Ondřej Mrázek
1. 6. 2015 Altpress
O trapné a nudné filmy není nouze. Americký thriller o ruské říši zla natočený částečně v Česku, je ale tak hloupý, až to bolí.Kdyby režisér četl Čapkovu žertovnou, leč poučnou pohádku o tom, kterak pejsek s kočičkou pekli dort, nemohl by splácat dohromady takovou příšernou matlanici. Z ostudy kabát mají i rusofobové, kteří před měsícem hystericky kritizovali Rusko, že ho zakázalo. Teď vidí, že mělo recht. Navíc se sentimentálně ubrečeným happy endem, který všemu tomu nepodařenému snažení nasazuje korunu a činí z filmu Dítě 44 definitivně nekoukatelného zpackaného žánrového kočkopsa.
Kdyby to režisér Daniel Espinosa a producent Ridley Scott pro Putina a jeho propagandisty neudělali, nejspíš by si v Moskvě něco podobného museli sami vymyslet. Aby dokázali, že protiruská propaganda je někdy ještě trapnější než ta protiamerická v ruském podání. Takhle ale měli ulehčenou práci.
Hollywodské hvězdy po boku českých herců, půl miliardy korun utracených jen při natáčení v českých exteriérech i interiérech, které měly pro amerického diváka suplovat Rusko. Výsledek je nekonečně dlouhá temná nuda se spoustou historických nesmyslů, za jejíž propagandistickou pomlouvačnost by se nemusela stydět ani ideologicky horlivá pavlačová drbna. Navíc se sentimentálně ubrečeným happy endem, který všemu tomu nepodařenému snažení nasazuje korunu a činí z filmu Dítě 44 definitivně nekoukatelného zpackaného žánrového kočkopsa.
Kdyby režisér četl Čapkovu žertovnou, leč poučnou pohádku o tom, kterak pejsek s kočičkou pekli dort, nemohl by splácat dohromady takovou příšernou matlanici. Masový vrah Čikatilo vraždící a pojídající ženy a děti v 70. letech, nejtemnější stalinismus let 50. a do toho ještě trochu ukrajinského hladomoru ze třicátých. No, nekupte to! To nejúchylnější, nejkrvavější a nejbrutálnější z Ruska, zamíchané s hollywoodskými efekty a posazené do českých reálií. Národní divadlo jako kulisa Bolšoco těatra, tudory, tatraplány, parní lokomotivy, škodovky, autobusy s českými SPZ a – jako nechtěná absurdní pointa – slavný motorový vůz M 131.1 zvaný „Hurvínek“. Vždyť je to jedno, že ano. Běžný divák hollywoodské produkce stejně neví, jaký je rozdíl mezi Československem a Jugoslávií, Českem a Ruskem, a do Prahy si jezdí kupovat matrjošky a ušanky s pěticípou hvězdou. Tak co, že ano?
Smutnější je ostuda českých novinářů, kteří se v dubnu tak příšerně rozčilovali, když v Rusku film zakázali. To bylo nadávek a morálních odsudků! To bylo opěvování kumštu hollywoodských hvězd a prestižního režiséra! To bylo nenávistných výlevů a plků o kruté diktatuře! To bylo radosti, že tu američtí filmaři utratili půl miliardy korun!
No nic. Možná je dobře, že teď vyšlo najevo, jak se nechali napálit, jak horlivě se zastávali něčeho, o čem nevěděli, jak se říká, „ani prd“, jen když to bylo v souladu se správnou ideologickou linií, jen když to očernilo Rusy a Rusko! Ještě pár takových lekcí a možná bude brzy každému jasné, že tudy cesta nevede. Pár lidí si vydělalo pěkné prachy, ale ostudu na kabát z toho máme všichni. Nepřipomíná vám to něco?
