Nakonec z nás udělají zločince? Nehoráznost! Jak říká klasik české literatury ve Švejkovi, “jsou jen dvě možnosti”.

Vojtěch Filip
25.5. 2016   První zprávy
Buď ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zřejmě nedostatečně, či dokonce vůbec nepromyslel svoji účast na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu jako oficiální zástupce české vlády, podotýkám jako první člen české vlády v historii, nebo je vlastizrádce. Navíc nevím, jak je možné, že ministr české vlády jedná přímo s občanským sdružením cizího státu. To už opravdu tak hluboko klesl a nectí naši identitu a už vůbec ne suverenitu?!

Určitě se ale rozhodl přepsat historii 2. světové války a z Němců udělat oběti nás Čechů! Co na to miliony mrtvých, včetně více než 350 tisíc Čechů a Slováků, které mělo na svědomí nacistické Německo a jeho spojenci? Navíc přece musí znát obrovský podíl Němců v českém pohraničí, kteří skutečně rozbíjeli náš stát. Více než diplomaticky to mohu nazvat nekulturním zacházením s tak citlivou a stále velmi živou historií. Zeptal se někdy D. Herman vyhnaných Čechů z pohraničí v roce 1938, nebo ho alespoň napadlo, že řada jejich potomků se ani nemohla domáhat vrácení svých vlastnických práv? A vůbec, když jedná s občanským sdružením cizího státu, proč nejdříve nejedná s občanskými sdruženími a spolky doma?

V této souvislosti nemohu jinak, než si povzdechnout nad naivitou, nebo ještě něčím horším u premiéra Sobotky. Jakého to chce hledat spojence, snad ne v těch, kteří usilují o odebrání majetku českých občanů, a nejen českého státu. Němci sdružující se v tomto občanském spolku se přece netají tím, že nehodlají respektovat naše zákony a pravidelně žádali a dále žádají o zrušení Benešových dekretů, abych byl přesný, o zrušení zákonů a ústavních zákonů ČSR, které jsou součástí právního řádu ČR. Navíc požadují zahájení přímých vyjednávání s českou vládou, mimo jiné o odškodnění za majetek zabavený při odsunu Němců po druhé světové válce. Na oběti z řad Čechoslováků, kteří přišli o život během války, jakoby se ale zapomínalo, alespoň ze strany Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Škoda mluvit! To už je snad přílišná drzost, aby občanské sdružení cizího státu požadovalo přímé jednání s vládou jiného suverénního státu, od čeho mají svou vládu ve Spolkové republice?

A na závěr mi dovolte připomenutí několika citátů a faktů, aby bylo jasné, proč jsem tak rozčílený. Citát prvý, který řekl Bernd Posselt po hlasování o rozšíření EU o Českou republiku v Evropském parlamentu a kde odůvodňoval, že všech 10 poslanců CSU bylo proti žádosti ČR: „…..jsme proti nelidským rasistickým Benešovým dekretům, a proto jsme řekli NE, dokud tyto dekrety nebudou odstraněny.“

Dále není pravdivé tvrzení předsedy vlády Sobotky o tom, že snad landsmanšaft vypustil ze stanov majetkové požadavky. Již v červnu 2015 mnichovský správní soud to označil za neplatné usnesení a dále tedy platí ustanovení čl. 16 programu, který se jmenuje “Pohled do budoucna” a zní, cituji: „O osudu sudetských Němců a jejich území může být rozhodováno jen s jejich výslovným souhlasem.“ Připomínám, že jde podle čl. 4 téhož dokumentu o 3 338 obcí a území, které nám byly odňaty tzv. Mnichovskou dohodou, která je podle českého zákonodárství nulitní od samého počátku. Tam se jednalo o nás bez nás. A to snad už zažít nechceme.

Nic dobrého z této nově vzniklé spolupráce mezi sudetskými Němci a českou vládou nevznikne, žel, ani nemůže. Jen se obávám, aby za pár let nebyli obětmi jen sudetští Němci a my Češi, přesněji Čechoslováci, byli považováni za tyrany a zločince.
 Jiří Kouda, První zprávy