Uprchlíci XVIII. – bumerang zklamaných nadějí

– vlk –
19.9.2015 Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com

Dnešní Uprchlíci budou úplně jiní, než jste zvyklí. Nebude v nich jediný link nebo třeba graf, žádný citát. Žádné dokládání. Pro mne dost divné. Na druhou stranu – jde o jasnou úvahu,, kterou jednak prověří praxe a pak – informace, na základě kterých byla napsána si nese v sobě hmatatelně – každý z nás. A tudíž si myslím, že nemusím nic dokládat.

Otec mého otce byl nesmírně sečtělý muž. A  v nemnohých chvílích, kdy jsme se potkali, se mi snažil předat něco málo z toho obrovského fundusu znalostí, kterými disponoval. Ne vždy se jeho snaha potkala s úspěchem. Ovšem když ano, byla to vždy náramná lekce, kdy mi bylo často stát s otevřenou pusou. Už proto, že ta lekce byla krajně jednoduchá a na výsost praktická.

Proč tenhle složitý osobní úvod? Protože jednou z prvních pouček, kterou jsem od něj slyšel, bylo – nejhorší zklamání, které můžeš zažít nebo někomu připravit jsou – zklamané naděje!

Bylo mi tehdy, když to zaznělo poprvé, hodně málo. Nevím přesně, jestli jsem tehdy počítal svůj věk na prstech jedné nebo obou rukou. To není důležité. X krát v životě jsem si na tohle sdělení v životě vzpomněl! Opravdu – nemůže se vám stát nic horšího, než když najisto očekáváte něco pozitivního a váš sen se následně zhroutí!!!

Kdyby někdo měl pochybnosti, doporučuji, aby si vzpomenul s jakými očekáváními jsme spojovali změnu režimu v Listopadu 89. A k jakému a bohužel trvalému zklamání z reality jsme se dopracovali! To zklamání naprosto nemá co do činění s tím, jestli ta očekávání byla reálná nebo zda jsme si ho svou konkrétní činností či nečinností zavinili či nezavinili sami. Míněn je fakt samotného probuzení do reality. Nikoli míra šoku a zklamání z ní. Tyto dva parametry jsou naopak zcela a v přímé úměře závislé na tom, do jaké výše naše předchozí očekávání byla vyšroubována a  do jaké míry můžeme to zklamané očekávání připsat na triko někomu jinému než sami sobě. A vůbec není důležité, zda oprávněně nebo ne. Hlavně najít viníka za to zklamání někde jinde než na konci vlastního ramene!

Vrátím se k tomu Listopadu, abych to ozřejmil – ačkoli zklamáni jsme všichni, tak méně ti, kteří jsou schopni si přiznat, že si za něj a  dokonce z nemalé části, můžeme všichni. Tím, že jsme rezignovali na kontrolu těch, kterým jsme svěřili moc a stát a ponechali jim volný prostor, aby si dělali, co jim libo. Největší frustraci pak prožívají ti, kteří odkazují zásadně na druhé – ONI nás oklamali, ONI nás okradli, všechno je to spiknutí, někdo mocný tahá ze skrytu za drátky a MY s  tím nic nesvedem a tak dále. Realisté vědí, že to bylo hlavně o nás samých a našem přístupu ke správě věcí veřejných.

Asi jsem nyní pěkných pár lidí naštval…. Ale nedá se nic dělat, vidím to takhle a nebudu lhát sám sobě. Ostatně, to by pak Kosa ztratila smysl, protože není ničím jiným než projevem mé osobní frustrace z polistopadového zklamání a osobní reakcí a snahou se s tím zklamáním vypořádat! A uznejte – nemůžete číst Kosu a  nadávat dnes na vlka a jeho reflexe, to nejde dohromady. Pohled do zrcadla někdy hodně bolí. Ale je životně nutný, nechceme li se stát něčím jako je fanatický islamista!

Je čas předchozí vlkova moudra jeho stařešiny spárovat s migranty, že? Tak se na to vrhněme!

