Petr Hájek
8. 9. 2015 ProtiProud
PETR HÁJEK komentuje zvedající se vlnu mediální propagandy, která nás má připravit na skutečné záměry organizátorů „stěhování národů“, německého sociálního experimentu, jenž má precedens jen v dobách Hitlerových.
Atmosféra rychle houstne. Nápadně se začíná podobat své sestřenici z dob německého protektorátu, respektive „heydrichiády“. Vyjádřit se odmítavě k přistěhovalcům, nebo dokonce „schvalovat atentát“ (například na imigranty z dodávky v Rakousku), znamená okamžitý mediální, profesní a politický lynč. Pokud nesouhlasíš, lépe je mlčet. Platí už opět mantra z dob totality: Nic si nemysli. Pokud myslíš, nic neříkej. Pokud mluvíš, nic nepiš. Pokud napíšeš, nepodepisuj se. Pokud se podepíšeš – tak se pak nediv.
Roň slzy
Někdejší hit Yvonny Přenosilové dostal nový obsah: Kdo neroní slzy nad utopeným „chlapečkem z pláže“ Ajlanem Kurdim a současně nevolá „Vítejte, uprchlíci!“, je odsunut na okraj společnosti – zatím „jen“ mediálně, brzy, jak ukazují mnohé příklady, také justičně.
Pokud se nyní nedáme slyšet a vidět, pokud se nyní dáme zastrašit a zmanipulovat, pak odbíjejí poslední měsíce, hodiny a dny naší národní existence, jak jsme ji po staletí znali
Proto už není v Evropě politik, který by v jakémkoli vyjádření nejdříve nezamáčkl neupřímnou povinnou slzu nad tou (inscenovanou) „hrůzou“. Proč neupřímnou? Jednak každý z nich ví, jak to s tímto “zlomovým případem” ve skutečnosti je. Ale především – vraždy stovek a tisíců dětí v rozbombardovaných a rozvrácených zemích Američany, Francouzi a dalšími „spojenci“, jim nestojí ani za slovo. Pokrytectví se definitivně stalo základní normou přechodu do nové reality.
Atmosféra houstne stejně rychle, jak se zvyšuje tempo, v němž je nutno dostat do prostoru Evropské unie co největší počet „imigrantů“ – a současně zabránit tomu, aby si veřejnost stačila uvědomit, o co se tady doopravdy hraje. Kdo se ozve s varovným hlasem, musí být okamžitě zlikvidován.
Morální kýč jako metoda
Propaganda se rozjela na plné obrátky. Angelu Merkelovou zbožňují a vzývají německá média stejně, jako arabské politické elity. Pionýři (tentokrát bez rudých šátků) vítají před kamerami „uprchlíky“ na německých nádražích zpěvem pokrokových písní, květinami a milými hračkami. Občas se stane nedopatření, třeba když muslimským dětem rozdávají plyšová prasátka. Spraví to rychlý střih. Božská Angela si při tom asi dojatě vzpomíná i na svou pionýrskou minulost z NDR – aneb, co se v mládí naučíš…
Jenže i „vítačská lež“ dostává občas trhliny. Bavorsko, kam hlavní proud „báječných uprchlíků“ směřuje nyní především, při tom již temně duní hrůzou a nespokojeností. Oznamuje, že nestíhá imigranty ani registrovat, takže tito se na vlastní pěst vydávají do dalších německých spolkových zemí. Najednou je strach z islámského terorismu, který byl určující pro vytváření zákonů omezujících občanské svobody, (mediálně) ten tam: Vsaďme se, že dokud bude vlna „utečenců“ pokračovat, k žádnému islamistickému útoku v Evropě už nedojde. Ten z vlaku ve Francii (sám o sobě dosti podivný) byl na dlouhou dobu poslední.
Zázrak? Nebo by se to jen nyní do propagandistické mašinérie nehodilo a „soudruzi“ z Islámského státu dostali patřičné instrukce, či sami „pochopili“? Tajné služby přitom (velmi potichu) připouštějí, že infiltraci nejsou schopny v této fázi již ani podchytit.
