Zdeněk Hrabica
19. 3. 2016
Neviditelná ruka trhu, úcta k mamonu, k bohatství a vzmáhající se chudoba, nadvláda peněz a dluhů s námi cloumají jako nikdy předtím. Občas, a nejsem jistě sám a jediný, shlédnu televizní pořad České televize s Michaelou Jílkovou a nenechám se, seč mi síly stačí, unášet zasvěcenými přítomnými. Ale spíše pečlivě sleduji text v dolní části obrazovky. Srovnávám, jak se od sebe dva odlišné pohledy na jednu věc diametrálně liší.
Nepomíjím, ani nepříjímám z uvedeného pořadu nedávné výroky české učitelky základní školy o tom, kdo nás vlastně osvobodil a kdo nás vlastně okupoval, shodující se ve většině nanejvýše s neměnným myšlením poslankyně a politoložky Langšádlové a poslance a dopravního inženýra Laudáta o nebezpečí ze strany Ruska o nutnosti jeho preventivního napadení. Nyní mne k sobě připoutal žhavý problém o otevírací době v obchodech, o svátcích a ve dnech volna. Dva povolaní ze soudné poroty nám předestřeli – jedna z nedávné návštěvy USA (jak to tam pěkně funguje, když nejsou krámy o svátcích a vlastně nikdy zavřené na petlici) a druhý od protivníka jakéhokoliv omezení prodeje ve dnech pracovního klidu, považujícího rodinné návštěvy o sobotách a nedělích a ve dnech svátečních v obchodních centrech za součást nového životního stylu. Fandím věřícím, aby se o svátcích mohli v chrámech oddávat příkazům své věrouky, jiným, aby odporovali vlezlým imperativům podle pokynů nenasytné reklamy. Před malou chvílí jsem prožil slastné chvíle při Běhu za zdravím přes Milíčovský kopec v blízkosti pražského Jižního Města. Přinesl radost několika desítkám nadšenců bez rozdílu věku. A rázem jsem se ze zvědavosti přenesl do nedalekého mamutího obchodního centra, které vbrzku rozšíří svou prodejní plochu. Musím tiše přiznat, ano, životní styl se již od základu změnil. Odkud a kam nás přivede je nabíledni. Ale v řeči matky své nesmím ani náznakem na tomto místě odpovědět, jak mne to moje matka od malička učila, když věděla, kam to všechno s námi spěje. Až mne z jejího výroku pokaždé naskakovala po těle husí kůže. Pro jadrné slovo moje hodně slušná maminka nikdy nechodila daleko.
Psáno pro Nové slovo, Novou republiku a LUK , Ilustrace Jiří Koštýř
