Jak presstitut obhlíží vinici Páně a co chybí k fašismu

Presstitut se na místo dostaví, zjistí, že se zde srotilo 3500 až 4 000 manifestantů, kterýžto dav je na několika místech obtěžován malými, ale výbojnými hloučky proamerických provokatérů, kteří se pokojný průběh manifestace snaží proměnit v bitevní vřavu. I jme se presstitut svého mobilu a telefonuje redakci, že na Václavském náměstí se v tuto chvíli nachází asi čtyřicítka lidí, manifestujících proti konvoji, zatímco pro konvoj manifestuje na stejném místě zhruba třicet lidí. Skutečný počet manifestantů proti konvoji tak snižuje stokrát, což se staromódním milovníkům pravdy může zdát přehnané, ale presstitut ví, že morální či jakékoli jiné ohledy v tomto směru už padly, a že pro něj platí, že čím méně manifestantů proti US konvoji nahlásí, tím výše v hierarchii ostatních presstitutů vystoupí a tím více bude brát na prémiích. Jím nahlášená čísla se okamžitě objeví na Novinkách.cz a mají nejen pro ně, ale pro celou mediální žumpu republiky výhodu v tom, že jde o  první zprávu o průběhu manifestace, po jejímž přečtení dojde převážná čtenářská obec k závěru, že manifestace proti konvoji, ohlašovaná některými servery jako událost, praskla tedy znovu jako bublina – a přestane se o ní více zajímat.

Presstitut by po dosažení takového úspěchu mohl jít už domů, ale jde mu ještě o třešničku na dortu, kterou by měl být i krátký rozhovor s některým z lidí, kteří se na Václvaském náměstí nacházejí. Jde o ohlášenou manifestaci proti americkému konvoji Dragounská jízda, takže byste očekávali, že si pro své interview vybere někoho z řad těhto manifestantů, ale i tohle ukazuje, jak jste se v nazírání na modení publicistiku ocitli pozadu. Protože presstituta nic takového ani nenapadne a jde za pánem, který s přihlouplým výrazem v obličeji a s americkou vlaječkou v ruce obíhá jednotlivé debatní kroužky a až orgiastickými výkřiky dává najevo, kterému ze dvou názorů, na náměstí přítomných, dává přednost. Otázka presstituta k němu je pak obligátní: Co říkáte na konvoj. „Su moc rád, že tady Američani jsou,“ křičí muž s US vlaječkou a s chomáčkem slin v pravém koutku úst. „Jsme v NATO ne? No a NATO a Američani nás chrání, ne?

Tahle odpověď presstitutovi stačí a takovou ji telefonuje redakci, která ji okamžitě na monitor vystaví. Nu a protože je to jediný hlas z manifestace zveřejněný, dělá to žádoucí dojem, že tento názor toho dne na Václavském náměstí převažoval. A dál. Kdyby šlo presstitutovi i o pravý smysl toho, co mu muž s US vlaječkou odpověděl, logicky by z jeho úst musela následovat otázka, před kým nás to NATO a Američané mají vlastně chránit? Ale kdepak, raději pryč a daleko takvýchto rušivých otázek, jejichž zodpovídání by nakonec mohlo vést až k závěru, že nás to NATO a Američané mohou chránit pouze a jedině před nimi samotnými. Což sice vypadá jako logický nonsens, ale jeví se dost logicky např. v rozhovoru amerického prezidenta Obamy pro stanici VOX z 11. února t.r. V široké debatě o americké zahraniční politice zde totiž nepadlo jediné slovo o americké ochraně jiných států, ale na jejich adresu pronesl Obama větu, kterou by si ty státy měly zapsat dobře za uši:

Musíme mít největší vojenskou sílu na světě a musíme, příležitostně, zkroutit ruce zemí, které by nedělaly to, co my potřebujeme, aby dělaly.

Protože tohle je ten skutečný a platný vzkaz, který Američané a celé NATO s nimi vyřizuje Evropě, takovým zemím, jako jsme my, a vůbec všem lidem. Nejsme zde pro žádnou ochranu nějakých cizích států či zájmů, jsme zde pro dobývání nerostného i jiného bohatství cizích zemí a nebudeme se štítit žádného násilí, abychom se tohoto bohatství zmocnili. Což se stane plným právem, protože my jsme národem výjimečným (exceptional) a nepostradatelným (indispensable).
Řekni, presstitute z Novinek.cz, co tady ještě chybí k fašizmu?