Zdeněk Hrabica
28. 5. 2016
K rozpadu dvou bloků v poválečné dlouhotrvající a urputné studené válce, kterou doprovázela horečná mírová jednání, aby nedošlo k válce jaderných zbraní, podporovala ideologická diverze. Od počátku se na ní podílely i rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Financované v rozsahu, jakého se nám v tehdejším východním bloku nedostávalo. Nyní jsme již tam, kde jsme jednou už byli, ovšem na zcela jiné, vyšší úrovni. Svět disponuje elektronickými prostředky, avšak i je provází nedostatečná kontrola, jakou měl svět nad jaderným arzenálem. I v československých redakcích byli před rokem 1989 specialisté na tak zvanou kontrapropagandu.
Její šiřitelé jsou dneska ověnčováni řády a neřády, křepelkami a jinými mediálními ptáky. Obě strany se, každá jinak, učily u Josefa Goebelse. Dvakrát lež a klam opakuj a dosáhneš vítězství. K těmto principům se přidali dneska navíc odhodlaní lháři a podvodníci celého světa. Můžeme se pochlubit, že jsme v jejich využití na jejich výspě. Nyní se již chvástáme, že na rozdíl od Ústavů marxismu – leninismu a všelikých kateder, Roku stranické výchovy a Politického školení mužstva – budeme mít oprášené instituce – vedle Ústavu pro studium totalitních režimů budeme mít i zvláštní třicetičlennou komisi ministerstva vnitra, která byl čelila klamné ruské propagandě na naši populaci.Máme již upravené školní osnovy, podle kterých nikdo nevyučuje, protože podle nich učit ani neumí a nechce. Máme i Knihovnu Václava Havla, máme neziskové organizace, dotované mecenáši i bankami z domova, ale hlavně ze zahraničí.
Mezitím se čeští poslanci starají a hádají, kde vzít almužnu na obědy dětí, které ve školách nemohou chodit na oběd. Svět za kopečky od nás má veliký zájem, aby z hlavy každého z nás vytloukl, co nám do hlav za tolik drahných let natloukli zpropadení bolševici. Poradíme si i s tímto problémem. Tak, jako jsme kdysi vyráběli z leváků praváky a poškodili jejich mozky, tak jsme v nové době přeškolili učitelky ruštiny na učitelky angličtiny a němčiny. Ale co je na této nové, zbrusu nové ideologické diverzi zajímavé– jsou nyní se již opakující „dragounské jízdy“, opentlené prapory a symboly armády USA, dokonalejším stihomanstvím vetřelců do soukromí, kteří nám lezou do počítačů i do postelí.
Z jedné kamery se vyrojilo tisíce kamer – kam jenom pohlédneš – někdejší štěnice – jsou již vševidoucí, klikneš v PC na slovo Rusko nebo napíšeš slovo azbukou, a nevíš odkud vyběhne kostlivec. K čemu to vede? Slaboši mají větší strach než měli včera – když bolševici nad námi práskali bičem. Včera český ministr obrany Martin Stropnický tváři v tvář oznámil v prostorách někdejších pražských ruzyňských kasáren „dragounům“ Armády USA, dočasně umístěným v Německu, že si musíme pomáhat.
Propuštěná Savčenková spatřuje mír ve válce, v novém krveprolití. Válku za Krym, jiná cesta není. My už trochu i ujíždíme do Pobaltí, abychom Rusko, které měrou vrchovatou dalo za vyučenou Hitlerovi – meči navždycky odnaučili. Takže nechme se překvapit! Ideologická diverze je v plném rozkvětu a my jsme na ni opravdoví pašáci. Jenom kabáty jsme zase převlékli, hodně do hněda a velitel aktivních záloh major v záloze Václav Marhoul by nejraději viděl na místě odstřeleného pomníku Josefa Vissarionoviče Stalina nynějšího prezidenta Miloše Zemana na jezdecké soše, vrchního velitele – sedícícho na oslu. A kolik mezi námi by bylo možná i rádo, kdyby na stěžni Pražského hradu opět nevlála prezidentská vlajka, ale napořád kominíky vztyčené „rudé posrávačky“. A možná by se u nás našli i tací, kteří by byli rádi vlajce s hákovým křížem. Ale nechci předbíhat. Nechci šířit protizákonně poplašnou zprávu…Pššššt…Nepřítel naslouchá!
Psáno pro Novou republiku, Slovo a LUK
