Luděk Prokop
30. 1. 2015
„Slušnost a korektnost, otevřené jednání – to jsou základy, na kterých stojí má služba v Armádě České republiky. Pokud to vidím špatně a měl bych být překážkou pro normální fungování armády, jsem připraven sám požádat prezidenta republiky o odvolání z funkce,“ z tohoto sdělení generála Pavla plyne, že služba v Armádě České republiky je provázena neslušností, nekorektností a uzavřeností, jinak řečeno, zákulisními praktikami – a opak, že by mohl být překážkou pro normální fungování armády.
Dlužno dodat, že to není žádná zanedbatelná maličkost, když v souvislosti s výše uvedeným výrokem o základech, na kterých stojí služba v Armádě České republiky a v návaznosti na takový výrok, náčelník generálního štábu dále naznačí, „kvůli sporům se Stropnickým mohu požádat o odvolání“. Zajisté „může“, tedy pokud je tím myšlena žádost o odvolání jeho samotného z funkce náčelníka generálního štábu, nikoli žádost o odvolání ministra. To první by mohl potvrzovat jiný další titulek „Naštvaný generál Pavel zvažuje rezignaci“. Je nezpochybnitelné, že je nezadatelným právem generála Pavla, „zvažovat“ cokoli mu libo, třeba i vlastní rezignaci.
V každém případě sdělovacím prostředkům zůstává skryto jádro pudla. Můžeme si vybrat mezi tím, není-li tímto jádrem malicherné, klukovské, žabomyší hašteření o pravomoci a vůdčí pozici v partě, nebo tím, zda nejde o nějaký nespecifikovatelný vyšší zájem. Pravdu může mít váhající, zvažující generál, nebo taky i náš prezident, prozíravě s výhradami váhající před instalováním Stropnického do funkce ministra obrany, aby nakonec, byl v tomto punktu přetlačen skvělou, úspěchy se honosící soudržnou vládou Slávka Sobotky, která, její svéhlavostí v této věci, jak vidno, si zadělala na slušný problém.
