George Friedman
2.9.2015 Stratford a Kosa zostra čili https://vlkovobloguje.wordpress.com/
Vážený čtenářům předkládáme překlad článku, který k výročí vypuknutí 2. světové války napsal americký myslitel a komentátor G.Friedman.
Různé okolnosti mne dnes přivedly do domu na rakousko-německé hranici, kousek na jih od Salzburku, nějakých pět mil od města Berchtesgaden na německé straně hranice. Dům Adolfa Hirtlera, Berghof, leží nad městem, na jednom z kopců Bavorských Alp. Pokud měl kdy Hitler nějaký skutečný domov, bylo to zde, a bylo to také místo, kde se setkal s mnoha významnými lidmi, zvlášť v období těsně před válkou.
Úplně náhodou je právě dnes šestasedmdesáté výročí zahájení Druhé Světové Války v Evropě. Být zde v tuto dobu je zvláštní pocit. Je zde přítomen duch historie ale je to spíše stav mysli, protože Berchtesgaden je pěkné ale jinak docela obyčejné místo. Lidé obecně cítí, že by takové město mělo být obdařeno patinou výjimečnosti, která ulpívá na všem. Ale takhle historie nefunguje. Existuje patina mysli, ne patina místa. Každé první září od roku 1939, na místě jako toto, vyvolává pocit, jak potřebné je vystihnout skutečný význam muže, který žil tam nahoře na kopci, na který se právě dívám.
Po sedmdesáti šesti letech se zdá být vhodné uvědomit si, co všechno vlastně ve světě změnil Hitler a válka, kterou vyvolal. Není to vůbec snadná otázka, protože pro nalezení správné odpovědi se v mysli musím odpoutat od všeho toho bezdůvodného zla, které napáchal. Je těžké se od toho odpoutat, ale pak lze říci, že zanechal světu jen málo, snad s výjimkou vědomí, že civilizace je jen tenká slupka, kryjící přirozenou zvířecí divokost lidství. Jenže k tomu, abychom si toto uvědomili, vůbec nepotřebujeme Hitlera. My lidé odjakživa dávno tušíme, co se skrývá pod naším povrchem.
Otázkou tedy zůstává, jak se změnil svět následkem Hitlerova rozhodnutí napadnout Polsko.
Cena zaplacená Evropou
Prvním důsledkem je zřejmě zničení hegemonie Evropy nad velkým počtem zemí po celém světě a vlivu Evropy na ostatním zbytku světa. Během patnácti let od konce války Británie, Francie, Belgie a Holandsko ztratily svá impéria. Hrstka evropských národů dosud dominovala světu. S koncem války tyto národy ztratily vůli, energii a bohatství, které jim poskytovalo jejich moc. Po chabých a beznadějných pokusech o odpor se tyto země dobrovolně účastnily rozebírání toho, o čem si kdysi myslely, že jim je navždy přisouzeno.
To ovšem změnilo obrysy světa ale ta změna byla způsobena víc vyčerpaností Evropy než důsledkem odporu světa proti Evropě. Po válce musela Evropa úplně všechno postavit znovu. Ambice k vládnutí byly vyčerpány. Ať už ty ambice byly jakékoli, na ztrátě všech ambicí kromě touhy po pohodlí je vždy něco smutného. Vůle dominovat, jakou vidíme v extrémní formě v Hitlerových choutkách, mrazí krev. Ztráta všech velkých ambicí ji jen ochlazuje. Evropa ztratila svou bezstarostnost, která ji vždy tak zdobila. Místo toho získala přehnanou opatrnost, která Evropě ztěžuje situaci kdykoli, když se její mysl má povznést nad obyčejné věci.
Bez Hitlerovy bezohledné drzosti je svět určitě lepším místem pro život. Je pravděpodobně lepším místem pro život i bez britského a francouzského imperialismu, ačkoli když vidíme, co po něm zůstalo, nejsme si jisti, zda trosky říší jsou cennější než trosky postimperiálního světa, ať už za ty trosky může kdokoli. Hitler určitě takový výsledek nechtěl. Myslím, že byl upřímný, když tvrdil, že by nechal britské imperium netknuté, dokonce včetně jeho loďstva, pokud by Spojené Království uznalo dominanci Německa nad evropským kontinentem. Potřeboval ten mír s Brity, aby mohl zničit Sověty. Ale Britové jako národ by na takovou dohodu mohli přistoupit jen tehdy, pokud by mohli uvěřit Hitlerovým slibům. Jakkoli mohl být v roce 1940 upřímný, Britanie by se nemohla spolehnout na trvalost jeho slova. V důsledku toho nakonec spáchal Hitler v Berlíně sebevraždu a Britanie řídila rozpouštění svého vlastního imperia, což byla jediná věc, která by znechutila Hitlera stejně, jak znechutila Churchilla. Churchillův imperialismus a Hitlerův rasismus se v tomto bodu setkaly.