Že se to neobjeví ve zpravodajských relacích? Tam se toho neobjeví! Pokrytecký morální kýč cynicky manipuluje cennými lidskými pojmy jako „solidarita“ či „soucit“. Ale třeba sdělení, že i v onom nejpříkladnějším z nejpříkladnějších – Německu – jen pouhá pětina občanů patří k „vítačům“, zatímco zastrašená většina se proměnila v „mlčící“, se nanejvýš jen formálně mihne televizí, překryto uvítacími sbory „pionýrů“.
Lidovci se nemění
Pročpak se asi stalo, že také rakouská vláda se náhle přidala „k říši“ stejně spontánně jako kdysi za jiného německého kancléře, když pro „integraci s Německem“ hlasovalo devadesát pět procent Rakušanů? Pročpak nám rakouská ministryně vnitra vyhrožuje „evropskými sankcemi“, pokud nepřijmeme povinné „kvóty“? Proč rakouský premiér opakuje včera stejnou mantru při jednání se svým slovenským a českým protějškem?
Důvod je poučný: Blíží se volby a rakouští lidovci mají problémy. Jejich preference klesají, tuší, že s veřejností (její mlčenlivou většinou) je tomu podobně jako v „říši“ – a ta může ve volbách anonymně promluvit a spočítat jim to. Proto se orientují na jinou voličskou skupinu. Vídeň, která bude pro výsledek voleb tamních rozhodující, mezitím hlásí, že zdejší „imigrantská strana“ je už dostatečně silná, aby volební klání rozhodla. Přistěhovalci prostě Vídeň zcela demokraticky “převezmou”.
Opravdu je to tak. Rakousko už v minulosti nabralo tolik „imigrantů“ – a ti mají nyní volební právo – že zdejší volby patrně rozhodnou. A lidovci – jak je jejich tradicí v celém středoevropském prostoru – půjdou s každým, kdo jim umožní alespoň si ve vládě „líznout“. Tak se nyní lísají k mohamedánům a spol. Obraz toho, co nás také brzy čeká, pokud dáme příležitost „proimigrantskému“ Bělobrádkovi a jeho druhům z KDU-ČSL, kteří nyní surfují na vlně mediální propagandy jako vzory pokroku, solidarity a lidskosti.
Zuby
Propagandisté jsou v rauši. Jed a krev z jejich výkonů jen kape. Jakže to bylo s mrtvými z dodávky na rakouské silnici, která jako první zvedla „vlnu solidarity“? Jedna z našich podnikatelek, která používá stejný vůz nás upozornila na malý detail: Jakmile se nákladový prostor uzavřel, museli se v něm ti lidé udusit do patnácti dvaceti minut. Prostě plánovaná vražda, atentát. K čemu asi měl posloužit? Příliš to ale nevyšlo – pokud vynecháme lidoveckého politika, který dostatečně nelkal – a byl vzápětí exemplárně popraven. Ostatně všimli jste si, jaké je kolem tohoto atentátu už ticho?
Jak by ne? Skvěle ho nahradil nešťastný chlapeček Ajlan Kurdi. Svět obletěla jeho fotografie na pláži. Pak ale přišly další – ty se již do hlavních médií kupodivu nedostaly. Nyní již víme, že s mrtvolkou dítěte bylo manipulováno. Tato bestialita – ve snaze vytvořit patřičně jímavý obrázek – vypovídá o charakteru a mravních „hodnotách“ těch, jimž jsme právě vystaveni na milost a nemilost – více než snímek sám.
