Jsem z USA a nemohu najít ruskou armádu…

14. 11. 2014, Doněck očima Američana, zdroj: YT, dokument RT, video 26:26

Hrubý překlad:
Migel Frensis (MF): Kdo říkal, že je tu bezpečno?! Chtěli jste, abych jel na Donbass, tak jsem tu. To jsem já, MF (autor filmu), se mnou 2 báječní přátelé, Sláva a Alexandr. Nikdy jsem nic podobného nenosil, to je neprůstřelná vesta páté generace. Mým hlavním cílem je najít ruskou armádu, která přece musí být někde zde…
MF: Dobrý den, jé, děvče…
Vasja (V): Odkud jste, proč jste přijeli?
MF: Točíme film.
V: Máte štěstí, pohybujete se se mimo oblast bojů, protože už je pod naší kontrolou.
MF: Jak se jmenujete?
V: Vasja.
MF: A přátelé, jste Rusové nebo Ukrajinci?
Oni: Jsem z Kramatorska, z Ukrajiny, já z Gorlovky, z Mariupolu (nášivka “Slušní lidé”)
V: Jmenuji se Vaselina, přátelé mi začali říkat Vasja, jsem velitelem speciálního oddílu Vympel (diverzně-průzkumná skupina). Zavřela jsem své podnikání a byt a přijela sem.
MF: Co jste si o nás mysleli?
V: Dobře, že jste měli ten nápis Press.
MF: Jak se slouží pod děvčetem velitelem? (smích)
On: To není důležité, děvče nebo kdo, ona má velmi dobré bojové zkušenosti.
V: Tam jsou místa, kde se vedly těžké boje 2.srpna, při kterých zahynulo mnoho mých přátel, tady jsou pochováni…Na boj z 2.-3. srpna se na nás připravovali 2 týdny, jich bylo 1300, nás 86…

MF: Cítí nějakou podezřelou činnost, teď se rozdělí, co je to, něco se děje v oblasti železničního přejezdu. Snajpeři zaujali pozice, netuším, co se děje…

MF: To je klidná část města (Doněck) v centru, abychom si to ujasnili, jsou 3-4 oblasti, které jsou ostřelovány.
MF: Můžete říct, kam přiletěla ta střela?
Ona: Tam, tam, tam, 20 zraněných a 9 zabitých…
MF: Neuvěřitelné. Stopy po šrapnelech.
MF: Zkusím se zeptat, kde je ruská armáda?
Ona: Nevím, nejsem voják, nemohu říci.
MF: Viděla nebo neviděla jste ji?
Ona: Ne, jsme z centra, ale vyjíždíme do Záporoží, do Mariupolu, nic – mohu říci.
MF: Jsem z Ameriky, chtěl jsem se podívat vlastníma očima co se tu děje a nemohu najít ruskou armádu…
On: Ona tu není, jsou tu místní… ..se vrací, válka pokračuje, slyšel jste ráno ty výbuchy, ne?

MF: Přicházíme k doněckému divadlu opery, jdeme přes bezpečnostní vchod, přes kryt, to je Andrej, těší mne, mluvíte anglicky? Se silným akcentem… to je dobré, s ukrajinským akcentem, ok.
A: Ukrajinské národní divadlo opera balet… Zde je vytvořený úkryt před bombardováním, zde lidé seděli, nocovali…
MF: To jsou dekorace (kulisy)?
A: To je dekorace, restauruje se, ke Spartakovi, dekorace nám všechny shořely, dopadl do skladu granát a vše shořelo, zůstali jsme bez dekorací..
MF: Jak se jmenujete?
J: Jana.
MF: Jste donečanka?
J: Ano.
MF: Bydlíte?
J: V Leninském regionu.
MF: Slyšel jsem, že sem létají střely z jihu.
J: Ano, létají.
MF: To nevadí?
J: No, dokud jsme my v pořádku…
MF: To je bezva. Dobrý den, vy jste v takový nelehký čas zde? Nebojíte se?
On: Jak se nebát?! Vše je to strašné, na to se zvykonut nedá, střílejí každý den… ale to je naše práce, náš dům, my v podstatě nemáme jinou možnost, musíme žít a pracovat dál.
Světlana (S): Otevřeli jsme 2 představení a byl plný sál… Lidé odcházeli z představení se slzami od radosti, říkali, že vylezli ze sklepů a pomohlo jim to na pár hodin “vypnout”, cítí, že život pokračuje, že je krásný…

