USA odmítly přijmout ruskou delegaci a jednat o situaci v Sýrii ! Sýrie, Írán a Rusko připravují velkou ofenzívu. Bude Rusko bombardovat americká letadla?

15. 10. 2015        AENevs 
Pozorovatelka
V úterý ruský prezident Vladimír Putin informoval o návrhu Ruska uspořádat mezinárodní schůzku věnovanou Sýrii a vyslat do Washingtonu ruskou delegaci v čele s premiérem Dmitrijem Medveděvem.
„Dostali jsme (od Spojených států) odpověď, že poslat (americkou) delegaci do Moskvy nemohou a přijmout ruskou delegaci ve Washingtonu rovněž nemohou“, řekl Lavrov ve svém vystoupení ve Státní dumě (více a video zde). Tisíce íránských jednotek a bojovníků skupiny „Hizballáh“ se připravují na velkou ofenzívu proti ozbrojencům v provincii Aleppo, útok bude proveden s podporou ruského letectva

Podle agentury Reuters akci provedou tytéž jednotky, které minulý týden osvobozovaly provincii Hamá, ke kterým se přidají tisíce vojáků íránské armády, kteří v posledních dorazily do Sýrie. Současná situace v provincii Aleppo, v druhém největším městě Sýrie, zůstává nejasná. Pokračují v ní boje mezi syrskou armádou a opozičními skupinami, jednotkami spojenými s „al-Káidou“ a „Jeb al-Nusra“, v Rusku zakázanými jako teroristické organizace „Islámského státu“. Během dvou let bojů se žádné ze stran nepodařilo získat vítězství ve zchátralém Aleppu. Severně od Aleppa provádí letecké údery US Air Force, kterými se snaží oslabit pozici „islámského státu“, navíc je tato oblast pozorně sledována Tureckem jako provincie hraničící s Tureckem. (zdroj)

Jak operace v syrském Aleppu dopadne, je otázka, jisté ale je, že Rusko neustále Spojené státy vyzývá ke spolupráci, avšak z nějakého „zvláštního“ důvodu USA spolupráci odmítají. O zahájení ruských akcí v Sýrií měl Obama být informován již na společné schůzce s Putinem na půdě OSN, kde na tuto informaci měl reagovat slovy: „To jsme předpokládali“. Následně Obama stáhl své „veleúspěšné“ bojovníky proti IS a ukončil program jejich vyškolování. A jedinou oblastí, ve které jsou USA ochotny v otázce Sýrie s Ruskem jednat nadále zůstává bezpečnost amerických letadel. Ale k čemu asi jsou, když společný boj proti IS Spojené státy odmítají?
NATO se do bojů nezapojí
Pak zde máme NATO, které od začátku prohlašuje, že se do bojů v Sýrii nezapojí a máme zde EU, která – ač nejvíce odnáší americkou politiku na Blízkém východě a jeho rozvrat, kterého je uprchlická krize výsledkem – volá, aby Rusko přestalo bombardovat Al-Káidu a Jeb al Nusru a další odnože IS (a čerstvě EU označila prezidenta Zemana, který od začátku volá po spojenectví v boji proti islámským teroristům za islamofoba).
Celá současná situace vyznívá tak, že Rusko zůstalo ve svém boji proti radikálům IS zcela osamoceno (nepočítáme-li Sýrii, Írán a event. Čínu, která se netají případnou podporou Ruska, Sýrie a Íránu). A nejlépe postoj západního světa asi shrnul čečenský prezident Kadyrov, který řekl: „Zdá se, že celý svět by měl Rusku tleskat, ale Spojené státy a západní země se nejvíce obávají ztráty IS,“ – uvedl šéf Čečenské republiky.

Od začátku lze reakce USA a Západu na ruské kroky v Sýrii shrnout dále do věty: „Rusko se utopí v bahně“. Čímž bylo řečeno, že se předpokládá, že Rusko nemá na to, aby bylo ve vojenských operacích úspěšné a bude-li ponechán boj proti IS pouze na něm (což se děje a odmítnutí ruské delegace Washingtonem je toho jen dalším potvrzením), Rusko brzy padne – obzvláště, bude-li syrská tzv. „opozice“ nadále podporována Spojenými státy – viz 50 tun munice pro opozici. To hlavní, s čím se nepočítalo, je možnost, že by Rusko mohlo uspět.

