Břetislav OlšerPočáteční kazisvětské počínání USA a EU na Majdanu vzalo nyní za své. “Rok po zvolení Petra Porošenka prezidentem Ukrajiny se země stále utápí v hluboké politické a ekonomické krizi,” píše zklamaný The New York Times… Naposledy se pustil do ukrajinského prezidenta politik Šufrych z Opozičního bloku; v populární televizní show „Svoboda slova“ kritizoval Porošenka za to, že prostřednictvím lipecké továrny přispívá do ruské státní pokladny částkou, která ročně vystačí na financování 82 000 ruských vojáků. Holt, takto srdnatě bojuje za sankce proti Rusku chamtivý Porošenko; miliardy na prvním místě…
Kam jdou její zisky a daně? Samotná továrna v Lipecku má značnou hodnotu a patří vzhledem k působnosti na rozsáhlém ruském trhu k vlajkovým lodím gigantu Roshen. Politická situace však negativně neovlivňuje jen zisky společnosti Roshen, ale týká se i jejího majitele Porošenka. Naposledy se pustil do ukrajinského prezidenta politik Šufrych z Opozičního bloku; v populární televizní show „Svoboda slova“ kritizoval Porošenka za to, že prostřednictvím lipecké továrny přispívá do ruské státní pokladny částkou, která ročně vystačí na financování 82 000 ruských vojáků. Holt, takto srdnatě bojuje za sankce proti Rusku chamtivý Porošenko; miliardy na prvním místě…
Avšak neštěstí nechodí po horách… ruští policisté obsadili vstup do čokoládovny v Lipecku a následně ji prohledali. Zásah policejního komanda podle vyšetřovatelů souvisí s objasňováním údajných podvodů okolo daně z přidané hodnoty, které prý připravily stát o 180 milionů rublů (asi 80 milionů korun). Ukrajinská firma označila daňovou kontrolu v podobě vpádu zamaskovaných policistů za “nepřípustnou a nezákonnou”. Média o policejní akci píší i jako o “sladké pomstě” Ukrajincům. V Kyjevě jsem se stýkal s disidenty a zažil bývalého nazrzlého prezidenta Kučmu, dnes hlavního vyjednávače při minských dohodováních, zaujala mě též sexy blondýnku s vesnických copem kolem hlavy Tymošenková v metru na stanici Kreščatik jsem si za pár hřiven koupil čokoládu Roshen, aniž bych jen tušil, že její výrobce jednou bude stát v čele Ukrajiny…
Též poctiví, či spíš naivní ukrajinští aktivisté jsou pobouřeni, protože prezident nesplnil svůj předvolební slib, ve kterém se zavázal, že pokud bude zvolen prezidentem, společnost Roshen prodá. Nyní se Porošenko k prodeji společnosti nemá; navíc vlastní pobočku své firmy v Rusku. Na Ukrajině platí zákon, podle kterého osoba, která pracuje ve státní službě, nemůže podnikat… Petro Porošenko se totiž jen vypočítavě hnal za vizí, že obchodní dohoda s Evropskou unií obohatí jeho společnost Roshen díky prudce se rozšiřujícímu vývozu čokolády do EU. Že by střet zájmů…?
Nestalo se, a proto se rozhodl, že po roce, kdy se mu prezidentský post třese v základech, splní svůj předvolební slib, že jako prezident Ukrajiny se zbaví všech podnikatelských aktivit. Z nouze ctnost, Hned druhý den po volbách totiž farizejsky zveřejnil částku, kterou vydal na předvolební kampaň. Vzhledem ke svému podnikání je zároveň jasné, že všechny peníze byly jeho vlastní. Ovšem zatím váhá s prodejem svého vlivného televizního Pátého kanálu, který vyhrál v tzv. Oranžovou revoluci v roce 2004 a pomohl mu do prezidentského křesla. Moje žaloba k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu za krveprolití na Majdanu a v Oděse
O společnost Roshen, jejíž hodnotu ukrajinský prezident ocenil na tři miliardy dolarů, je poměrně nepatrný zájem, zdůrazňuje agentura Bloomberg. Podle jejích údajů se stala jediným zájemcem, který o společnost projevil zájem, korporace Nestle, která je ochotna zaplatit za Roshen maximálně jednu miliardu dolarů. V případě neúspěchu při hledání kupce bude společnost údajně prodána jejímu managementu, tedy mu vlastně zůstane… Koza se nažrala a prezident zůstane prezidentem…
Trpělivost však došla i vůdci Radikální strany Olegu Ljaškovi, jenž označil volbu prezidenta Ukrajiny Petro Porošenka za největší chybu ukrajinského lidu z doby Euromajdanu; dostal se k moci v prvních “svobodných” prezidentských volbách konaných dne 25. května 2014. Tomu, že šlo o opravdu svobodné volby, se nyní hořce směje i osmadvacet členů EU; jde spíš o hořkost než radost, jelikož slavný Majdan, co už dávno požírá dětí banderovské revoluce, byl jen základ pro násilné svržení Janukovyče, tedy prachobyčejný puč.
