Vedení EG pozoruje, že v předvečer prezidentských voleb v USA vyšly do popředí plány zahraniční politiky, ale místo pro transatlantické vztahy se v nich nenašlo. Kvůli tomu Evropa občas pochybuje o americkém vedoucím postavení, charakteru vzájemných vztahů a společných hodnotách, na nichž jsou založeny.
Schengen fakticky už neexistuje„Dnešní neshody je mnohem těžší překonat: odrážejí hluboký nedostatek jistoty evropské společnosti v myšlence jednotné Evropy a v přednostech globaliace. Tato nejistota jde ruku v ruce s nebezpečným procesem rozplývání se transatlantických vztahů”, souhlasí s politology analytička střediska Carnegie Europe Judy Dempsey.
Podle jejích slov je už mrtvá myšlenka, na jejímž základě vznikala Evropská Unie — princip otevřených hranic. Samotná koncepce jednotné Evropy zahyne, jestliže se Starému světu nepodaří zvládnout pro kontinent největší výzvu — rozpad západního liberálního pořádku.
„Evropa je rozpolcená, zranitelná a špatně stojí na nohou. Národní vlády jdou různými směry”, praví se v referátu EG. Odstředivý trend se jasně projevuje na příkladu tří vedoucích evropských zemí: Francie, Německa a Velké Británie, hledajících nové partnery.
The Fiscal Times uvedl tři důvody, proč Paříž nepožádala NATO o pomocPaříž se přiklání k alianci s Moskvou — francouzská vláda hodnotí terorismus jako největší hrozbu pro celý kontinent a vede mezi západními zeměmi nejaktivnější kampaň v Sýrii. Prezident Francie Francois Hollande sází na Rusko jako na nejdůležitějšího partnera v dosažení hlavního, podle názoru Paříže, cíle Evropy — snížení přívalu syrských uprchlíků k hranicím EU.
V Berlíně chápou, že politika „otevřených dveří” Merkelové bude fungovat pouze tehdy, když se podaří snížit příval uprchlíků, přijíždějících do EU přes turecké území. Velká Británie sází na Čínu z ekonomických důvodů: země potřebuje zahraniční investice na rozvoj infrastrukturních projektů, na něž je těžké najít peníze vzhledem k politice tvrdé rozpočtové ekonomiky. Britové se připojili k čínskému projektu Asijské banky infrastrukturních investic (AIIB), neohlížejíc se na kritiku ze strany Washingtonu.
FT o politických rizicích roku 2016: Čína a Británie připravují překvapeníAnalytici Eurasia Group očekávají, že v tomto roce se tyto faktory odrazí na neshodách transatlantické unie z důvodu konfliktu na Ukrajině, kde Evropané s menším nadšením než USA přijali zavedení sankcí vůči Rusku. Odborníci se domnívají, že dojde ke shodě zájmů Francie a prorusky naladěných evropských prezidentů, například Viktora Orbána a Alexise Tsiprase, a vytvoření takového bloku bude mít za následek zrušení evropských sankcí vůči Moskvě. Washington je následovat nebude.
„V roce 2016 transatlantické vztahy už nebudou hrát rozhodující roli v určování priorit pro evropskou a americkou politiku”, uzavírají odborníci.
