2. 3. 2015 ruvr.ru rozhovor
Ministr zahraničních věcí Řecka Nikos Kotzias hovořil o tom, proč Rusko musí být součástí systému evropské bezpečnosti, proč nejsou sankce efektivní a jak Řecko může napomoci při navazování vztahů mezi RF a EU.
Když jste byl v únoru v Moskvě, tak jste řekl, že Moskva bude pokračovat ve spolupráci s Ruskem, že bude pokračovat ve své politice ve vztahu k Rusku. Jaké je pozice nové vlády v současné době?
Domníváme se, že v dlouhodobé perspektivě musí být Rusko zahrnuto do evropské bezpečnostní architektury, a že nesmí být formován bezpečnostní systém proti Rusku.
Domníváme se, že je nutná stabilizace a mír na Ukrajině, a že Evropa by neměla trhat vztahy s Ruskem, a že Rusko nesmí přijímat opatření, která nevedou k budování důvěry Evropské unie.
Evropská unie 9. února přijala rozhodnutí projednat nové sankce proti Rusku. 15. února byla v Minsku podepsána dohoda o přerušení palby, která začala platit. Avšak, 16. února vstoupily nové sankce v platnost. Jaká je v této otázce řecká pozice?
29. ledna 2015 po dohodě s našimi partnery a na základě našeho návrhu se EU rozhodla nepřijímat odvětvové sankce, které předpokládaly struktury EU. My se domníváme, že instrument sankcí je jako celek neefektivní. Musíme si vzpomenout na zkušenosti Řecka, které zavedlo sankce proti bývalé jugoslávské republice Makedonie, které vedly k tomu, že nich profitovali jenom někteří oligarchové, kteří organizovali pašování některého zboží. Je dokázáno, že sankce nejsou efektivním nástrojem. Obzvláště pak, pokud jsou způsobeny hněvem, nebo přáním podrobit si oponenta.
Řecký premiér Alexis Tsipras na setkání s prezidentem Nicosem Anastasiadisem na Kypru řekl, že Řecko a Kypr se mohou stát mostem mezi Evropou a Ruskem. Jako jsou perspektivy tohoto vývoje?
Stejně, jako ministr zahraničních věcí, jsem zformuloval pozici, že jak Řecko, tak i Kypr jsou součástí Evropské unie a my nevidíme perspektivu mimo ni. Současně ale jsme dvěma zeměmi, které mají velké kulturní, historické, tradiční a další vazby se zeměmi BRICS, obzvláště pak s takovými, jako je Indie (v minulosti), Čína (byly jsme velkými starověkými civilizacemi a kulturami – Čína v Asii a Řecko v Evropě v průběhu tří až čtyř tisíc let) a Rusko, ke kterému jsme vždy měli hluboké historické, kulturní a náboženské vazby.
Díky těmto historickým a kulturním vazbám by Řecko mohlo sehrát roli mostu mezi EU, ke které patříme a Ruskem. V minulosti jsme proti sobě nikdy nebojovali, nikdy jsme nebyli nepřáteli a neexistovala žádné negativa, která však existovala ve vztahu k jiným členským státům EU.
V prosinci 2014 prezident Putin ukončil projekt Jižního proudu a nyní se hovoří o Tureckém proudu a hubu v Turecku. Co od toho Řecko očekává?
Řecko plánuje být spojovacím článkem. To zahrnuje i myšlenku plynovodu z Turecka. Můžeme to tedy pojmenovat po trojském hrdinovy jako Hektorův proud, protože se bude týkat všech částí Středozemního moře.
Jaký mají vztah k Řecku v Bruselu? Nakolik je důležité a nakolik je dobré slyšet Řecko v Bruselu?
Já bych řekl, že za posledních pět let nemá Řecko v Bruselu hlas, stejně, jako Brusel nemá uši, aby ho slyšel. Myslím, že počínaje 29. lednem, kdy jsme jednali o otázkách odvětvových sankcí (proti Rusku – pozn. red.), se uši Evropanů otevřely, a nyní, za současné úcty k ostatním členským zemí EU, budeme pomáhat s vytvářením evropské politiky. V Athénách jsme přestali myslet na to, že je evropská politika bez nás, která k nám přichází z Bruselu.
My jsme součástí jednotné politiky EU a naše přání a zájmy v této politice musí být uznávány. My nesmíme zapomínat na to, že Evropa (Európa) byla nádhernou dcerou Středomoří, do které se otec bohů Zeus zamiloval, unesl ji a vzal do krétských hor. Bez tohoto smírného únosu by dnes Evropa neexistovala.