MF: Vy jste chtěli, abych sjezdil Donbass, tak jsem tu. Chceme se setkat s Givi, velitelem oddílu S…(?). Je připraven ukázat nám ta místa a pro nás je hlavní, abychom zjistili, zda tu jsou ta ruská vojska. Proč se to děje? Proč 2 proti sobě stojící strany spolu nejednají?
Taxikář: je potřeba hodně rychle, tam nemůžeme dlouho stát. Tak jsme zde, dál je oblast aktivních bojů, zde blokpost, jen málo taxikářů sem doveze.
MF: Givi nás má čekat zde. To je letiště, tady jsou ukazatele.Jsou slyšet výstřely. A ještě jeden! To už je blízko, příliš blízko, nasadím si přilbu… a naši taxikáří rychle mizí.
Co, vaše babička je v Lavuške (?) nebo nechce utéci? To je neuvěřitelné, vše je v pořádku, jednoho jsem si všimnul, domobranci jsou citliví lidé, oni pomohou.
Děvče: Oni vždy pomáhají.
MF: Velký dík Vasje, to je ta dívka, která nám pomohla dojet sem. Já doufám, že zabezpečí naši bezpečnost… To je zvuk miny. Tudy půjdeme? To bude zajímavé… Já pocítil vzduchovou vlnu od výbuchu, stojím a najednou ji cítím. Jak daleko jsme od letiště, od zóny bojů? Přibližně kilometr nebo méně…
…jde s námi Káťa, děvče, které hledá svoji babičku. Babička zůstala v Lavušce a nechtěla opustit svůj dům, protože to je vše, co má.
…hlavně nedostat zásah střepinami, to je to nejhorší, co by se nám mohlo stát.
Pozor na střepiny, ty létají následně po výbuchu… pojďte, zmizíme odtud!
To jsou střepiny, jsou ostré jak břitva! To může trefit babičku, která sedí v jednom z těchto domů.
Opolčenec: bezpečnost mám na starost já!
MF: Lidé na Západě tohoto člověka nazývají teroristou a on teď chrání můj život! Život amerického občana tady v Donbassu.
Tu je dům babičky… ach bože, dívejte, tady byly kamna… Rádi vás vidíme!
Káťa: Hledali jsme tě při bombardováním, musíme jít.
Babička: My nemáme kam jít. Kam jít? Na letišti jsem pracovala 25 let, vše je rozbité, jít na ulici…? Vše hořelo, já klečela a modlila se, aby to letělo mimo, to je sousedů domek a ještě jeden domek…

Vasja: vždycky jsem byla v životě aktivní, vždycky se snažím pomáhat lidem, tady jsou mí přátelé, má rodina, každého miluji, jednotlivě, hihi.

Opolčenec: Strašné boje probíhají, tam vyjely tanky, 4 ukrajinské tanky, naše 3 pozice, jsou ztráty, jsou padlí… Lidé, pracovníci, horníci, truhláři… chráníme naše zájmy, naši zem, od fašistů..
MF: Největší otázka na Západě teď je, co dokola říkají všechna média, že tady je ruská armáda, placená Putinem. Vy jste odkud?
On: Z Makajevky, to je doněcká oblast. Vylezl jsem z šachty a šel bojovat. Pro rodinu, pro zem, protože to je ničení slovanského lidu, je to genocida ruské rasy…
MF: A to je Givi, je mi ctí vám podat ruku, rád vás vidím. To je velitel oddílu S..(?). Může být nějaké mírné řešení tohoto problému?
G: Jaké mírové řešení, děláte si legraci? Pojďte, ukážeme si letiště.
MF: Velký dík Givimu, tomuto odvážnému člověku, který nás veze na pozici na letiště… Podívejte se, co zbylo z letiště, které stálo obrovské milióny. Před časem to byl jeden z nejlepších aeroportů Ukrajiny…
To je skutečná linii bojů na letišti, jsme v zóně bojů. Podívejte se kolem, prakticky vše je v ruinách. Je tu skupina lidí, nebudu se ptát odkud jsou, podle typické mluvy jsou to Ukrajinci, Ukrajinci vyslovují jinak “G”, říkají Luhansk a ne Lugansk… Je tu cítit železo, z rozervaných granátů…
MF: Proč se tak dlouho nedaří získat letiště?
On: Jsou tam velké podzemní komunikace…
MF: Ale proč jsou všechna Západní média tak přesvědčena o tom, že tu je armáda Putina?
Nu což?! Jsem první Američan, co pobýval na linii fronty…
MF: To je Světlana, překrásně zpívá v opeře, s ní je syn a muž, dobré ráno. A tak vy každý den?
S: Ano, tady žijeme, tady se procházíme…
MF: Dětí tady teď mnoho neuvidíš, lidé se snaží odvézt děti od napjaté situace ve městě…
S: A kam jet? Nás zvali z Kyjeva a z Moskvy, říkali přijeďte, budete bez problémů, bude práce a všechno, zvali přátelé z Kyjeva…
MF: A vy nejeli?
S: Nejeli, protože všichni naši rodiče jsou zde.
Lidé uklízejí ulice, opravují, nehledě na situaci… Musíme teď pracovat na 200%, lidé by jinak neměli kromě bombardování nic pěkného…

On: Tady žijeme, jako krysy, ve sklepech.
MF: Je to skutečná humanitární katastrofa.
Oni: Kolik už zahynulo lidí… Petře Porošenko, milióny lidí tě proklely, nejen já!
MF: Je tu ruská armáda? Vy žijete v blízkosti fronty… Myslíte, že sami opolčenci ostřelují své regiony?
On: Ne.
MF: Přinesli dort. Mladík má narozeniny, oslavíme je v krytu.

MF: Teď jsme přijeli k Vasje “domů”. Jak se začíná tvůj den, zde?
V: Spíme tam 2-3 hodiny za den, trénujeme, protože nehlídáme kukuřici, můžeme zachránit mnoho životů…
MF: Teď přicházíme k pokoji, abychom viděli, kde se začíná její den..
V: Chichi, je tu binec, tady granáty, tohle je připravené vystřelit, ochranný obal už je sundaný, kdyby to bouchlo, z domu nic nezůstane…
MF: Vasjo, máš nějaký sen?
V: … teď mám sen, aby se už skončila vojna, aby všichni zůstali živí….. krátce, aby všichni mí přátelé byli živí… už jsme ztratili mnoho lidí, tak už nikoho dalšího neztratit…

Volnější hrubý amatérský překlad bez záruky: Ď