Je to jen velká hra o velké prachy s pravou falší, nebo že by snad USA podrazily nohy svému pokrevnímu bratru v petrolejářském byznysu…?

Břetislav Olšer

22.5. 2016   Rukojmí  
Spojené státy mají další chucpe problém – po prodeji svých státních dluhopisů Číně za tři biliony dolarů se ozval další věřitel; Saúdská Arábie hrozí, že pokud Obama podepíše nejnovější zákon Senátu USA, který umožňuje pozůstalým po obětech z 11. září 2001 vymáhat po ní soudně odškodnění, prodají svá aktiva státních podniků a firem USA za 750 miliard USD, když z toho skoro 117 miliard dolarů státních dluhu USA rovněž patří Saúdské Arábii… Při celkovém megadluhu kolem 20 bilionů USD nemají za velkou louží zrovna na růžích ustláno…


V podstatě šlo “jenom” o fakt, že američtí senátoři schválili zákon proti sponzorování terorismu, čímž státy zapojené do útoků na území USA přijdou o imunity chránící je bez soudními žalobami. A potrefená husa zakejhala. Obama navíc údajně učiní v průběhu 60 dnů od května 2016 rozhodnutí o zveřejnění utajené části dokumentů týkajících se vyšetřování teroristických činů z 11. září v New Yorku.

Jde o 28 stránek z materiálů vyšetřování, které mohou poukazovat na podíl Saúdské Arábie na atentátu. Není to jen zastírací manévr Kongresu USA se snahou ještě víc zamlžit vše, co předcházelo 11. září 2001 a kdo nese za tuto tragédii největší podíl viny?
Zacarias Moussaoui, který si v USA odpykává za podíl na útocích z 11. září 2001 doživotní trest vězení, vypovídal u federálního soudu na Manhattanu před právními zástupci rodin obětí, jež obviňují Saúdskou Arábii z poskytování materiální podpory Al-Káidě. Jeden z potencionálních strůjců teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001 totiž loni prohlásil, že organizaci Al-Káida, která měla atentáty na svědomí, podporovala saúdská královská rodina.

Někdo jen hodil po prezidentu Bushovi botou…

Proto nebo spíš přesto poslanci amerického Senátu schválili zákon, který umožňuje pozůstalým po obětech teroristických útoků z roku 2001 a přeživším zažalovat o náhradu škody vládu Saúdské Arábie. Při útocích na New York a Washington zemřely téměř tři tisíce lidí. Saúdské úřady jakýkoli podíl na teroristickém útoku popírají. Bílý dům bude zřejmě zákon vetovat. Vlk se nažere a koza zůstane celá… Přece nikdo nebude kazit skvělou globální partii černého dragouna v duchu kovbojského hesla: “Já na bráchu, brácha na mě, aneb Tancuj, tancuj. vykrůcaj, len mi byznys něztrůcaj…” Bude uplatnění spravedlnosti vůči sponzorům terorismu (Justice Against Sponsors of Terrorism Act, JASTA) jen pouze další černou dírou amerického protiteroristického boje…?
S atašé české mise při OSN ing. Šurmanem… Snímek Břetislav Olšer

Letos, kdy uplyne patnáct let od útoků na USA, je nutné si připomenout, proč nemůže být Saúdská Arábie popohnána k soudu a proč to přesto odpovídá spravedlnosti poamericku. Jak je to po americku? V New Yorku jsem si nenechal ujít s požehnáním našeho velvyslance při OSN JUDr. Vladimíra Galušky prohlídku sálu Valného shromáždění, neodolal jsem si snobsky vyzkoušet jednu z polstrovaných židlí v místnosti, v níž zasedá Rada bezpečnosti OSN.
Rada bezpečnosti OSN má přestávku na oběd… Snímek Břetislav Olšer

V předsálí s replikou Picassova obrazu Guernika. OSN je světový moloch number one, který by měl řídit světový pořádek, bez ohledu na přání hlavního sponzora. Dnes už vím, že je to mylná vize. Zažil jsem už desítky úmyslných kopanců Rady bezpečnosti i Valného shromáždění. OSN zavírala oči před invazemi USA do Grenady, na Havaj či do Iráku z nebo Libye, mlčela nad absolutně nesmyslnými válkami ve Vietnamu či nad „humanitárním bombardováním“ Bělehradu… Připomněl jsem si. který zloděj volá, chyťte zloděje a genesi nejen rodu Bushů a bin Ládinů, v neposlední řadě i Clintonů. Proč chce Kongres USA odškodnění po Saúdské Arábii, když za vším je třeba hledat miláčka Saudů G. W. Bushe mladšího, neúspěšného petrolejáře. http://blisty.cz/art/15604.html