První šok – ruské letecké útoky přinášejí za několik dnů větší efekt, než boje západní koalice za několik let

Informace o úspěšném likvidování center IS, které Rusko vysílalo a vysílá v přímém přenosu, se staly prvním políčkem do tváře USA a Západu. Ukázalo se, že když se opravdu chce, tak IS porážet lze. Jedinou reakcí, na kterou se USA a Západ zmohly, bylo rozpoutání informační války, ve které již před prvním ruským útokem byla připravena videa o smrti civilistů (Putin: „Informace o civilních obětech v Sýrii vznikly před ruskými nálety.“). Později (kupodivu!) informace o civilních obětech ustaly i přesto, že Rusko intenzitu leteckých útoků zvýšilo. Ale už v této době musel Západ a USA čelit kritice za to, že Rusku se daří to, co se Západu nedařilo dlouhé měsíce až roky, viz například britský tisk či článek Syrské judo Putina.

Druhý šok-ruské rakety Kalibr 

Nejen celý západní svět, ale především USA nevěřily svým očím nad raketami Kalibr, které Rusko odpálilo z lodí Kaspické flotily. The Daily Beast: Ruská megarateketa otřásla světem (stačí jí loď 200 m délky o výtlaku 1500 tun vody, zatímco americká raketa Tomahawk potřebuje loď o výtlaku 9000 tun), Washington post: Rusko a jeho akce v Sýrii překvapily USA, Huffington post: Ruskými akcemi v Sýrii utrpěla prestiž USA, Britský expert: Západ se bojí vítězství Ruska v Sýrii, The Daily Best: Svět je omráčen ruskou raketou.
Diplomati EU: Moskva zamíchala v otázce Sýrie všemi kartami
Nelze se divit, že pro udržení prestiže se USA uchýlily ke tvrzení, že čtyři rakety dopadly na území Íránu, odkazujíc se v tom na anonymní zdroj informace, kterou následně nedokázaly potvrdit a kterou Írán vyvrátil.
A nelze se divit, že mluvčí ruského ministerstva zahraničí v reakci na to prohlásila, že Rusko čelí bezprecedentní informační válce 
 
Spadlo Rusko do léčky anebo si na sebe Spojené státy ušily boudu?

Ač beru, že Rusko má na Blízkém východě svůj zájem, který představuje Sýrie tím, že hlídá Středozemní moře a tím cestu, aby Evropa nenahradila ruské energetické zdroje blízkovýchodními a tím v zájmu USA ekonomicky oslabila Rusko co by konkurenční velmoc přesně v souladu s americkým zájmem o odstranění energetické závislosti Evropy na Rusku (Sedm zemí do pěti let), je zde skutečné nebezpečí pro Evropu a celý svět a tím i pro Rusko, které představuje Islámský stát (jak řekl Pjakin, „neoficiální“ armáda USA). Rusko se tomuto nebezpečí postavilo a očekávalo, že svět se přidá. Jak vidno, USA spoluúčast odmítají, stejně tak Evropa. Nejspíše se čekalo, že Rusko zabředne do „bahna, ve kterém se utopí“, proto se nepočítalo s tím, že Rusko by mohlo být úspěšné. A Rusko úspěšné je! Spojené státy jsou tím rozladěné natolik, že to vede k rozkolu v jejich vládě a velmi obtížně se s realitou vyrovnává i Obama, který v tv pořadu na téma Sýrie reagoval velmi podrážděně.

Barack Obama v pořadu 60 minut 
 
Bude Rusko bombardovat americká letadla?

Rusko nechpe, proč Spojené státy shazují zbraně opozici (Usáma se směje ze záhrobí, USA ho podporují) stejně jako nechápe odmítání Spojených států ke společnému postupu proti Islámskému státu (A v čem se kdy dalo USA věřit? Myslím, že i Ukrajina už by mohla vyprávět, jak naletěla). A objevila se zpráva, že Rusko je tímto postojem USA natolik znechuceno, že se rozhodlo bombardovat letadla USA, které zbraněmi podporují islámské teroristy.