„Před rokem se Petro Porošenko stal prezidentem. Bezesporu to byla chyba ukrajinského lidu. Největší chyba Revoluce důstojností. Chyba, které nás přišla příliš draho…,” napsal Ljaško na své stránce na Facebooku. Nejvíc bolí tisíce mrtvých v Donbasu, stejně jako fakt, že „celková korupce je na stejné úrovni, jako před revolucí“; Porošenko nesplnil skoro žádný ze svých slibů. Chaos ukrajinské ekonomiky se nadále prohlubuje, kdysi hornická a zemědělská země, “obilnice Evropy”, je v troskách.
Přesně dle rčení; Dáš-li prst, chtějí hned celou ruku. A účast EU v tomto státním převratu byla smolíčkovská; jen prstíček strčíme, ohřejeme se a hned zase půjdeme. Dnes chamtiví úředníci neskrývají, že půjčka 40 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Spojených států nebude stačit na to, aby se Ukrajina vzpamatovala. Naopak drzá ministryně financí Ukrajiny Jaresková dokonce v “řeckém stylu” prohlásila, že by věřitelé měli Ukrajině navíc odpustit 40miliardový dluh.
Opět je na scéně Petra Procházková na hranici trestného činu šíření poplašné zprávy; píše: „Sedm tisíc bombových krytů je v tuto chvíli na Ukrajině připraveno přijmout ohrožené obyvatelstvo. Podobné zprávy jsou v ukrajinských médiích hitem posledních dnů. Lidé se bojí. A přestávají věřit svému prezidentovi, že je ochrání. Z ukrajinského rozhlasu znějí rady, kde se schovat při náletu, a co dělat, když na sídliště, kde žijete, letí nálož z raketového systému Grad. Vojenský expert Oleg Ždanov nabádá v rozhovoru pro stanici Věsti, aby si lidé při útoku okamžitě lehli na zem. „Hlavně neutíkat!“ vysvětluje. „Jen vleže máte šanci, že vás střepina přeletí.“
Z Moskvy se vzápětí ozval Vladimir Putin: „Kyjevské vedení odmítá jít cestou mírového řešení,“ prohlásil před studenty univerzity v Petrohradu. Mladým Rusům sdělil, že na Ukrajině zuří „občanská válka“ a že ukrajinská armáda je „zahraniční legií NATO, která, samozřejmě, nehájí národní zájmy Ukrajiny“. A má pravdu; jak to odsouhlasil summit v Rize, Ukrajina dostane od EU přes 3,4 miliardy eur, tedy asi 100 miliard korun, což je částka, kterou EU ještě nikdy nedala své žádné nečlenské zemi. Ukrajinský ministra zahraničí však lže: „Naše hospodářství není v ekonomické krizi, naše ekonomika čelí ruské agresi…“
Stejnou rétorikou lže i premiér Jaceňuk, jenž vyhrožuje, že “věřitelé jsou povinni udělat krok, který by ukrajinskému národu pomohl odrazit ruskou agresi…” A je tady “memorandum na splátky dluhu zahraničním věřitelům”, resp. vyhlášení přípravy na vyhlášení bankrotu Ukrajiny, čímž by věřitelé přišli o všechny své peníze, jež jim Majdan dluží. Drzost neuvěřitelná, za dobrotu na žebrotu,
Porošenko, co má na kontě dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun) a těší se pověsti muže kompromisu, je spíš jen vypečený převlékač kabátů; nějakou dobu patřil ke straně, která podporovala exprezidenta Leonida Kučmu. Pak se ale stal blízkým přítelem exprezidenta Viktora Juščenka a sponzorem oranžové revoluce. Několik měsíců působil jako ministr zahraničí ve vládě Julije Tymošenkové. Přesto byl krátce ministrem hospodářství i pod prezidentem Viktorem Janukovyčem, přičemž spřádal ďábelské plány s opozicí, EU a CIA o puči…
Na podporu připravujícího se “zákona o lásce k Banderovi”, resp. o odstranění nacistických a komunistických symbolů byla akce, kterou uspořádala počátkem roku 2015 banderovská strana Svoboda a neonacisté Pravého sektoru. Průvod skončil na náměstí Majdan; vůdce Svobody Oleh Tjahnybok označil Moskvu za tradičního agresora. Poslanec za stranu Svoboda Andrij Iljenko prohlašoval, že všichni bojovníci za svobodu Ukrajiny, zejména Stepan Bandera a Roman Šuchevyč, by měli být oficiálně uznání za národní hrdiny. Primátor Kyjeva a “věrný” Ukrajinec s německým občanstvím žije v USA i Německu a vede Udar
A aby toho majdanového bordelu nebylo málo, jeden z nových Porošenkových zákonů též stanoví, že Ukrajinci budou muset ctít řadu nacionalistických organizací, jako Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) či Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) – bojovaly za druhé světové války po boku nacistů. Zákony také kritizuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Celá situace je vlastně tragikomedie, kdy se hlasuje o zákonu, který v praxi dávno legálně funguje; za možnost, aby v ukrajinské armádě sloužili i žoldáci. Jak signifikantní; sám je nad zákony, ale ty, jež mu vyhovují, klidně akceptuje.