Byl studentem kategorie „C“, dosáhl skóre 77 procent (bez „A“ hodnocení a s jedním hodnocením „D“ z astronomie), s průměrným ročním hodnocením 2,35 ze 4,00. Působil jako roztleskávač (cheerleader) u univerzitního týmu. Jeho vojenská kariéra se zastavila u šarže prvního důstojníka. Ve Vietnamu náš hrdina nikdy nebojoval. Dnes je jen hořce vzpomínaným bývalým 43. prezidentem Spojených států amerických. Zaskvěl se i svými neopakovatelnými výroky: “Naši nepřátelé jsou vynalézaví a schopní, a to jsme také. Nikdy nepřestanou vymýšlet nové způsoby, jak způsobit škody naší zemi a našemu lidu, a my taky ne.”

Jako již hlava státu USA pravil v únoru 2002 na konferenci American Enterprise Institutu: “Dodnes tvořili dějiny jiní. Ode dneška je budeme tvořit my”. Válka v Iráku začala o rok později, kde pro změnu prohlásil: “Přinesli jsme iráckému lidu svobodu a demokracii…” Kdo by si nevzpomněl, jak američtí generálové s ukazovátky v rukách ukazovali družicové záběry na “stoprocentní” továrny na výrobu chemických zbraní, dokonce na pohybující se speciální nákladní vozy, v jejichž nákladních prostorech měly být “zaručeně” mobilní výrobny ničivých prostředků. Pak válka s Irákem začala, skončila a po zbraních hromadného ničení ani vidu, ani slechu. A jak vypadá Irák dnes svědčí vraždící vizitka jménem IS-DAEŠ…

Vše mělo svoji děsivou posloupnost; Obama při rozhodování o tom, zda nový protisaúdsko-arabský zákon podepsat či nepodepsat, jistě z paměti nevymazal svůj proslov z 11. září 2011, kdy dal v podstatě svůj vnitřní souhlas se stavbou mešity vedle neuralgického bodu piety piet, jímž je místo, kde stávala dvojčata Obchodního centra… „Američané nebyli a nikdy nebudou ve válce s Islámem. Nebylo to náboženství, které na nás tento zářijový den zaútočilo. Byla to Al-Káida, bohužel skupina těch, kteří náboženství zneužívají,“ uvedl Obama v den, v němž si Američané připomínali na tři tisíce obětí atenttáů na USA. Ví si vždy ve své rétorice rady; teroristé dle něj 11. září útočili na americké ideály a nejlepší zbraní, kterou Amerika ve válce proti terorismu má, je tyto ctnosti hájit a žít podle nich.
Opakování je matka moudrosti, je nutné dávat opakovaně události do souvislostí; Obamova slova jsou jak přes kopírák totožné se slovy jeho předchůdce G. W. Bushe ml.: “Islám představuje mír, zatímco teroristé ztělesňují zlo války. Když přemýšlíme či mluvíme o islámu, myslíme na pocit bezpečí, který tato víra přináší miliardě lidí na celém světě. Miliardy lidí v něm nacházejí pocit bezpečí, útěchu a mír, a to činí z příslušníků jakékoliv rasy bratry a sestry. Mezi americkými občany žijí miliony muslimů a ti jsou pro naši zemi nepředstavitelně velkým přínosem hodnot…” Vyděrači…
A co “přínosného se v oblasti hodnot dělo”, když Kennedyho letiště v New Yorku opouštěla 13. září 2001 bin Ládinova rodina v počtu 26 osob, kdy už byla zničena Twin Towers Obchodního centra. Ve svém soukromém letadle a za pozorné asistence příslušníků tajných služeb CIA odletěli všichni v pohodě, formálně vyslechnuti FBI, do Saúdské Arábie, odkud vyla většina atentátníků. Přestože jiné vzdušné soukromé i veřejné dopravní prostředky bez výjimky měly až do odvolání zákaz jakéhokoli startu či přistání, natož pak letu nad Spojenými státy. Válka je požehnaný byznys, hlavně v režii klanu Bushů.
Životní běh George W. s příznačnou ironií shrnul Michael Moore ve svém dnes už kultovním dokumentu Fahrenheit 9/11. G. W. Bush. ml. někdy v době, kdy byl jeho otec šéfem CIA, rozjel v Texasu svůj první podnik – ropnou společnost Arbusto, které se úspěšně dařilo vrtat do země samé suché díry. Odkud na to bral George W. Bush peníze? Investoval do něj finanční poradce rodiny bin Ládinů v Texasu a jeho dávný přítel James Bart. Otázka zněla, proč by měli Saúdové, kteří vlastní většinu ropy světa, investovat do malé podivné firmičky na druhém konci světa? Protože ta firmička měla jednu velkou přednost: v její správní radě seděl George W. Bush, syn prezidenta USA,” podotýká dokument.
Podle deníku Boston Globe v záznamech Národní letecké gardy je rok a půl dlouhé „bílé místo“ (mezi lety 1972 a 1973), ve kterém není o Georgi W. Bushovi žádná zmínka, Nikdy ani nebojoval ve Vietnamu… Foto Reuters…

