To zas bude křiku, že je v Rusku cenzura: Omezení podílu cizinců v ruských médiích je na cestě

Izvestije 
17. 9. 201 17. 9. 2014
Poslanci Státní dumy Vadim Děňgin (LDPR), Vladimir Parachin (Spravedlivé Rusko) a Denis Voroněnkov (Komunistická strana Ruské Federace) předložili dolní komoře ruského parlamentu návrh zákona “O masových sdělovacích prostředcích”, který má omezit maximální možný podíl zahraničních akcionářů ve společnostech vlastnících ruská média, a to na 20%. Návrh zákon také zakazuje, aby zakladateli médií byli cizinci jak fyzičtí tak i právní a také občané Ruské federace s dvojím občanstvím a osoby bez státního občanství.

Parlamentní opozice chce chránit ruské informační prostředí omezením přístupu zahraničních osob při zakládání časopisů, síťových on-line vydání, televize, rozhlasu, výroby a distribuce videa, organizací zabývajících se vysíláním, tiskovým a mediálním agenturám, jakož i vlastnictví akcií v nich. V současně platném mediálním zákoně je omezen vlastnický podíl na 50%. Toto omezení se nevztahuje na tištěná média. Nyní se předkladatelé zákona rozhodli snížit laťku na 20% a zahrnují do něj všechny mediální aktivity, včetně tisku a internetu. Zákaz se netýká těch mediálních projektů, které nemají mediální licenci.

Deníku “Izvěstije” řekli autoři návrhu zákona, že by měl platit od 1.1.2016 a vlastníků médií se dá lhůta do 1.2.2017, aby uspořádali majetkové poměry ve společnostech podle regulí zákona. Nové doklady pak mají být předloženy ruskému státnímu dozoru pro komunikace (Roskomnadzor) do 15.2.2017.

Podle spoluautora návrhu zákona místopředsedy výboru Dumy pro média a informace Vadima Děngina nepředstavuje tato iniciativa žádný politický tlak na média, ale je to iniciativa pro zajištění bezpečnosti země.

Dále řekl – “Kdo je vlastníkem informací – je vlastníkem světa”. Pokud cizinci přijdou na mediální trh, otevře se jim přístup k lidským myslím a k formování veřejného mínění. A tady je nutno rozlišovat, jestli lidé nakupují média kvůli podnikání nebo zda jimi chtějí provádět svoji politiku a působit ke změně situace v zemi.” Zákon je trendem k zvýšení bezpečnosti informací, ochraně osobních údajů a prohloubení práv bloggerů. Místopředsseda dále prohlásil, že lidé, kteří chtějí podnikat v médiích musí podléhat ruské jurisdikci.

“Je to logické a spravedlivé. Tato praxe je ve všech zemích, aby byl zajištěn jejich informační prostor před cizím vlivem,” – zdůraznil.

Další předkladatel – poslanec Dumy Vladimir Parachin řekl – “Pokud mluvíme o výši procent, tak například 25 % – to už je blokační balík akcií, kterým je možné mít vliv na informační politiku jakéhokoli daného média. Viděli jsme při referování našeho tisku o událostech na Ukrajině, že mnoho věcí bylo prezentováno ne zcela signifikantně.”

Místopředseda výboru Dumy pro informační politiku, informační a komunikační technologie Leonid Levin řekl o návrhu svých kolegů, že je rozumný a odpovídá době.

Například v Austrálii musí zahraniční investoři získat povolení ke koupi mediální společnosti a pro práci s důležitými státními informacemi od ministerstva financí. Vlastnictví v celostátních médiích je omezeno na 30%. V Kanadě je bariéra 46% podílu zahraničního kapitálu v elektronických médiích. Spojené státy se také brání – zahraniční osoby nemohou vlastnit víc než 25% akcií televizních a rozhlasových stanic. Ve Francii se nemohou účastnit vlastnictví médií subjekty ze zemí, které nejsou v EU, více něž 20 procenty. Ve Velké Británii nesmí podíl cizinců přesáhnout podíl Britů. Japonské úřady omezily zahraniční firmy na 20% akciového podílu v hlavních celostátních médiích.

Novinář a člen Prezidentské rady pro lidská práva Nokolaj Svanidze je přesvědčen, že v podmínkách studené války, která vypukla mezi Ruskem a Západem je návrh zákona zcela logický.

“V případě, že by se takový návrh zákona objevil za normálních okolností, tak by to logické moc nebylo. V současném klimatu studené války, ačkoli to mnozí odmítají, se tento krok dal očekávat. Samozřejmě kvalitě našich médií to nepřidá.”

V případě přijetí zákona se bude muset změnit složení některých ruských mediálních společností. Např vlastníci firmy Kommersant, který mimo jiné vydává časopisy “Kommersant”, “Sekret firmy” a Ogoňok” vlastníci schovani za Kommersant Holding jsou anonymně registrováni na Kypru. Majitelé akciovky SPARK-Interfax jsou registrováni na Panenských ostrovech.

(p.p. – článek dále popisuje strukturu vlastnických podílů v dalších ruských mediálních společnostech, které patří zahraničním společnostem, jakými jsou např. Sanoma, americkým Hearstu, Dow Johnsonu, United Press, Independent Media Holding a Independent Media BV a dále holdingům RBK, ZAO, Pragla Ltd., německému Axelu Springerovi atd.)