Zpráva vyšla na nepříliš důvěryhodném zdroji (v českém překladu je zde) a osobně nevěřím, že Rusko na americká letadla skutečně zaútočí. S čím ale souhlasím je fakt, že Rusko se ocitlo v léčce, protože vším se potvrzuje, že Spojeným státům a Západu vůbec nejde o likvidaci islámských teroristů! Poté, co se to nepodařilo přes Ukrajinu (která je Spojenými státy totálně odepsaná), jde přes Sýrii o rozpoutání světové války, kterou USA tolik potřebují ke své záchraně. Snahy Ruska o spolupráci v boji proti IS jsou marné a předem odepsány k nezdaru – Spojené státy dál vedou válku proti Rusku, tedy proti zemi, která by se mohla stát velmocenskou konkurencí (ač v tom je jejich vláda rozpolcená, jak se to ukázalo obzvláště při schvalování dohody s Íránem).

Sestřelení letu MH17

Aby léčka na Rusko byla dokonalá, v této době Holandsko vydalo zprávu o výsledcích šetření pádu Boeingu 777. Ač zpráva potvrdila ruské závěry, že letadlo bylo sestřeleno systémem BUK, v dalším tvrdí, že raketa byla vypálena z území ovládaného separatisty, ač v té době šlo o území ovládané ukrajinskou armádou, na kterém ukrajinská armáda instalovala systém BUK, jak o tom ukrajinská televize informovala ve zprávách z 16. července (čas 4:15 zde). Zároveň zpráva tvrdí, že střepiny ukazují na novější typ rakety BUK, tedy ruský, hned na to ale Holandsko informuje, že neoficiální cestou dostala vyšetřovací komise satelitní snímky NASA z té doby, o které Rusko několikrát marně žádalo! Nakolik je to nadějné, těžko říct, ale hovoří-li Rusko o spiknutí v tomto vyšetřování, není daleko od pravdy.

Ono by se dalo pochybovat, jestli se Rusko proti závěrům holandské vyšetřovací komise ohrazuje právem, ovšem v kontextu celosvětového dění (a tedy v kontextu reakcí Západu na odmítání spolupráce s Ruskem v bojích proti IS), dostává zpráva o vyšetřování pádu letu MH17 zcela jiný nádech! A ten nádech se jmenuje likvidování konkurence USA!

Shrnutí

Ač nepopírám, že Rusko má v Sýrii svůj zájem, největším jeho „proviněním“ je, že se nestalo další východní kolonií USA a Západu, kolonií, která poslušně odevzdá své zdroje stejně, jako to učinila východní Evropa po pádu Berlínské zdi. Západní svět obviňuje Rusko z mocenských ambicí, ale správné pojmenování zní: Strach z konkurence, která by mohla ohrozit léta trvající velmocenský vliv a mocenské ambice USA, za kterými stojí tolik krve, že Rusko je vedle toho jen velmi slabým odvarem – připustíme-li Čečensko a Gruzii, kterými se Rusko jen bránilo dalšímu přibližování základen NATO ke svým hranicím!

Na území Sýrie a tím obzvláště na území Turecka, se střetávají dvě politiky: západní politika „tady a ťeď“, tedy politika bez vize a ruská politika vize, která přemýšlí do budoucna stejně, jako politika globalistů (GP).

Bude zajímavé sledovat, kdo bude dostávat přes prsty a kdo naopak bude podporován (ať už jde o Sýrii a tím především o Írán, kterému napříč světem svítí zelená či o let MH17, který v tom hraje významnou roli).

Svůj názor na současné dění jsem popsala ve dvou článcích – první je o naší „době ropné“, tedy o trubkách, kterými se hraje o příští moc „Sedm zemí do pěti let„, druhý je o stěhování moci ze Západu na Východ a nepovažuji za náhodu, že místem konfrontace se stává Turecko s biblickou horou Ararat (území budoucího Kurdistánu) jak o tom píšu v článku „O potopě světa“ .

A optikou těchto dvou pohledů si trvám na tom, že Západ končí. Stokrát může Rusko zůstat osamoceno, jako v dobách Napoleona či Hitlera, Rusko opět bude vítěz. Je škoda, že Evropa se nepoučila a že místo zmoudření se opět pasovala do role Napoleona i Hitlera (Francie a Německo opět dění velí a opět tak činí pod taktovkou USA-VB).

Pak já svým astro pohledem s tím zcela souhlasím – Evropa je opět slepá! Jen bych si k tomu dovolila doplnit, že ještě více slepá, než za pána na obrázku.
Pozorovatelka