Tohle je humor z nenávisti, blbosti a sprostoty

Lubomír Man
21. 9. 2015
A to od samého začátku – a dokonce i od svého názvu – řadícího tyhle podivné lidské tvory do stejného biologického druhu, jakým jsou Pussy Riot. Přemalovali tank na růžovo zde a vůbec si neuvědomovali – anebo spíš v důsledku chybějící mozkové hmoty v jejích lebích nebyli schopni si uvědomit – že bez tohoto tanku a tisíců jim podobných, a se statisíci tankisty, kteří v těch tancích uhořeli, by se vůbec nenarodili.  

Jejich rodiče by jen proto, že byli Češi, skončili na roštech spalovacích pecí v Osvětimi, Majdanku, Sobiboru a dalších k tomu účelu zřízených táborů, třesoucích se už i s jejich zaměstnanaci nedočkavostí na to, aby hned po Židech začali na ty rošty pokládat právě Čechy (viz Bormannův oběžník č. 28/42 z 8. června 1942).

Už tehdy, podle zákonů republiky, měli být tito tzv performeři za svůj vandalský čin soudně stíháni, ale svedlo se to zřejmě na nevykořenitelný zápal nás, Čechů, pro legraci, takže performerům to s ohledem na národní kolorit vyšlo, čímž se jim otevřela cesta k činům ještě světobornějším.

A co je v rámci republiky světobornějšího než Pražský hrad? Už dva a půl roku žere tyto žhoucí nenávistníky lidové vůle skutečnost, že tam lid v jakémsi svém idiotském hlasování s převahou téměř celého jednoho milionu hlasů poslal Miloše Zemana, a nikoliv jejich žhoucího favorita Schwarzenberga. Clověka podle jejich gusta, šlechtice mezinárodního rodu a člověka čistě západního, člena Bilderbegu, kde se ve skrytu a stínu vytváří příští podoba světa, a nikdo se tam neptá ševce, instalatéra či prodavačky, jaký názor na to či ono mají oni, jako se ptali v té doslova šílené prezidentské volbě u nás, a kde to pak proto dopadlo tak, jak to dopadlo. K čertu s takovým hlasováním a k čertu s demokracií, jestliže k ní hlasování takovéhoto typu patří, říkají performeři, a jsou skálopevně rozhodnuti dovést všelidovou prezidentskou volbu a s ní i v té to volbě zvoleného prezidenta Zemana ještě teď – v průběhu jeho prezidenství – vniveč a zmarnění, a tak snad přece jen na zbytek prezidentského období dostat na Hrad člověka, který tam podle jejích názoru patří.

Dosáhnout toho cestou demokratickou je ovšem zbytečně zdlouhavé a také se jim to už pro ono slovo „demokratická“ příčí – a tak to vymysleli jinak a zhruba tak, jako s tím tankem. Výsostnou prezidentskou standartu, jeden z nejvyšších symbolů naší státnosti, stáhli ze stožáru nad Hradem, zmačkali jí a kamsi ji snad odložili – pokud ji zneuctěnou nehodili přímo dolů pod Hrad – a místo ní vytáhli na stožár obří červené trenýrky. V naději, že tímto kouskem se jim podaří zesměšnit i zostudit prezidenta republiky v očích občanů natolik, že snad konečně přestane prezidentovat a přijde po něm konečně ten druhý. A současně i v pevné víře, že jim i tohle musí projít, stejně tak, jak jim prošel ten tank.

Propánakrále, cožpak nerozumíte humoru?