Požár u ruského velvyslanectví ve Varšavě byl policejní provokací

Stanislav Kliment
18.5.2015 zdroj 

Používala vláda Donalda Tuska proti svým oponentům policejní provokace? Z odposlechu rozhovoru tehdejší vicepremiérky a ministryně infrastruktury (dnešní eurokomisařky) Elżbiety Bieńkowské z Občanské platformy a šéfa CBA (antikorupční tajné služby) Pawła Wojtunika se zdá, že tomu tak bylo. Jedná se o případ podpálení strážní budky u Velvyslanectví Ruské federace ve Varšavě v průběhu pochodu pořádaného mladými polskými patrioty v roce 2013. Z části rozhovoru zveřejněného v posledním vydání týdeníku „Do rzeczy“ plyne, že žháři nebyli mladí radikálové, ale policejní provokatéři.


V kratší části rozhovoru, uskutečnil se 5. června 2014 ve varšavské restauraci Sowa a přátelé, se jeho aktéři věnují tehdejšímu ministru vnitra Bartłomieji Sienkiewiczovi (Občanská platforma). V jedné chvíli, když hovoří o oblibě ministra v řízení podřízených mobilním telefonem, Wojtunik říká: „Vidíš, chlapec je naučil, že zatelefonuje a rozkazuje. Tak také šli a spálili budku před ambasádou, protože ministr osobně vymyslel takovou …“.

Občanská platforma a její představitelé využili incidentu u ruské ambasády při Pochodu nezávislosti nejen k následnému policejnímu útoku na účastníky pochodu, ale i následně k útokům nejen na mladé patrioty, jichž šlo Varšavou téměř sto tisíc a dávali najevo odpor k Tuskově vládě, ale také proti opoziční straně Právo a spravedlnost vedené Jaroslawem Kaczyńskim. Od první chvíle však existovaly pochybnosti, jak to vlastně s celým incidentem bylo. Šlo nejen o schválení trasy pochodu, ale zejména o naprosto nedostatečnou či spíše neexistující ochranu ruského velvyslanectví. K drobným incidentům docházelo, navzdory zásahům pořadatelské služby, již od samého počátku pochodu a mnohým se zdálo, že také v nich má prsty policejní provokace. Nyní se ukazuje, že pochybovači nebyli daleko od pravdy.

Třešničkou na dortu je další část rozhovoru, ve kterém se Wojtunik a Bieńkowská baví o nezákonnostech při financování volební kampaně Občanské platformy, korupci při nákupu vlaků Pendolino a podezřelých smlouvách o poradenství pro těžební a důlní společnost „Polská měď“ (KGHM).