 |
| Najít mrtvé dítě |
 |
| Přenést mrtvolku na fotogeničtější místo |
 |
| Správně naaranžovat….. |
 |
| Snímek který “probudí srdce Evropanů” už může obletět svět |
Podobně jako legenda: Nešlo o uprchlíky. Na svém facebooku o tom píše jeden z mála nezkorumpovaných novinářů, Ivan Brezina:
„S nešťastným utopeným tříletým Ajlanem Kurdim nám bohužel někdo neřekl celou pravdu. Jeho rodina podnikala riskantní plavbu do Evropy proto, aby si tam otec mohl nechat udělat nové zuby. V Turecku, kde měli práci a bydlení, by totiž ty zuby byly moc drahé. (…) Viz zdroje zde, především video na YTB, kde Ajlanova teta vysvětluje zuby jako primární důvod plavby do Evropy:
Krása nechtěného
Jsme konfrontováni s největším útokem na evropskou civilizaci v moderních dějinách. Nejde o žádné spontánní a autentické „stěhování národů“ jako v minulosti, jak se nám snaží namluvit propagandistický mainstream. Tento proces je naplánovaný a řízený. Má svůj jasný cíl. Konspirační teorie? Mohla by být, jenže, jak to tak už bývá, občas se někdo krásou nechtěného podřekne.
Německý prezident Gauck před týdnem pronesl na téma imigrace významná slova:
“Ještě více lidí než dosud se odpoutá od obrazu národa, který je homogenní, ve kterém je mateřskou řečí skoro všech němčina, ve kterém převažuje křesťanství a světlá barva kůže… Musíme národ nově definovat jako společenství různých.”
Mohli bychom si říci – ať si Němci dělají, co chtějí. My si svoji řeč, tradice či víru ubráníme. Naše vláda přece jasně dala najevo, že žádné „povinné kvóty“ nepřijme, žádná masívní vlna se přes nás zatím nevalí. I ten Václav Klaus se svojí Výzvou vládě asi jen „vlamuje do otevřených dveří“, jak mu nyní předhazují média společně se soudruhem Bělobrádkem a Sobotkou.
Všechno je jinak
Není větší omyl. Až dojde za pár týdnů v Bruselu na lámání chleba, nebude se již primárně hovořit o kvótách – a naši hrdinové přijmou „společnou azylovou politiku EU“. To zní přece docela nevinně. Až na to, že už dnes víme, že její součástí budou také „stejné podmínky pro azylanty“. Jinými slovy – budeme povinni vytvořit pro ně stejné „materiální zázemí“ (peníze, ubytování, oblečení atd.) jaké nyní dostávají v Německu. V té chvíli se všechno změní. Už pro ně nebudeme „tranzitní“ – ale cílovou zemí.
Velet bude kdo jiný, než vůdce – posvátná kancléřka Merkelová. A mediální propaganda, která si právě natřásá svaly a trénuje, to brzy učiní jedinou přijatelnou normou – o níž se nediskutuje. Tedy pokud nechcete ztratit zaměstnání, společenský status či nedostat děti na školu. Všechno už tu bylo. Také u nás se vzápětí vytvoří pětina těch, kteří budou „vítači“ – už se ostatně pod dohledem pokrokových primátorů Brna a Prahy (za ANO) formuje. A také u nás už bude opět definitivně mlčet většina, vystrašená z mediálních pogromů a lynčů na ty, kdo se odvážili nesouhlasit.
Nesmysl?
Přečtěme si ještě jednou „prorocká“ slova soudruha německého prezidenta. Vyplývá z nich jediné: Pokud se nyní nedáme slyšet a vidět, pokud se nyní dáme zastrašit a zmanipulovat, pak odbíjejí poslední měsíce, hodiny a dny naší národní existence, jak jsme ji po staletí znali. Nebo už se stalo? Těžko říct. Jasné je pouze jedno:
Všechno je jinak.
Související z ProtiProudu:
Magické záhady kolem “nešťastných běženců”: Jak mohou přežít bez podpůrného týmu? Nijak! Lžou nám ráno, lžou nám v poledne, lžou nám večer. Proč Kocáb nedemonstruje?
Metoda, jak ovládnout Evropu i nás: Uprchlíci jako zbraň ve speciální “barevné revoluci”. Demonstranti před ČT: Lžete za naše peníze! Oba prezidenti mluví jasně. Informace z temného příšeří amerických zájmů