Myslím, že až na nepatrné výjimky se všichni ostatní shodneme na tom, že typický migrant a uprchlík před válkou, tak jak je vidíme, spolu nemají moc co společného. Uprchlík je někdo, kdo chce sobě zachránit život a to je jeho v podstatě jediná priorita. Migrant je naopak osoba, která našla vhodnou záminku a příznivou situaci pro to, aby se usadila tam, kde jsou nejvyšší životní standardy, v kombinaci s nejvyššími zaručenými příjmy ze sociálních dávek. Ano jde o ono klasické Germany! Germany a/nebo Sweden! Sweden! či Hungary No!

Navíc, když slyšíte na různých televizních kanálech, to co někteří migranti otevřeně říkají do kamer – hlášky typu – v Německu se o nás postarají, vyléčí mi nemoci, v Belgii mi dají dům a práci, ve Švédsku budu mít peníze, atd.atd., pak je zřejmé, s jakými očekáváními tito lidé proudí do Evropy! Jeden nebo deset, stovka nebo tisícovka takto naladěných není problém. Ani po jejich konečném nárazu do reálna a totálního zmaru jejich nadějí! Jenže on jich přišel milion. Nejméně. A  další jsou na pochodu, či o tom uvažují.

Přidejte si k tomu obrázek mama Merkel, která je přece vysloveně chce, protože jinak by neříkala, že každého Syřana přijme do Německa, znásobte a umocněte to těmi četnými vítači a přijímači na všech možných hraničních přechodech a nádražích, rozdávající jídlo, oblečení, čokolády, hračky a  nadšeně mávajícími papundeklovými srdce s nápisy Refugges Welcome! Zkuste si následně představit sama sebe v tom davu mašírujících migrantů takovým vítacím, sťědrým a  chápajícím kordonem na prvním německém nádraží, kde vystoupíte …. Nebudete mít okamžitě nutně pocit, že ANO – jste na tom správném místě, že tady na vás opravdu čekali jak na smilování, abyste konečně s rodinou dorazil, že tady vám co nevidět dají ten dům, peníze a nejspíš i rovnou mercedes…. Pokud jste trochu znalejší, tak škrtnete toho medvěda, asi i ty peníze a dům, ale budete věřit na komfortní byt a  štědrou a trvalou sociální podporu určitě.

Že jako v našem světě, jak říkával s oblibou Klaus – neexistuje nic jako oběd zadarmo? Že si všechno normální člověk musí tvrdě odmakat? Že bydlení je, vedle zdraví, naprosto, či spíše fatálně nákladná záležitost, kterou si rodina jako celek financuje celý aktivní život? Že je třeba financí na vzdělání dětí, že je potřeba myslet na důchod? Že vlastně život běžného západoevropana je velmi o šetrnosti a odloženém konzumu? Že máte spoustu nepříjemných povinností? Že nemáte vůbec nic jistého? že když se vám nedaří, nikoho nezajímáte? Že mama Merkel na vás zapomene tak rychle, jak to jen půjde, a jediný její zájem o vás bude, abyste jí hodil hlas ve volbách, pokud k nim budete připuštěný, a jinak abyste co nejrychleji a nejdále zmizel z jejího zorného pole?

Jak se to porovná s vaším očekáváním a  na maximum vyšroubovanými nadějemi, že na vás v Německu/Švédsku atd. doslova čekali, že od nich dostanete cokoli, na co si ukážete, protože stačí jen říci kouzelnou formulku Syrian Refugee, co tak kouzelně otevírala zavřené hranice a lidská srdce? A najednou to nebude fungovat? Za to určitě někdo může a měl by nést důsledky té křivdy a újmy, které vašim očekáváním způsobil!!! Vy jste přece ten pozvaný a vítaný Syrian Refugee!!!

Nemohu si pomoci, frustrace a  zklamání, které čekají migranty v cílových zemích budou nesrovnatelně větší než ta, která známe z popřevratového vývoje v Česku!!! To nebude zklamání větší o řád, nýbrž hned o několik řádů!!! A bude se to násobit. S izolací přes řečovou barieru, s odlišnými zvyky domorodců, s každým nutným přizpůsobením se, s tím, jak se ukáže být nepřístupný trh práce, s tím, jak ti původně vítající najednou zlhostejní, s tím jak vaše děti se nebudou chytat ve škole, atd. atd..