“Být synem prezidenta má své výhody,” přiznává George W. Bush v dokumentárním filmu. Po 11. září 2001 Spojené státy zvýšily investice do zbrojařského průmyslu a bin Ládinové – spolu s Bushovými – z toho měli zisk. Jejich petrolejářská firma Carlyle, respektive její zbrojní divize United Defense, byla jedenáctým největším dodavatelem americké armády a vyráběla mimo jiné obrněné transportéry Bradley. Válka v Iráku, kterou George W. Bush zahájil v roce 2003, její profit jen navýšila. “Vědět, že se rodina Bushů stýkala s bin Ládinovými, zatímco Usáma bin Ládin byl hledaným teroristou dávno před 11. zářím, je velmi znepokojivé,” konstatuje dokumentární film… Americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku… http://myslichvost.blogspot.cz/2012/04/rodina-bushu-jejich-bohata-historie.html
Ovšem, nejen Saúdové a rodina Bushů by měla být zodpovědná za smrt tisíců lidí 11. září 2001 a být postavena před soud; je zde také Bill Clinton, který neprozíravě ututlal první velký teroristický čin islamistů na newyorské Obchodní centrum. Opravdu Clintonové tak milovali svůj New York, že ho nechali napospas teroristům? Ráno 26. února 1993 žlutá dodávka Ford vjela na Manhattan. Řídil ji Mohammed Salameh, ilegální imigrant s vadou zraku – viděl natolik špatně, že musel skládat zkoušku na řidičský průkaz v New Jersey čtyřikrát. (Ilegální imigrant může získat v USA řidičský průkaz, protože u zkoušek nepotřebuje žádný doklad. Tato svoboda usnadňuje život těm, kdo do USA přicházejí pracovat bez náležitých dokladů – bohužel i teroristům…)
Automobil byl naložen sedmi sty kilogramy dusičnanu amonného, třemi nádržemi vodíku, čtyřmi válci nitroglycerinu a dalšími náležitostmi, včetně zápalných šňůr, a doprovázel ho únikový vůz, který řídil Mahmud Abouhalima. Krátce po poledni teroristé zaparkovali dodávku asi 30 metrů pod povrchem země v garáži severní věže WTC – toto místo si pečlivě vybrali poblíž jižní zdi, protože měli v úmyslu využít geometrii mrakodrapu pro svůj cíl. Bomba, která 26. února 1993 explodovala ve 12 hodin 17 minut 37 sekund, zabila šest lidí a více než tisíc jich zranila. Celou akci financovala teroristická skupina Al-Káida.

Kdo tuto hrozbu terorismu podcenil a proč? Byl to tehdy nový prezident Bill Clinton, který si připravoval důležitý projev a měl v úmyslu ohlásit detaily svého ambiciózního programu oživení americké ekonomiky. Zpráva o útoku na WTC ho od tohoto plánu nepříjemně vyrušila. Nejprve dokonce nechtěl ani slyšet, že jde o bombový útok, byť to moc dobře věděl..