Luděk Prokop
13. 6. 2015
Troufám si tvrdit, že naprostá většina nás nechce válku. A už vůbec ne tu atomovou s Ruskem. Začněme se tedy zamýšlet nad protiruskou propagandou, nejen nad slovy aktérů ale i nad jejich činy. Nad slovy poslankyně TOP09, že atomová válka s Ruskem, by byla válkou za svobodu. Nad slovy prezidenta USA o tom, že USA musí mít tu nejsilnější armádu, aby případně mohly zkroutit ruce zemí, které nebudou dělat to, co USA chtějí a potřebují.
Ze zkroucení rukou Ukrajině lze posoudit, co ta slova o kroucení rukou znamenají. Investice do „majdanu“ s jeho skandálními průvodními jevy, ve výši 5 mld. dolarů, s vyústěním do puče pro sesazení demokraticky zvolené vlády, s následnou občanskou válkou, vybuzenou násilím proti občanům ruské národnosti žijícím na Ukrajině, násilím podporovaným i realizovaným pučistickou vládou, ono kroucení rukou také znamená toleranci k nepokrytým ukrajinským fašistům, včetně jejich podpory ze strany EU – poslušného vazala pod diktátem USA. Připočtěme k tomu z USA nadiktované sankce poškozující nemalou měrou nikoli USA – ale především poslušné sankcionující země EU. Zamysleme se nejen nad nepřátelskou, válečně pobarvenou rétorikou, namířenou proti Rusku, které nám nic nedělá – ale i nad nepřátelským konáním vůči této zemi. Nad návrhem novely branného zákona, která odsuzuje naše děti k účasti ve válce na cizím území. Porovnejme počty a rozmístění vojenských základen USA a Ruska. Vysvětlují názorně a zřetelně mnohé otázky ve věci porovnání míry agresivity USA a Ruska. Kdo má zájem, může porovnat počet agresí v cizích zemích ze strany USA a Ruska, je ale žádoucí v této souvislosti též vzít na vědomí vzdálenost zemí těchto agresí od vlastní země, související s možností ohrožení vlastní země.
S touto úvahou úzce souvisí též hrozby plynoucí pro příslušné státy z přistěhovalectví v masovém měřítku. Z přistěhovalectví pramenícího z rozsakrování a totálního chaosu nastoleného aktivitami USA, jejich vměšováním do záležitostí rozmydlených zemí – zásluhou USA. Nezanedbatelný a lví podíl mají USA i na vzniku islámského státu, což bylo k mému nemalému překvapení, velice srozumitelně zdokumentováno v pořadu „Střepiny“ na Nově.
Pro nás, kteří si rozhodně a v žádném případě nepřejeme boj za „svobodu pro všechny“, ve formě jakékoli války, nota bene atomové války s Ruskem, může být prvním krokem v úsilí pro zachování míru jednoznačný, razantní odpor proti novele branného zákona a především vědomí, že naším společným nepřítelem jsou válkychtivé státy, v jejichž čele zcela nesporně stojí USA. NIKOLI RUSKO.