Přidejte si k tomu další faktory – například nadcházející zimu. My jsme na ni zvyklí. Na Blízkém východě znají sníh tak nanejvýš z pohlednic od příbuzných z Evropy nebo amerických filmů. Ty ale neukáží jak den v Evropě je v zimě krátký, jak je málo slunce, jak je lezavě mokro a zima.Ostatně všichni se těšíme na jaro, až se prodlouží den, ukáže sluníčko a skončí ta depka z tmy a zimy…A tohle všechno, realitou válcovaný migrant a jeho rodina budou zažívat poprvé, podruhé, potřetí. Aniž by s tím měli předchozí zkušenost. Jejich deprese bude násobena. Do hodnot, které se s žádným českým Polistopadem nedají srovnat!

Tohle čeká migranty. A bohužel také ty kolem nich. Navíc – zůstanu u svého tvrzení, že pocit zklamání je násoben tím, jak vysoko bylo ono naše původní očekávání vyšroubováno vysoko plus tím, jak mnoho viny můžeme, za zklamání, připsat těm druhým!!!

Migrant si ani trochu nepřipustí, že jeho představy o životě v Evropě byly jeden velký a hloupý blud. Který si sám vysnil nebo mu ho někdo, nejspíše kvůli prachům za transfer, podstrčil! A stejně tak pro něj bude úplně jasné, že za to, že nemá ten barák, ten mercedesa a ty peníze, aby si mohl koupit ani zlomek všech těch úžasných věcí, které se mu tak líbí, mohou ti pitomí Němci, Švédové, atd. atd. co jedí vepřové a nevěří na Proroka. A mama Merkel? Jo tak ta bude jistě ze všech nejhorší! Ta přece tvrdila,že nás tu všechny chce a nyní nás nezná a nechce nám dát to, co nám po právu patří!

Takže v co ty zklamané naděje asi tak vyústí? V typicky české nadávání v hospodě nebo u počítače? Tomu přece nikdo z nás nevěří. Český a jižanský temperament nemají spolu nic společného. a ti zklamaní budou většinou velmi naštvaní mladí muži… Kteří mají úplně jasnou představu, jak má vypadat jejich životní standard a fungování všeho kolem nich… a kdo je povinen jim to, dobrovolně, či jinak zajistit. Tak jako to věděl a cítil každý v dějinách, kdo se kdy účastnil jakéhokoli převratu nebo revoluce. V základech každé takové dějinné události stály zklamané naděje nadkritické masy lidí. U všech revolucí bez výjimky! Jak u těch nyní zásadně špatných typu Velká říjnová, nebo Křištálová noc či dnes už v Čechách dokonce i husitství nebo vytvoření Československa, tak u těch správných, odkud se geneticky odvozuje naše epocha jako například Velká francouzská revoluce nebo revoluce americká. Máme se na co těšit! Zklamané naděje nejsou o xenofobii, zaprděném čecháčkovství, nacionalismu nebo populismu. Zklamané naděje jsou o těch, co ty naděje vzbudí, těch, co si je nekriticky osvojí a následné srážce s realitou a vystřízlivění těch původně snílků či zmanipulovaných… Vystřízlivěných nikoli žádoucně do reality a její akceptace, ale do jejich frustrace a nároků na naplnění jejich sci-fi představ! Jen o tomhle to bude. Se všemi z toho plynoucími důsledky.

Jenže na to nebudou slyšet ani vítači a už vůbec ne migranti a jejich převaděči a všichni ostatní, co na nich parazitují nebo je chtějí nějak zneužít. A samozřejmě ani ti, co nevystřízliví nikdy ze svého nutkání páchat dobro za každou cenu! A tyhle zklamané naděje se nám vrátí jako bumerang! Vrátí se NÁM, nikoli jim!

Ale já zůstanu u té staré moudrosti – nejhorší jsou zklamané naděje!