„Na východě Ukrajiny totiž i bez zatím schváleného zákona již působí zhruba 30 dobrovolnických oddílů a řada běžných jednotek, ale každá z nich vede svou vlastní válku,“ citují britské noviny vojáka. K tomu ještě mnoho dalších vojáků z různých soukromých armád, naverbovaných v různých zemích, i bez zákona: Litevci, Estonci, Kosovští Albánci, Gruzínci, Bosňané, Turci, Švédové, Finové, Dánové…
Nezasvěcenému by se mohlo zdát, že Porošenkovy prezidentské dny jsou sečteny; ovšem ouha, to neznáte Hadimršku, resp. fakt, že Petro je udatným agentem USA; ihned poté, co zvítězil v prezidentských volbách a zavřel hranice s Ruskem, se tajně sešel s americkou delegací vedenou ředitelem Národní služby pro skryté operace Frankem Archibaldem, bývalým šéfem CIA na Ukrajině Jeffrey Eganem, současným ředitelem CIA Ramymondem Marken Davisonem, Markem Buggym (CIA Istanbul), Andrzejem Derlatkou – CIA agentem v Polské zpravodajské agentuře a členem CIA Kevinem Duffinem, vedoucím viceprezidentem pojišťovny Brower.
Porošenko s Archibaldem podepsali „Dohodu o vojenské spolupráci mezi USA a Ukrajinou“. Tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen řekl, že proces rozšiřování aliance na Východ bude pokračovat. NATO využívá Ukrajinské krize jako kouřovou clonu pro své válečné plány a USA už rozhodly o trvalém umístění vojsk ve Východní Evropě.
Inu, dvě „diplomatické zprávy“ z platformy Wikileaks dokazují, že nově zvolený prezident Ukrajiny Petro Porošenko je agentem USA; a svoji prezidentskou trafiku má tutovou… Totalita je prý na Ukrajině zakázána, prohlásil jeden ze spoluautorů zákona Jurij Lucenko, komplic prezidenta Petro Porošenka, jenž sliboval za jednoho mrtvého Ukrajince sto zabitých separatistů…
PS: Svět se směje a baví – Nejvyšší rada Ukrajiny přijala usnesení “O genocidě ukrajinského národa ve 13. století zločinným režimem Mongolské říše” a zaslala vládě Mongolska oficiální požadavek na vyplacení kompenzací za zničení Kyjeva vojsky Batu-chána.” Mongolští zákonodárci k „problému“ přistoupili “se vší vážností” a vydali následující usnesení: “SVĚT NEZNÁ A NIKDY NESLYŠEL O ŽÁDNÉM UKRAJINSKÉM NÁRODU, ZEJMÉNA V DOBÁCH VELKÉHO TEMUDŽINA (Čingischána). MILIONY ZHYNUVŠÍCH UKRAJINCŮ VE 13. STOLETÍ JSOU PROTO POUHÝM PLODEM NEZDRAVÉ FANTAZIE UKRAJINSKÝCH POSLANCŮ. V mongolské televizi přesto poté zaznělo. “Mongolsko je připraveno nahradit škody způsobené Kyjevu vojsky Batu chána, ale pouze rodinám nebo následníkům těch, kdo utrpěli škodu. S netrpělivostí očekáváme předložení úplného seznamu poškozených Ukrů”. Reakce vlády Ukrajiny zatím není známa, kromě vydírání bankrotem.
