Bosna, Kosovo, Irák a nová rezoluce OSN o ochuzeném uranu

John LaForge
24. 11. 2014 

31. října byla drtivou většinou schválena nová rezoluce Prvního výboru Valného shromáždění OSN o ochuzeném uranu. 143 států bylo pro, čtyři proti a 26 se zdrželo [včetně ČR, pozn. překl.]. Toto opatření vyzývá členské státy, aby poskytly pomoc zemím, které jsou kontaminovány těmito zbraněmi. Rezoluce také upozorňuje na potřebu lékařského a environmentálního výzkumu dopadů využívání zbraní s ochuzeným uranem v konfliktních situacích.


Tato pátá rezoluce Prvního výboru pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost o ochuzeném uranu se setkala s prudkým odporem ze strany čtyř států, které zbraněmi s ochuzeným uranem střílí. Jednalo se o Británii, SSA*/, Francii a Izrael – pouze tyto státy byly proti. 26 států, které se zdržely hlasování, se údajně chtělo vyhnout narušení lukrativních obchodních vztahů s těmito čtyřmi hlavními střelci.

Uran 238 – tzv. „ochuzený“ uran – je odpadní materiál, který po sobě v obrovském množství zanechává průmysl na výrobu jaderných zbraní. Používá se v munici většího kalibru k prorážení pancíře a v pancéřových plátech na tancích. Když střela z ochuzeného uranu propálí cíl, toxický a radioaktivní prach a úlomky se rozptýlí do okolí. Prachové částice a kouřové výpary kontaminují vodu, půdu a potravní řetězce. Ochuzený uran byl spojován se smrtícími dopady na lidské zdraví např. v souvislosti s tzv. syndromem války v Perském zálivu, který byl rozšířen mezi americkými a spojeneckými jednotkami, a také s abnormalitami u dětí, které se narodily lidem na bombardovaných územích. Ochuzený uran způsobil radioaktivní kontaminaci rozsáhlých částí Iráku, Bosny, Kosova a pravděpodobně také Afghánistánu.

Opatření vysvětluje, že zbraně s ochuzeným uranem jsou vyrobeny z „chemicky a radiologicky toxického těžkého kovu“ [uranu 238] a že po jejich použití „lze fragmenty penetrátoru, obaly či nábojnice nalézt, jak leží na zemi, nebo jsou v různých hloubkách pohřbeny pod povrchem, což potenciálně vede ke kontaminaci vzduchu, půdy, vody a vegetace ochuzeným uranem.“

Hlavní přínos této poslední rezoluce OSN spočívá v tom, že „vyzývá členské státy, aby podle svých možností pomohly státům, které jsou postižené používáním zbraní a munice s ochuzeným uranem, a to zejména při identifikaci kontaminovaných lokalit a nakládání s dotyčným materiálem.“ Tato žádost skrytě naráží na skutečnost, že byla mařena práce vyšetřovatelů při zkoumání kontaminace uranem v Iráku, neboť Pentagon odmítl uvolnit mapy všech zasažených lokalit.

Vzhledem k diplomatickým omezením rezolucí OSN nejsou uvedeny žádné konkrétní země. Svět přesto ví, že americké síly vypálily v roce 1991 v Iráku a Kuvajtu až 700 tun munice s ochuzeným uranem, že další tři tuny vypálily americké útočné letouny v Bosně v letech 1994 a 1995, deset tun na Kosovu v roce 1999 a přibližně 170 tun opět v Iráku v roce 2003.

Mezinárodní koalice pro zákaz zbraní s ochuzeným uranem (International Coalition to Ban Uranium Weapons – www.icbuw.org), která sídlí v Manchesteru a zastupuje více než 160 občanských sdružení a organizací z celého světa, hrála hlavní roli při prosazení všech pěti rezolucí v OSN a usiluje o přijetí konvence, která by tuto munici postavila mimo zákon. ICBUW v říjnu uvedla, že americká armáda bude v Iráku opět používat zbraně s ochuzeným uranem při svých útocích proti ISIS, „bude-li třeba.“ To vše navzdory nedávným výzvám Iráku z léta 2014 k celosvětovému zákazu těchto zbraní a k pomoci s odstraněním kontaminace, kterou způsobilo bombardování v letech 1991 a 2003.

Tato nová rezoluce se opírá o práci Programu OSN pro životní prostředí (UN Environment Program – UNEP), který prováděl měření radiace na místech, která na Balkáně bombardovalo NATO. Byla to právě studie UNEP z roku 2001, která donutila Pentagon uznat, že jím použitý ochuzený uran obsahoval plutonium. (Associated Press, Capital Times, 3. února 2001: „Ale nyní Pentagon uvádí, že munice, která byla použita v roce 1999 během kosovského konfliktu, byla znečištěna stopami plutonia, neptunia a americia – vedlejšími produkty jaderných reaktorů, které jsou mnohem radioaktivnější než ochuzený uran.“)

Rezoluce zmiňuje důležitý čtvrtý odstavec zprávy UNEP z roku 2010, kde se uvádí, že: „… přetrvává značná vědecká nejistota ohledně dlouhodobých dopadů ochuzeného uranu na životní prostředí, zejména v souvislosti s dlouhodobou kontaminací spodních vod. Vzhledem k této vědecké nejistotě vyzval UNEP k přístupu založenému na předběžné opatrnosti, pokud jde o používání ochuzeného uranu, a doporučil, aby se podnikly kroky k vyčištění a dekontaminaci zamořených oblastí. Vyzval také ke zvýšení informovanosti místního obyvatelstva a budoucímu monitorování.“

„Princip předběžné opatrnosti“ předpokládá, že je třeba se vyhýbat rizikovým činnostem a látkám, dokud se neprokáže, že jsou bezpečné. Místo předběžné opatrnosti Pentagon samozřejmě odmítá jakékoliv spojování ochuzeného uranu se zdravotními problémy.

 */ SSA – Spojené státy americké

Zdroj: www.counterpunch.org, překlad: Karel Hyka