Ještě o jednu věc Hitler připravil Evropu: o její metafyzickou citlivost. Je překvapující, do jaké míry křesťanská Evropa opustila své křesťanství ve prospěch sekularismu. Všimněte si následující mapy:
Odklon od církve je vnějším projevem evropské schopnosti na nejvyšší úrovni myšlení pronikat k hlubšímu poznávání významu věcí. Ale nebyl to Hitler, kdo tuto vlastnost v Evropě zničil. Zničila se sama, zevnitř, mnoha způsoby, také radikálním skepticismem, odvozeným od sebeosvěty a sebeuvědomění. Ale Hitler dal této vlastnosti ránu z milosti tím, že přizpůsobil postavy jako Friedrich Nietzsche a Richard Wagner svým politickým cílům, čímž delegitimizoval nejen je ale i tradice, ze kterých povstali. Hitler se svým vlastním způsobem nazírání hloubky věcí způsobil, že jakékoli způsoby nazírání hloubky věcí přestaly být respektovány a staly se dokonce podezřelými. Existuje jedno rčení: „Němečtí filosofové jdou do větší hloubky, zůstávají tam déle a vracejí se špinavější než všichni ostatní.“. Nevím mnoho o filosofech ale Hitler, sám rádoby filosof, o nich určitě něco málo věděl a to připravilo Evropu o klenot jejího intelektuálního dědictví.
Říká se, že Napoleon nazýval Angličany národem hokynářů. Zjevně to myslel jako urážku, protože hokynáře pokládal za lidi s omezenou představivostí, ambicemi a důvtipem. Na tomto tvrzení o Angličanech je něco pravdy, ačkoli George Orwella vždy rozzuřilo, když někdo snižoval význam toho, čeho kdy Angličané dosáhli. Pokud jde o to, že Angličané vždy pochybovali o prospěšnosti a užitečnosti francouzské a zejména německé filosofie, měl Napoleon pravdu. Pak ale Hitler dosáhl něčeho zcela výjimečného: změnil na národy hokynářů národy celé Evropy. Po válce bylo posedlostí Evropanů být naživu. Později se to změnilo v posedlost usnadňovat si život. Napoleonova urážka naznačuje, že cílem života by mělo být víc než jen si usnadňovat život. Hitler tedy dosáhl něčeho, co by nás mělo vyděsit: hokynáři vládnou Evropě. Ale Evropa je posedlá usnadňováním života a na hluboké myšlenky hledí s nedůvěrou. Viděla, kam ty myšlenky vedly a nemá v úmyslu se tam dostat znovu. Největší mozky získávají svá MBA a ostatní široká veřejnost si v neděli ráda pospí. Vrak, který Hitler udělal z Evropy, si vytvořil sekularismus nejen ve vztahu ke křesťanství ale i ve všech pokusech o obnovení hloubky evropské kultury.
Moc Spojených Států
Ovšem kromě toho všeho, nejdůležitější věcí, kterou Hitler udělal, bylo, že pustil ze řetězu Spojené Státy, zemi, ve které vydělávat si na živobytí je definicí života. Hitler věřil, že jeho porážka bude znamenat triumf bolševismu. Ve skutečnosti znamenala triumf Spojených Států a jejich kultury, která je v západní Evropě šířena okupací a v sovětském bloku napodobováním. Spojené Státy úplně předefinovaly evropskou kulturu. Nositelem americké kultury nebyla Coca-Cola ale počítač. Počítač neměl nic společného s metafyzikou, pravdou nebo krásou. Přinesl tu nejužší formu věcné argumentace: umožnil věci uskutečnit a tím ospravedlnit jejich existenci. Počítač ovládl svět – a Evropu – a s ním přišel i způsob myšlení, kterým se vyznačuje programování, a který se natolik lišil od toho, který obsahuje evropská kultura, že připadal jako z jiné planety. Evropané ovšem pomohli vytvořit kulturu ale odkázali ji svému dědici, Spojeným Státům. Paradoxem je, že Spojené Státy zůstávají ze všech zemí tou nejzbožnější, s nejvyšším příklonem k církvím. Ve Spojených Státech je zbožnost a věcná argumentace kompatibilní – což je skutečnost, která si zasluhuje hlubší úvahu.
Hitler respektoval Josefa Stalina. Chápal radikální ideologii, která byla připravena zabíjet. Neměl přílišný respekt ke Spojeným Státům. Rozuměl Stalinovi ale nebyl schopen pochopit Roosevelta. Ale jak tady teď sedím a dívám se na Berchtesgaden, musím si znovu připomenout, že to byl 7.pluk pěchoty 3.divize americké armády, který obsadil město a Hitlerův domov. Američané toto místo okupovali až do roku 1995 a používali ho pro vojenské účely. To byla ta nejdůležitější věc, které Hitler dosáhl a také ta poslední, kterou by očekával. Hitler zatáhl Američany do srdce Evropy a zanechal Evropany totálně zranitelné proti všemu, co přišlo potom, a proti způsobu myšlení, používanému národem, který má hokynáře ve velké úctě. Hitler odstranil přehrady, které si kolem sebe Evropa vybudovala. Zmrzačil přitom celou Evropu a také Sovětský Svaz. Nedovedl si představit potřebu mrzačit Američany a ani by si nedovedl představit, že by toho mohlo být potřeba. A proto právě oni nakonec přestavěli Berchtesgaden a proto teď tady sedím a dívám se na něj. Hitler bude připomínán nejen jako velké zlo ale také pro skutečnost, v mnoha směrech daleko důležitější, totiž že téměř všechny důsledky jeho války byly naprosto neočekávané.
Pro Kosu přeložil JF
