Síla Nabucca nejdříve čti text:
Přátelé milí,
existuje několik druhů protestů. Jeden z nich vám chci ukázat výňatkem z opery G. Verdiho Nabucco – sbor zotročených Židů odvlečených po prohrané válce do Babylonu asi 590 před našim letopočtem.
Opera se hrála v Římě letos při příležitosti 150 výročí moderní Itálie za přítomnosti Berlusconiho a starosty Říma. Už před začátkem opery byl dlouhý potlesk (Italové, jak víte, milují Verdiho a jeho opery většinou znají nazpaměť a slavné árie zpívají).
Opera proběhla normálně až k uvedenému sboru, jehož první slova v překladu jsou: “Oh má země, tak krásná a ztracená”. V hledišti bylo zvláštní napětí, které cítil dirigent i účinkující. Když skončil sbor otroků, byl obrovský aplaus.
Dirigent slyšel výkřiky: “Opakovat!” A rozruch neustával. V Itálii není zvykem opakovat části v průběhu opery, ale nakonec, když se rozruch utišil, obrátil se dirigent na Berlusconiho a řekl: Mluví dirigent Riccardo Muti – “Jsem Ital. Cestuji po celém světě a teď se stydím za to, co se děje v mé zemi a proto (k obecenstvu) přijímám Vaši prosbu k opakování! Nejen pro vlastenecký obsah, ale při dirigování slov “Oh má krásná ztracená země”myslím na to, že když budeme takto pokračovat v přijímání islámu, zničíme kulturu, která tvoří historický základ Itálie. V tom případě bude naše země opravdu ztracena. ” Potom řekl: “Já, Muti, jsem mlčel po léta. Nyní bych chtěl dát této písni skutečný význam. Jsme doma v Římě, v divadle se skvělým sborem a nádherným doprovodným orchestrem. Navrhuji Vám, abyste se připojili a budeme zpívat všichni spolu.” Potom zahájil opakování písně sboru, obrátil se k publiku a dirigoval jejich zpěv. Lidé byli vidět jen tmavě, protože osvětlené bylo jen jeviště, ale jak publikum, tak všichni na jevišti, zpívali ve stoje. Když sbor skončil, bylo vidět, jak si ženy zpívající ve sboru utíraly slzy.
Také je nám, v české kotlině, třeba takového Nabucca !!!
