Eva Lisovskaja
18. 1. 2016 Outsidermedia
Zasedání v Davosu proběhne 20. až 23. ledna 2016. Dříve se na něm projednávalo především upevnění pozice západní Evropy v konkurenci, ale časem se náplň rozšiřovala. Na pořad dne se dostávaly politické a hospodářské otázky, jako je zlepšení světového obchodu. Jednou z hlavních záležitostí se stalo korektní partnerství a hledání cesty k němu.
Na fóru se nepřijímají žádné rezoluce ani jiné dokumenty. Setkávají se zde političtí činitelé a ti mohou prodebatovávat z očí do očí řadu zásadních otázek, které jsou pro světovou ekonomiku mimořádně důležité. Obvykle při tom proběhne kolem tří set plenárních zasedání, seminářů a kulatých stolů. V úzkých setkáních špiček jsou přítomni státní činitelé. Tehdy je možno navázat nové pracovní kontakty, anebo upevnit staré. Postupně získalo fórum status jedné z hlavních událostí světa.
Rusko zahájilo svoji spolupráci s fórem v roce 1986. Od té doby je ruská delegace každoročním účastníkem. Před nedávnem se to změnilo. Členové vlády již několik let před ukrajinskou krizí byli ohledně fóra skeptičtí. V poslední době pociťovala ruská delegace na fóru nepřívětivost. Například v roce 2004 prohlásil Soros, že ekonomika Ruska je zlořečená a že bude v Rusku nižší finanční aktivita. Ovšem ekonomika se dále držela nad vodou.
V roce 2008 uvedl tehdejší ministr financí RF Kudrin, že Rusko je „ostrov stability“ na pozadí celosvětové krize. Navíc má velké rezervy a dokáže pomoci zmírnit krizi. Tak co to tam Soros blekotal? V roce 2010 byl Kudrin v čele ruské delegace. Tehdy, ač mělo Rusko k dispozici určité nápady nejen k situaci u sebe doma, ale i ohledně světové ekonomické krize, nestáli o ně. Věcem druhých tam byli ochotni se věnovat, těm ruským nikoliv.
V roce 2011 došlo ke tragédii v Domodědovu. Prezident Medveděv účast v Davosu přerušil a tehdy se poučování Ruska jen hrnulo. Nechtěli uznat, že tragédie je jen ruská věc.
V roce 2012 hodnotil profesor Roubini (univerzita v New Yorku) a Bremer (prezident Eurasia Group) postavení Ruska v pětici rozvojových zemí BRICS. Podle nich mezi tyto země Rusko nepatří.
Jestliže je s Ruskem tak zle, jak by vyplývalo z uvedených příkladů, potom na fóru nemusí být. Vždyť tak jako tak nemá podle mnohých mudrlantů co přinést. Má snad smysl poslouchat rady k vlastní ruské politice od zemí, které umožnily vrhnout svět do celosvětové hospodářské krize? Na fórum se zvou lidé z nejvyšších kruhů, avšak jen když přitakávají a tak ztrácet drahocenný čas na taková setkání není třeba.
Letos ruský vůdce od účasti na fóru upustil. Do Davosu se vypravil vicepremiér Jurij Trutněv. Dmitrij Medveděv dostal pozvánku, ale následně byl odmítnut. Účastní se předsedkyně centrální banky Nabiullina (v debatě o globálním dluhovém problému) a dále bývalý ministr financí Kudrin (pronese řeč na informativním zasedání o Rusku 22. ledna).
Situaci ohodnotil vedoucí programu Rusko v Asijsko pacifickém regionu Moskevského Carnegieho centra Gorbujev: „Je to pokles statusu vedoucího delegace z prvního vicepremiéra na řadového vicepremiéra, zodpovídajícího za poměrně pro Davos exotické téma Dálného východu.“ Podle Gorbujeva ztratilo Rusko zájem na fóru a nyní se samo fórum snaží s Ruskem sblížit. Pardon, co to? Sblížit se?
Experti mluví o tom, že po dvouletém přerušení je Celosvětové ekonomické fórum připraveno pracovat na zlepšení vztahů s Ruskem (dokonce jsou v plánu dvě rozsáhlé studie, které se váží k Rusku – Ekonomický okruh hedvábné stezky a Digital Transformations of Russia). Otázka ohledně zájmu o Rusko zůstává otevřená. Člen vedení fóra Philipp Rösler řekl, že se celkově atmosféra na Západě mění (týká se Moskvy), ale je těžké uvěřit, že je světová veřejnost připravena ke spolupráci. Mluví o snaze urovnat vztahy v době, kdy přední osobnosti, hned po Putinovi, ruší svou účast. Každoroční účastnice, kancléřka Merkelová nepřijede, důvodem jsou migranti. Zdá se, že všichni mají nějaké problémy, v principu má každá země něco.
Hlavním tématem letošního fóra je budoucí technologická revoluce. V plánu je zabývat se trendy v medicíně a farmacii se speciálním zasedáním věnovaným budoucnosti psychiatrie. Zde všude bude ruská přítomnost minimální.
Existovaly snahy odpoutat se od Ruska, dost možná postavit před něj stěnu tak, aby bylo odsunuto od všech politických a hospodářských záležitostí a problémů světa. Když se země začala rozvíjet a vykazovat výsledky i úspěchy, když se ekonomika Ruska neprohnula, ač ji pohřbívali, najednou bylo potřeba vztahy s Ruskem když ne urovnat, alespoň se k němu přiblížit. Neříká se nadarmo, že nepřátele je potřeba mít u sebe blíže než přátele.
Rusko se nikdy nezříkalo spolupráce. Jenže druzí nechtěli. Putin postupuje velmi moudře, když do Davosu nejede. Pro něj by to nemělo smysl. Poslouchat další ekonomické rady? Rusko se samo nějak se vším vyrovná, bez cizích lekcí a výtek. Trutněv – to je něco jiného. Rusko má prvořadou záležitost – rozvoj Dálného východu. Je možné, že se na fóru podaří zajistit si zde podporu.
Převzato z Politrussia.com
