spolupráce jsou obrovské. A řekněme si, že rekrutovat bojovníky k účasti v syrské válce na Balkáně není žádný problém. Ale není pravdou, že tam působí pouze DAEŠ, protože existuje spousta dalších radikálních skupin.
Svobodnaja pressa: Jaké vnější síly mohou podle vašeho názoru napomáhat šíření DAEŠ na Balkáně? Institut mezinárodní politiky Gateston již před několika lety varoval, že radikální islamisté a jejich sponzoři, hlavně ze Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu, se stěhují do Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Černé Hory a Srbska. Kromě toho mohou být radikálové šiřiteli politiky na posílení vlivu Turecka na Balkáně se zaměřením na “nový osmanismus”.
Vzhledem k tomu, že Balkánský poloostrov byl dlouhou dobu součástí Osmanské říše, Bosňané a Albánci si vztahy s Tureckem udrželi. Na jedné straně se Ankara, když rozšiřuje svůj vliv na Balkáně, hospodářské vztahy, zakládá turecké školy pro muslimy, snaží rozšířit moc právě jen Turecka, nikoliv nějakých radikálních arabských skupin. Na druhé straně je vazba vládnoucí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje, turecké verze Muslimského bratrstva***, s kdejakým islamistickým hnutím tak silná, že se přímo odráží i na Balkáně.
Pokud jde o Saúdskou Arábii, její vliv je na Balkáně mnohem menší. Saúdové se snažili působit prostřednictvím různých “humanitárních fondů”, vysílali své emisary, aby šířili wahhábistické myšlenky. Nějakou roli tam KSA hraje, ale přece jen mentálně je Balkán blíže k Turecku. A také sama Ankara se docela žárlivě chovala k pokusům jiných hráčů hrát na jejím poli.
Svobodnaja pressa: Je známo, že Státy “urychleně vybudovaly” v Kosovu obrovskou vojenskou základnu Camp Bondsteel, která je co do velikosti někdy srovnávána se státem. Je možné, že jsou Američané zamícháni do příchodu DAEŠ na Balkán? Koneckonců, CIA je určitě nějakým způsobem zapojena do obchodu s drogami …
V podstatě by mohly být USA zapojeny do šíření DAEŠ na Balkáně. Je známo, že Američané konají pouze tehdy, když z toho mají prospěch. Je možné, že mají i zde nějaké představy o využití tohoto faktoru. Ale v tomto okamžiku to není v jejich zájmu, protože teď je Černá Hora přijímána do NATO. Razantní aktivizace radikálů v regionu samozřejmě “zakymácí” Severoatlantickou aliancí.
Uveďme si příklad: určitou dobu byla Makedonie vůdcem pro vstup do aliance na Balkáně, ale poté, co tam opakovaně probíhaly politické otřesy, se dostala na konec seznamu čekatelů. Ale můžete si být jisti, že Američané mají ruku na tepu a mají jasnou představu o situaci.
Informace Svobodnoj pressy
Základna Camp Bondsteel je rozlohou a velikostí kontingentu na druhém místě hned za základnou USA Rammstein v Německu. Často je úrovní komfortu pro vojáky nazývána “základnou budoucnosti”. Objekt má vlastní přívod vody, TV, kino, nákupní středisko, hřiště na fotbal, basketbal, volejbal a golf, knihovnu, krytý bazén, betonové kryty.
Budování základny bylo zahájeno v roce 1999 po bombardování Jugoslávie a zavedení do Kosova a Metohije mírových jednotek NATO. Armádní inženýři spolu se soukromou společností KBR, Inc., která převzala také údržbu základny, dokončili výstavbu Camp Bondsteel v létě roku 2000. Plocha Bondsteel je 3,86 kilometrů čtverečních (955 akrů), délka vnějšího obvodu cca 11,3 km.
Existují dvě verze vzniku základny. Oficiální – vznikla pro obnovu míru, kdy američtí vojáci přišli do Kosova. Jiná – vzdušné síly USA “uklidňovaly” Jugoslávii v roce 1999 především proto, aby zde umístily vojenskou základnu, protože podle některých zdrojů existoval pracovní plán Camp Bondsteel dlouho před tím, než byla první řízená střela vypuštěna na Srbsko. Plukovník Robert McClure, který se podílel na výstavbě základny, napsal, že “inženýrské plánování operace v Kosovu začalo několik měsíců předtím, než bylo shozena první bomba.”
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
* Hnutí DAEŠ, **skupina Dzhebhat en-Nusra, *** Muslimské bratrstvo jsou organizace na území Ruska zakázané.
